Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Delší víkendy, hybridní zasedačky. Pandemie změní práci v kanceláři. A co očkování?

  • Autor: Washington Post,mav - 
    11. 1. 2021
    12:49

    S postupným očkováním začínají mnohé firmy, které nechaly své zaměstnance doma na home office, plánovat budoucnost po pandemii. Vrátí se zaměstnanci do kanceláří, do prostředí a režimu, jak ho znali před koronavirem? Washington Post přináší předpovědi amerických personalistů, právníků i kancelářských designérů.

  • 1.Home office nekončí

    „K pěti dnům týdně v kanceláři se nevrátíme,“ odpověděla Erica Voliniová, globální vedoucí lidského kapitálu v nadnárodním poradenském a auditovém gigantu Deloitte. „Najdeme nějaký nový konzistentní pracovní režim.“

    Nemálo amerických zaměstnanců s vyhlídkou na dlouhé měsíce práce z domova se přestěhovalo do levnějších končin. A některé firmy na to chtěly reagovat, třeba Facebook prohlašoval, že kdo se odstěhuje z drahého Silicon Valley, může očekávat srovnání mzdy na úroveň odpovídající novému bydlišti. „Pokud jste inženýr, v San Franciscu vyděláváte 150 tisíc dolarů ročně, přestěhujete se do Montany a sníží vám plat na 120 tisíc, co uděláte? Podíváte se po jiné práci,“ soudí však HR analytik Josh Bersin. Na druhou stranu to pro firmy znamená, že když se jim mohou zaměstnanci z drahých lokací stěhovat do levnějších, mají šanci hledat nové pracovníky i tam.

    Video „Pandemie dokopala firmy k věcem, které odkládaly. Přežije, kdo se přizpůsobil,“ říká Ludwig - Markéta Volfová, Lukáš Červený
    Video se připravuje ...

  • 2.Smart Zoom

    „Jestli byl 2020 rokem, kdy se videokonference staly skutečně mainstreamem, tak roku 2021 se stanou chytřejšími,“ soudí Washington Post. Velké platformy začnou využívat umělou inteligenci (AI).

    Zoom oznámil, že v létě přidá zvláštní „chytrou galerii“, funkci pro smíšené porady, kdy někteří jsou fyzicky v zasedačce, zato další se připojují online. Tým v zasedačce může snímat jediná kamera, aplikace však jejich obrazy stejně rozdělí na jednotlivce – aby si kolegové na home office nepřipadali špatně. „Chceme udržet demokratizaci Zoomu, aby byli všichni na stejné úrovni, když se někteří začnou do kanceláří vracet,“ popsal Oded Gal, produktový šéf Zoomu.

    Konkurenční Cisco Systems zase chystá počítačové rozpoznávání specifických gest – napřed půjde o jednoduchá a snadno zachytitelná, jako tleskání, zvednutí ruky, palce nahoru a dolů. Pro velké konference to usnadní třeba hlasování a průzkumy mínění, aniž by každý musel někam klikat.

    Další pokrok zatím v Cisku vidí opatrně: „Jde tu daleko víc o otázky soukromí a pocitů uživatelů než o technologii. O to, co je přijatelné,“ odpověděl viceprezident Ciska Jeetu Patel. Rozpoznávání úsměvů či třeba protáčení panenek proto zatím nezavádějí.

    Podobným věcem se věnuje i Microsoft se svou službou Teams; zaregistroval si patent na systém, který pomocí kamer a dalších senzorů vyhodnocuje řeč těl i výrazy účastníků, z čehož nakonec software vypočítá, jak dobře mítink probíhal. Nasazení do praxe je však ve hvězdách; naopak už koncem roku Microsoft zavedl AI asistenta, který pomůže pohlídat agendu online porady.

