Uprchlíci z Mukačeva o situaci: Mladíci z Kyjeva k nám utekli před válkou a sháněli vodku
Už jsou v bezpečí! Světlana Daňhelová (48), která pochází z Mukačeva z ukrajinského Zakarpatí, se v Česku konečně setkala s částí své rodiny. Uprchlíky před válkou, Kristinu (30), Nastěnku (17), Pavlíka (10) a Adélku (2), převezl do jihomoravského Kyjova dědeček. Rodina popsala situaci ve městě, ze kterého právě utekla.
Přijeli z Mukačeva v pátek přes Maďarsko, na hranicích čekali naštěstí jen dvacet minut. Cestu dlouhou 630 kilometrů zvládli velmi dobře. Světlana, která v Česku žije dlouhých 25 let, už dříve pro Blesk.cz vyjádřila své obavy o život svých blízkých.
„Mukačevo je u slovenských hranic, tak doufáme, že Putin nebude potřebovat celou Ukrajinu. Ale Doněck a celá ta oblast kolem na východě, to je hrůza. Kam teď budou ti lidé utíkat?“ zamýšlela se.
Dojemné loučení
V Česku se zatím zabydlují Světlanina neteř Kristina s dcerou Adélkou a ještě další příbuzní - Nastěnka a Pavlík. Do čtrnácti dní by měla přijet ještě Světlanina sestra Táňa. „Její manžel Edi (56) už narukoval a jel na východ. Švagrová brečela, když se loučili. Byl rozhodnut bojovat, i kdyby tam měl zůstat,“ vysvětluje pro Blesk.cz manžel Světlany Oldřich Daňhel.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Azyl ve škole
Světlanině ukrajinské rodině město Kyjov zajistilo ubytování v Základní škole J. A. Komenského ve školním bytě. „Z ubytování jsou nadšení, mají dvě ložnice, hezky vybavenou kuchyň. Děti už se byly podívat ve škole,“ popsal pan Daňhel.
Snaha vyhnout se válce
Podle jeho ukrajinských příbuzných už situace začíná být napjatá i v Mukačevu, které je jen kousek od slovenských hranic. „V obchodech nic není, v lékárnách taky. Naopak se tam objevovaly partičky mladých Ukrajinců, kteří sem utekli před frontou z Kyjeva a sháněli vodku,“ popisuje Daňhel.
V celém Zakarpatí tak podle jeho slov také aktuálně platí zákaz ubytovávání mužů v hotelech, dovnitř smí jen ženy a děti. „Dvacetileté mladíky už policie vracela zpátky do Kyjeva, ať jedou bránit svoje město. Přece se tam nebudou poflakovat, když ostatní bojují,“ uzavírá Světlanin manžel.
Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
