Pátek 24. září 2021
Svátek slaví Jaromír, zítra Zlata
Polojasno 20°C

Dřít 12 hodin? Lidé nejsou roboti, řiďte se Marxem: Peking tepe své kapitalisty

Autor: mav, SCMP - 
30. července 2021
22:13

Čínské technologické firmy dělají ohromné pokroky, avšak daní za to je skoro až otrocká dřina jejich zaměstnanců. Eshopový gigant Alibaba i další malé i velké společnosti vyznávají pracovní dobu „996“ – od devíti do devíti, šest dnů v týdnu. Komunistické vedení jim to ale vyčítá, píše hongkongský deník South China Morning Post (SCMP).

Komentář v deníku Čínského lidového politického poradního shromáždění vyčítal kapitalistům „bezuzdné vykořisťování práce pro vyšší nadhodnotu“; není to časté, aby čínští komunisté takto veřejně citovali Karla Marxe. Německý filosof a jeden z otců komunismu pomocí pojmů jako nadhodnota kritizoval kapitalismus coby neudržitelný ekonomický systém, jež dělá z dělníků své vlastní hrobníky, kteří ho nakonec pohřbí.

Autorem komentáře je Ling Čen-kuo, veterán politických i stranických orgánů. Čínští komunisté už v ekonomickém ohledu dávno přijali kapitalismus, ale občas se přece jen ke komunistickým myšlenkám obrátí.

Robota robotů

„Musíme si uvědomit, že každý pokus vnímat dvě nohy člověka jako dvě kola motocyklu nebo považovat dělníkovy paže za paže robota není v souladu s rozvojem socialistické tržní ekonomiky s čínskými rysy,“ napsal Ling a vybídl technologické firmy, ať berou ohledy na lidi, a přispěli tak ke společné prosperitě a spravedlivému rozdělení bohatství v zemi.

Také se opřel do provozovatelů internetových služeb, jako jsou taxi aplikace typu Uber nebo doručování jídel, kteří své řidiče nenajímají na pracovní smlouvu, a nedávají jim tak zaměstnanecké výhody a ochranu. „Není možné počítat každý halíř jejich mzdy podle každé sekundy, kterou jim doručování zabralo, ani ignorovat jejich základní zájmy a bezpečnost,“ horlil Ling.

Přímo Karla Marxe ocenil i prezident Si Ťin-pching: „Musíme neustále zlepšovat schopnost využívat marxismus k analyzování i řešení reálných problémů,“ prohlásil 4. května 2018, na dvousetleté výročí narození levicového myslitele.

„Vítěz bere vše, velká ryba požere malou,“ komentoval pro SCMP Jang Kuo-čching, který přednáší v Centru zhodnocení moderního hodnocení lidských zdrojů. Pracovní doba 996 se stala nepsanou normou zejména v dynamicky se rozvíjejícím technologickém odvětví. Kořeny má v nasazení malých firem – startupů, které v raných dobách internetu soupeřily o investice, zejména pokud šlo třeba o blížící se lhůty. Přístup ale firmám zůstal, i když se z nich staly mamutí korporace.

Technicky vzato čínský zákoník práce nařizuje osmihodinovou pracovní dobu, resp. 44 hodin týdně, a umožňuje měsíčně 36 hodin přesčasů, ovšem řádně proplacených. V průzkumu z roku 2019 nicméně na sedm tisíc respondentů uvedlo, že ne vždy za přesčasy dostanou peníze navíc.

Tlak kolegů

Mnozí si na to stěžují už roky, ale velkokapitalisté dál otevřeně kulturu 996 velebí. „Když jdete pracovat do Alibaby, počítejte s dvanácti hodinami denně. Proč byste jinak do Alibaby chodili? Nepotřebujeme ty, kteří chtějí pohodlně pracovat osm hodin,“ prohlásil Jack Ma, zakladatel Alibaby, jejíž úspěch z něj udělal jednoho z nejbohatších Číňanů (magazín Forbes jeho jmění odhaduje na bilion korun). Nepokrytě za to mentalitě 996 děkuje.

„Pokud ve firmě nepociťujete žádný tlak, měli byste odejít, protože váš zaměstnavatel umírá,“ pronesl zase Ču Ning, zakladatel firmy Youzan, konkurenta Alibaby. „Zaměstnanci vnímají dlouhou pracovní dobu jako zvyk a neumí ani rozlišovat práci a osobní život,“ tvrdil.

Ne všichni to svým zaměstnancům vyloženě nařizují, někdy jde třeba o výjimečný šestý den práce před uzávěrkou, dlouhá pracovní doba bývá však nastavena i neformálně. Zaměstnanci si prostě netroufají odejít domů, ať už pociťují tlak vedení, nebo kolegů.

Přispívají k tomu i ekonomické potíže způsobené pandemií koronaviru – nezřídka firmy propouštěly či zastavily nabírání nových zaměstnanců, na ty stávající tak připadlo víc práce. A často cítili tlak se předvést, aby o místo také nepřišli. „Když je plat vysoký, 996 je přijatelné,“ svěřil se listu SCMP zaměstnanec jedné technologické firmy ze Šen-čenu.

Názory někteří podnikatelé nemění ani poté, co udření zaměstnanci kolabují, ba umírají. Roku 2015 vývojář z gigantu Tencent zkolaboval a zemřel, když byl na procházce s těhotnou manželkou. O rok později utrpěl v metru smrtelný infarkt šéfeditor online fóra, jemuž bylo 34 let. Stejný osud postihl i 25letého zaměstnance výrobce dronů DJI.

Protesty proti 996 byly dosud spíše anonymní, na internetu – a tam se je cenzorům často daří potlačovat, zaměstnavatelé svým pracovníkům neumožňují přístup na nejběžnější servery s takovými debatami. Některé společnosti už od dřiny 996 upouštějí, snad teď Karel Marx a pekingští papalášové přesvědčí i další.

Video Sinolog Jiří Hudeček o represích v Číně v souvislosti s koronavirem. 

hafblaf ( 30. července 2021 22:28 )

U nás zcela běžná praxe. Dělníci na stavbách - min. 12hodin denně, markety, restaurace....

Zobrazit celou diskusi
Další videa