Ve tvářích radost, úleva a dojetí. Na hlavní nádraží v Praze přivezl vlak uprchlíky z Ukrajiny
Na pražské hlavní nádraží kolem poledne dorazil vlak s uprchlíky z Ukrajiny, který vypravila společnost RegioJet. Při cestě na ukrajinské hranice vezl také humanitární pomoc pro Kyjev, kterou zajistil Člověk v tísni. Vlakem mělo do Prahy dorazit 72 uprchlíků, většina z nich má v Česku příbuzné a blízké, u kterých bude bydlet. ČTK to řekla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá.
Podle informací, které Černá má, vyjížděl vlak z polsko-ukrajinských hranic plný, většina lidí ale vystoupila v Polsku. „Do Česka pokračuje 72 lidí, z nich jenom 18 je bezprizorních. Všichni ostatní tady mají nějaké kontakty. Ví, za kým jedou, kde se ubytují,“ řekla ČTK Černá.
Pomoc Ukrajině
Člověk v tísni ve spolupráci s RegioJetem posílá na Ukrajinu materiální pomoc. Prvních deset vagonů určených pro Kyjev vyjelo v úterý večer, na hranicích s Ukrajinou se náklad překládal do vozů ukrajinských drah a podle Černé je nyní na cestě do Kyjeva. „Nemáme informace o přesné poloze, ale zatím jede,“ uvedla mluvčí.
Další nákladní vagony připojené k lůžkovým vozům RegioJetu pojedou z pražského hlavního nádraží ve čtvrtek večer. „Vlak je úplně plný - 600 palet, 490 tun pomoci a 1000 trauma kitů (lékárniček),“ popsala Černá. Vlak opět pojede do města Přemyšl na polsko-ukrajinské hranici. Člověk v tísni předpokládá, že takto bude humanitární pomoc vysílat každý druhý den. Komunikace s kyjevskou radnicí, které je pomoc adresována, zatím podle Černé funguje skvěle.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