  • 3.Do práce v úterý

    Internetový gigant Google je znám svým vyhledávačem, gmailem a dalšími službami, ale také netechnologickými inovacemi v pracovním režimu – třeba vyhrazeným časem pro kreativní vymýšlení možných projektů. Home office Google zcela neopustí, od září plánuje zavést flexibilní pracovní týden: tři dny ať je zaměstnanec v kanceláři v Silicon Valley nebo kam patří, další dva dny si odpracuje z domova. Bude ovšem nutné to pořádně zkoordinovat. „Určitě budou personální oddělení řešit věci typu, že v pondělí nejsou porady, a jednotlivým dnům přidělovat specifické funkce. Flexibilitu musíte řídit,“ soudí Liz Burowová, někdejší viceprezidentka pro strategie na pracovišti v řetězci kanceláří WeWork.

    Foto: 

  • 4.Soumrak open space?

    Uspořádání kanceláří open space možná neskončí v propadlišti dějin, ale trend je směrem k většímu soukromí zaměstnanců, usuzují architekti a designéři. Janet Pogue McLaurinová vede výzkum pracoviště v globální architektonické firmě Gensler; řešení vidí ve střední cestě mezi uzavřenými místnostmi či kójemi a zcela otevřenými kancelářemi, které nazývá týmová zóna.

    Do kanceláře budou lidé chodit hlavně proto, aby mohli osobně spolupracovat s kolegy ze svého týmu. Proto McLaurinová vyvíjí flexibilní uspořádání s modulárním nábytkem jak pro individuální zasedací pořádek, tak pro týmové prostory v „sousedstvích“ či „suitách“. „Jste opět ve své sociální bublině – svůj tým, své kolegy znáte. Je to příležitost napravit to, co dřív v kanceláři nefungovalo,“ argumentuje McLaurinová.

    Názor sdílí i Primo Orpilla, futurista a zakladatel designérské firmy Studio O+A: „Mezi návrháři pracovišť roste přesvědčení, že lockdowny nám ukázaly nové způsoby fungování a že můžeme přehodnotit všechny věci spojené s prací – prostory, protokoly, strukturu pracovního dne. Nikdy nebyla tak vhodná doba na to, abychom změnili, co se nám na stávajícím pracovišti nelíbí, a vylepšili, co se nám líbí,“ napsal v magazínu Work Design.

    „Než virus zmizí, příchod do kanceláře bude strukturovanější proces než dosud. A i po covidu zřejmě zůstanou procedury týkající se zdraví. Dny, kdy jste se mokří od slejváku a v promáčených botách posadili rovnou ke stolu, jsou patrně tytam,“ věští Orpilla. Inspiruje se v nemocnicích, kde se zdravotníci také převlékají a přezouvají. Za šatnou následuje v jeho konceptu Home Room, jakýsi „základní tábor“, přechod mezi šatnou a kanceláří. Každý zaměstnanec tam bude mít skříňku na své oblečení, osobní i pracovní věci (počítá, že každý bude mít své sešívačky a lepicí pásky, aby se omezily nákazy). Co bude člověk potřebovat při práci, naloží si na vozík či do pojízdného kontejneru a odveze k pracovnímu stolu.

    Vlastní stůl totiž vidí Orpilla jako přežitek: „Novou prioritou kancelářského designu je pohyblivost; schopnost pracovat odkudkoli – venku na zahradě, uvnitř u okna, v tichém rohu nebo naopak v centru dění – bude klíčová, aby měl člověk svůj pracovní den pod kontrolou.“ Mnohé, ne-li všechny stoly v kanceláři nebudou přidělené jednotlivým zaměstnancům, nýbrž dostupné podle potřeby. „Design pracoviště se tímto směrem ubíral, jakmile se zapnuly první notebooky. Pandemie tento posun urychluje,“ uzavírá Orpilla v magazínu Work Design.

