Zeman před 5 lety vítal Si Ťin-pchinga: Čínské investice značně zaostávají, upozorňují experti

„Potíž čínských investic je z velké části v tom, že nevytvářejí příliš nových pracovních míst. Dosud se jednalo výhradně o nákupy již fungujících firem a podniků než o jejich budování,“ napsal pro Blesk Zprávy hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Jeho slova potvrdil politolog Jan Kubáček, podle kterého se ukázalo, že čínský investor je především opatrný.

„Ukázalo se to, na co mnozí poukazovali. A sice, že čínští investoři jsou velice opatrní. To, co s jinými obchodními partnery trvá roky, s Číňany trvá pětiletky,“ řekl Blesk Zprávám Kubáček.

Dodal, že Číňané v Česku nakoupili strategické firmy, které využili k expanzi na čínském trhu s vědomím české pověsti. „Ať už se jedná o české pivo, sklářské výrobky nebo technologie, vždy se jednalo o unikátní české know-how,“ vysvětlil Kubáček.

Prymula před Rusy chválil Zemana: Sputnik V je technologicky slibný. Je lepší než AstraZeneca

Hedvábná stezka ze slibů

Budování novodobé hedvábné stezky se stalo velkým politickým tématem. Tím více, že čínské investice dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. Spolupráce obou zemí byla předmětem jednání během Zemanových cest do Číny i při zmíněné návštěvě čínského prezidenta v Praze.

Výsledkem byla řada příslibů a memorand, skutečný objem investic byl ale podstatně nižší. Do loňského roku se mělo jednat o 8,6 miliardy eur (asi 232 miliard korun). Podle údajů Agentury CzechInvest Čína v Česku dosud proinvestovala jen přibližně 12 miliard korun.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Podle mluvčí agentury CzechInvest Jany Kohoutové směřují čínské peníze nejčastěji do výroby motorových vozidel, elektronického průmyslu, kovodělného a kovozpracujícího průmyslu. „Pokud se podíváme na asijské státy, historicky vyšší a větší počet investic do Česka proudil z Japonska a Jižní Koreje,“ dodala Kohoutová.

„U nás jsme toto hodně zpolitizovali, měli jsme velké oči a nechtěli jsme si připustit zkušenosti z jiných zemí. Tzn., že první úspěchy se dostaví za 5-10 let,“ napsal Kubáček.

Podle něj Čína nikdy nesází jen na jednu kartu, v tomto případě zemi, a bylo by naivní myslet si, že Česko je pro Čínu něčím unikátní. „Byla to velká česká iluze, myslet si, že bychom pro Čínu byli v něčem jedineční,“ dodal.

Prezident Miloš Zeman sliboval českým firmám čínské investice za více než 200 miliard korun, kvůli kterým podnikl několik cest do Číny. Slíbené finance nepřinesla ani návštěva čínského prezidenta v Praze před pěti lety. Jeho třídenní návštěvu naopak provázely demonstrace a nepokoje. Aktivisté protestovali hlavně proti porušování lidských práv v komunistické Číně. Desítky miliard korun investic a úvěrů měla přinést, ale zatím nepřinesla, také memoranda podepsaná během páté Zemanovy návštěvy v Číně v roce 2019.

Loni v lednu Miloš Zeman oznámil, že se nezúčastní summitu středo- a východoevropských zemí 17+1 v Číně, protože není spokojen s rozsahem čínských investic v Česku. Přes opakované sliby totiž zůstala řada projektů jen na papíře. Největším zahraničním investorem v České republice je dlouhodobě Německo.