Pátek 23. července 2021
Svátek slaví Libor, zítra Kristýna
Oblačno 26°C

Rozčarování čínských mileniálů: Rodiče zažili zlatý věk, oni jen dřou pro kapitalisty

Autor: mav, BBC - 
16. června 2021
22:21

V Číně začíná kariérní boj skoro v okamžiku, kdy se narodíte: dostat se do dobré školy a pak získat prestižní práci. Ale miliony lidí teď chtějí z nekonečné dřiny uniknout, mladá generace pociťuje frustraci, že nemá šanci se vypracovat jako jejich rodiče, píše BBC.

Když Sun Kche (27) roku 2017 odpromoval, odešel do Šanghaje honit se, jako mnozí jeho vrstevníci, za životním snem: dobrá kariéra, auto, možná dokonce vlastní dům. Nečekal, že to bude obzvlášť obtížné: Jeho rodiče se vypracovali od píky, nyní ve městečku u Šanghaje vlastní několik nemovitostí.

Jenže když následující rok Sun otevřel vlastní podnikání, brzy si uvědomil, že gastronomickému trhu už dominují velké značky a aplikace na rozvoz jídla. Do závodu naskočil příliš pozdě.

„Abychom mohli soupeřit s dalšími aplikacemi, museli jsme s mým obchodním partnerem z vlastní kapsy dotovat slevy pro zákazníky či rozvoz zdarma,“ popsal BBC. Po dvou letech prodělal víc než milion jüanů (přes 3,3 milionu Kč) a koncem loňského roku byznys zavřel. Jak říká, jeho příběh je typický pro trend, kterému dnes v Číně říkají „involuce“ (Nèijuǎn).

Vyhoření a frustrace

V medicínském slovníku znamená zmenšování orgánů či atrofii tkání v důsledku stárnutí či hormonálních změn. Antropologové a sociologové toto slovo používají pro neblahý stav, kdy populační nárůst nevede ke zvýšené produktivitě či inovacím. Běžní Číňané tím dnes vyjadřují pocity vyhoření a marnosti.

Pojem se začal objevovat na elitních univerzitách, kde studenti extrémně dřou, aby měli co nejlepší známky. Virálně se začaly šířit absurdní fotky, jako třeba studenta, který na notebooku maká i při jízdě na kole. Vysloužil si přízvisko „král involuce“ a stal se symbolem rozčarování mladých mileniálů a dospívající generace Z. Na čínské sociální síti Weibo zaznamenala hesla involuce a další příbuzné pojmy přes miliardu zhlédnutí. Loni se involuce dostala do žebříčku nových trendy slov.

„Mladí nadále žijí s přesvědčením, že když nebudou dřít a soutěžit, společnost je vyobcuje, jenže navzdory úsilí se jim nedaří prorazit,“ říká Piao Siang, profesor Oxfordské univerzity.

„Generace našich rodičů také měla problémy, ale měli i příležitosti. Všechno bylo nové. Stačily nápady a kuráž a měli jste velkou šanci na úspěch,“ popisuje Sun.

Není to jen Čína, většina rozvinutých zemí patrně měla generaci, která zažila období dynamického růstu. Jenže v Číně takové „zlaté časy“ přešly tak rychle, že je lidé ještě mají v živé paměti. Mladí jako Sun Kche viděli úspěch svých rodičů, kterak z nuly vybudovali jmění.

„Jejich rodiče, ba i sousedi jen o deset let mladší mohli sklízet velké zisky čistě tím, že se pustili do byznysu. Tohle okno se už zavřelo, mladí takovou příležitost nemají,“ konstatuje Fang Sü, která přednáší na Kalifornské univerzitě v Berkeley. „Řekla bych, že bohužel dalších pět, deset let to zůstane stejné, v průmyslu se nerýsují žádné velké technologické pokroky, nebudou nové obory, v nichž by šlo růst. Involuce bude pokračovat.“

Alibaba a Jack Ma

Magazín Forbes na jaře v Číně napočítal 626 dolarových miliardářů (jmění aspoň 20,9 mld. Kč); víc jich žije jen v USA. Zároveň ale 600 milionů Číňanů sotva dosáhne na měsíční příjem 1000 jüanů (3270 Kč). Ohromné nerovnosti podněcují nelibost mladých vůči jejich zaměstnavatelům; stále víc začínají pociťovat, že ti nahoře nerozumí jejich problémům.

„Kapitalisti by měli držet hubu,“ shrnul lakonicky jeden z mnoha diskutujících toto téma na internetu. „Kdyby se šéfové dokázali vžít do lidí, co pro ně pracují, nebyla by involuce ani 996,“ dodává další a cituje další heslo, jež shrnuje strasti mladých pracujících. Totiž dřít od devíti do devíti, šest dní v týdnu.

