Tatjana se svými dětmi utíkala z Irpiňu: Ruští vojáci je chladnokrevně popravili
Peklo se rozpoutalo v ukrajinském městě Irpiň. Rusové tam prý porušili dohodu o bezpečném odchodu uprchlíků a pálí do civilistů. Na útěk se dala Tatjana Perebejnosová se svými dvěma dětmi Alisou (†9) a Nikitou (†18). Trojice se snažila opustit město, když ruští vojáci zahájili minometnou palbu. Rodina zůstala ležet na chodníku v tratolišti krve.
Pod masivní palbou se ocitlo ukrajinské město Irpiň, kde ruská armáda měla zajistit humanitární koridory, aby civilní obyvatelstvo mohlo opustit bezpečně město. Nicméně právě dění v Irpiňu ukázalo, že ruská armáda nedbá dohod mezi vládami a začala ostřelovat město a zabíjet nevinné obyvatele.
Ještě před pár dny Tatjana Perebejnosová byla se svými kolegy z účetní firmy na dovolené v Gruzii a prožívala každodenní starosti. Rázem se ale její život změnil v peklo. Po ostřelování města ruskými vojáky Tatjana sbalila potřebné věci sobě a svým dětem a chtěla s nimi utéci z rozbombardovaného města. Humanitární koridor jim měl zajistit bezpečnou cestu. Ruští vojáci je ale chladnokrevně zavraždili. Fotografie, které byly zachyceny na místě tragédie, šokovaly celý svět. Na snímcích jsou vidět tři bezvládná těla ležící u chodníku. Vedle nich stojí kufry.
O smrti své rodiny informoval na sociální síti facebook Tatjanin manžel Serhej. „Přátelé, dnes mi v Romanovce u Irpiňu zabili děti. Vedle těl byla zelená přepravka se psy,“ uvedl s tím, že mazlíčci zřejmě jako jediní přežili rodinnou tragédii. Přidal též vzkaz své zesnulé manželce, že se omlouvá, že tam s nimi nebyl a nebránil ji. Serhejovi se nakonec podařilo vypátrat jednoho z pejsků, jehož se ujal novinář a odvezl ho na veterinu. Měl zraněnou tlapku, kterou mu museli amputovat. Zranění bohužel nakonec podlehl.
Rodina přitom před čtyřmi lety utekla před boji z Doněcku, aby začala nový život v Irpiňu, kde si na předměstí našla dům, který chtěli zrekonstruovat. Kolegové Tatjanu popsali jako ženu s úžasným smyslem pro humor, která byla „bystrá a vtipná.“ Jeden z kolegů pro britský deník Daily Mail o ní řekl, že byla vždy nápomocná. „Vždy jste za ní mohli přijít s těmi nejhloupějšími otázkami ohledně daní, mezinárodních plateb, anebo s čímkoliv jiným. Vždy trpělivě odpovídala,“ uvedl. „V těch nejtěžších chvílích, kdy granát zničil jejich dům, když museli spát ve sklepě, byla stále tak statečná a neztratila svůj smysl pro humor. Snažila se povzbudit všechny kolem sebe,“ řekl její blízký přítel.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
VIDEO: Dima Kasjanov (8) skončil se šrapnelem v hlavě poté, co Rusové ostřelovali jeho domov