  • 5.Částečné úvazky a čtyřdenní týden

    Pracující rodiče se za lockdownů museli naučit skloubit práci s péčí o potomstvo, v některých případech jim dokonce přenechat počítač kvůli online výuce. Z dlouhodobého hlediska to pro mnohé není udržitelné. Mnozí by proto preferovali zkrácený, částečný úvazek, a to i v profesích, kde nebývá běžný, třeba v managementu. „Zaměstnavatelé to nabízejí, aby si udrželi zaměstnance – ztrácejí hlavně ženy,“ popsala Washington Postu Carol Sladeková z finanční korporace Aon.

    „Spousta firem za mnou chodí s tím, že zaměstnanci požadují čtyřdenní pracovní týden. Možná stojíme na prahu éry, o niž jsme usilovali dlouhá léta,“ věští Sladeková.

    Pětidenní pracovní týden (40 hodin práce) platí v USA od konce 30. let, v Československu se zavedl roku 1968. Některé země šly od té doby ještě dál, Francie zkrátila pracovní týden na 35 hodin, Dánsko na 37.  Postupné zkracování pracovní doby bývá jak snahou ulevit pracujícím a povzbudit jejich efektivitu, tak státní taktikou na snížení nezaměstnanosti: rozdělit danou práci více zaměstnancům. Oba důvody dnes rozhodně jsou aktuální.

    Video Koronavirus a čeští zaměstnanci: Karanténa připravuje rodiny o peníze, ale mohlo být i hůř, upozorňuje Středula - Jaroslav Šimáček, Lukáš Červený
    Video se připravuje ...

  • 6.Povinné očkování

    Velkým otazníkem bude, jak se jednotlivé firmy postaví k očkování proti covid-19, zejména až bude dost kapacit pro všechny. V Americe mohou zaměstnavatelé očkování nařizovat a vyhazovat odmítače, i kvůli povinnosti zajistit bezpečné podmínky na pracovišti, píše Washington Post. I čeští zaměstnavatelé mohou v jistých případech očkování na některá rizika nařídit.

    U zdravotníků je běžná povinná vakcína na jiné choroby. I u jiných profesí, které přicházejí do těsného kontaktu se zákazníky, však bude důležité. „Dovedu si představit, že to se firmy budou propagovat ve stylu ‚všichni naši zaměstnanci jsou očkovaní‘,“ řekl listu Tom Gies, právník zaměřený na pracovní právo.

    U kancelářské práce však je argumentem, že místo vakcíny stačí ponechat zaměstnance na home office. Hrozí tak soudní spory. Američtí odmítači vakcín mohou najít silnou oporu v občanskoprávní legislativě: „Zákon zakazuje diskriminaci na pracovišti kvůli náboženství, zaměstnanci mají právo žádat výjimku z povinného očkování na základě víry. A z hlediska antidiskriminačního zákona je náboženstvím silná a upřímná morální či etická víra,“ podotýká Washington Post.

    Spíše než nařizovat tak budou některé firmy vakcínu aspoň silně doporučovat. Třeba se šéfové nechají naočkovat před kamerou. Očkování hradí v USA i Česku pojišťovny, takže ho zaměstnavatelé nabízet nemůžou, ale budou jistě zkoušet motivovat pracovníky přes nějaké benefity.

    Dalším sporným momentem je, že v USA i EU dostávají nové vakcíny zatím jen nouzové, respektive podmínečné povolení úřadů, připomíná Washington Post. Ještě roky se budou studovat jejich dlouhodobé účinky, a tak nebude snadné do očkování lidi nutit.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Omasta ( 11. ledna 2021 17:32 )

Vždyť se řeklo, že očkování je dobrovolné. Jak je možné že firmy nutí zaměstnance, ať už mladé nebo vyléčené k vakcinaci. Prostě je vydírají pohrůžkou vyhazovu.

Takovýmto firmám by měli odepřít veškeré náhrady za lockdown. Za vytváření té hysterie a strašení obyvatelsva. To je povoleno beztrestně jen novinářům.

Zobrazit celou diskusi