Například čtvrtý nejbohatší Číňan (není to tak dlouho, co byl první) Jack Ma získal svůj bilion korun vybudováním internetového impéria (zejména eshopy) Alibaba; pracovní kulturu 996 označil za „ohromné požehnání“. „Jak jinak dosáhnout úspěchu bez extra úsilí a času?“ citovala jej předloni BBC.

Z čínského idolu a symbolu podnikavosti, který se dokázal vypracovat na relevantní konkurenci západním byznysům, se kvůli této manažerské mentalitě – a rovněž kvůli vyšetřování Alibaby – stal spíše tyjícím kapitalistou a vykořisťovatelem.

A (nejen jeho) zaměstnanci začali diskutovat nezdravou firemní kulturu na programátorské síti GitHub pod heslem 996/ICU – anglická zkratka jednotky intenzivní péče, kam vás taková dřina může dostat. Programátoři, ajťáci i mnozí další si stěžují už roky.

Přesčasy jen tak

„Někdy ani k dlouhé pracovní době nebyl důvod – byla tak prostě nastavená firemní kultura,“ popsal roku 2018 reportérce BBC pětadvacetiletý Li Če-pcheng, který přišel do Šanghaje pracovat do eshopu.

Nejlidnatější čínská metropole se pyšní bohatým nočním životem, muzey, koncerty, zkrátka lákadly pro movitou mladou střední třídu. Jenže po dvanáctihodinové šichtě, plus třech hodinách v dopravě, na nic takového Li neměl čas. Někdy dokonce musel v neděli pracovat z domova, odpovídat na e-maily amerických či australských zákazníků. Přitom mu dřina ani na důstojný domov nevydělala, jeho měsíční plat 3500 jüanů (cca 11500 Kč) odpovídal polovině nájmu garsonky mimo centrum města; našel si proto tři spolubydlící. A to si ještě říkal, že si nemá co stěžovat, měl vystudovanou „jen“ angličtinu (poptávka je po technických a vědních oborech) na nepříliš prestižní univerzitě; mnozí jeho přátelé byli úplně bez práce.

„Posledních patnáct let byla pracovní kultura extrémně intenzivní,“ popsal William Bao Bean, investor a manažer věnující se novým firmám – startupům. „Ale už to, že se ujala ta fráze 996 a že se o tom teď bavíme, značí, že se situace vyvíjí,“ citovala ho BBC.

Jedním z počítačových gigantů, který z dlouhé pracovní doby udělal normál (a patrně i jeden z pilířů svého úspěchu), je konglomerát Tencent, největší světový prodejce videoher a jedna z nejhodnotnějších firem planety. Nyní možná bude v popředí nových změn. Dceřiná společnost Lightspeed & Quantum Studios slibuje od poloviny června pracovní dobu svých zaměstnanců hlídat. Středy jsou „dny pro zdraví“, všichni musejí domů před šestou hodinou. O jiné pracovní dny se přes devátou večerní pracovat smí jen po předchozím povolení. A pokud některé oddělení bude vykazovat až příliš přesčasů, dostane přísnější limity, uvádí server Sixth Tone.

Přitom čínský zákoník práce stanoví pracovní týden 44 hodin, s přesčasy se to podle něj nemá přehánět a mají se náležitě proplácet. To však v praxi tvrdého kapitalismu komunistické země nebývá pravidlem.

Pracovat s mírou

Někteří pracovníci pracovně-společenské tlaky odmítají, nechtějí se přepracovávat a spokojí se se snadněji dosažitelnými cíly, než aby se honili po stále obtížnějším kariérním růstu. V kontrastu s 996 a involucí se tak zjevil pojem „tchang pching“, něco jako ležet na zádech, „leháro“. Podle BBC se pojem objevil v internetové diskuzi na fóru Tieba; tu už cenzoři smazali a snaží se eliminovat i další, přesto se chvála lehára šíří dál.

„Rozesílat životopisy bylo jako lovit jehlu v oceánu,“ popisuje laborant Wang. „Společnost vás ničí, přitom jen chcete pohodový život. Leháro znamená nechtít umřít. Pořád pracuji, ale nepřepínám se,“ řekl agentuře AFP.

Tyto trendy naznačují, že se mládež snaží vymanit z „nesmyslné soutěživosti“ a je zapotřebí revidovat dosavadní představy o úspěchu, soudí profesor Siang. Nemusí to však být snadné. Roku 2018 prezident Si Ťin-pching prohlásil, že „nová éra patří tvrdě pracujícím, štěstí lze dosáhnout jedině velkým úsilím“.

A tak i státní média propagují dřinu, odmítají nové trendy jako „nespravedlivé a ostudné“ a kritizují „leháristy“ coby možnou hrozbu pro čínskou ekonomiku a celou společnost. Na Západě mohou lidé žít po svém, nehonit se a vystačit si s málem, v Číně se to však nedovoluje. „Je jen jedna cesta, jeden přípustný životní styl,“ uzavírá dr. Sü. „V tomto mentálním nastavení je leháro problémem.“

Video Sinolog Jiří Hudeček o represích v Číně v souvislosti s koronavirem. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa