„Je to peklo, opravdové peklo.“ Lidé se při útěku z města Irpiň brodí troskami
Ukrajinská Irpiň se před několika dny stala dalším terčem ruských vojáků, okupanti neváhají střílet do řad civilistů a útočit na hustě zabydlené oblasti. Z města se denně snaží utéct stovky vyděšených rodin, senioři a matky s malými dětmi navíc musí na své cestě překonávat nemalé překážky. Prodírají se troskami a řeku překračují po úzkých prknech. Podmanění Irpině situované 26 kilometrů od Kyjeva by pro Ruskou federaci znamenalo další krok na cestě ke svržení hlavního města.
„Všechno je rozbombardované,“ řekla pro server BBC Valentina, která opustila svůj milovaný domov s jedinou taškou přehozenou přes rameno. „Už dva nebo tři dny nesvítí žádná světla, není tam elektřina, plyn ani internet. Lidé sedí ve sklepech a jsou tam nemocné děti.“ Město ochromují hlasité rány, vojáci na město vypouštějí rakety a občas jde slyšet palba ze zbraní. Nepřátelské síly se navíc nezaměřují jen na místní armádu, ale i na prchající civilisty.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Část Irpině si podmanili okupanti, ale část města bojuje a nevzdává se,“ řekl ve videu zveřejněném na sociálních sítích starosta Oleksandr Markušin. „Ruští vojáci střílejí na naše místní civilisty. Zemřela rodina. Přiletěla střela a před mýma očima zemřeli dva dospělí a dvě děti.“
Tanky v ulicích a sestřelené domy nevinných
Mnozí Ukrajinci i po několika dnech a nocích plných násilí odmítají Irpiň opustit, ačkoli je teď už jasné, že se ruští vojáci přiklání ke strategii postavené na terorizování právě nevinných civilistů. Ty chtějí jednou pro vždy vyhnat z města a obec prohlásit za svou. Někteří místní prosí západní státy o uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou, které by ale podle odborníků vyvolalo jen další vyhrocení už tak napjaté situace.
„Řekněte všem, ať uzavřou oblohu, urgentně. Potřebujeme to,“ prohlásil Andrej utíkající z města se svým pudlem. „Uzavřete oblohu, prosím. Je to peklo, je to vážně peklo. Ruští vojáci bombardují domy civilistů. Nebojují s armádou, bojují s kýmkoliv.“
Andrejovi bylo jasné, že nastal čas opustit město, jakmile se Rusové objevili v jeho ulici. „Kousek od našeho domu jsme viděli ta obrněná vozidla. Projela dál, tank pak zastavil a odstřelil dům nedaleko ode mě. Myslím, že máme velké štěstí, že jsme tady,“ dodal. Andrej nastoupil spolu se skupinkami vyděšených místních do minibusu. Ty mají za úkol převážet civilisty a jejich mazlíčky k nádraží v Kyjevu, odkud se mohou dostat dál na západ země.
Přes řeku po prknech
Cesta k minibusům ovšem není procházkou v růžovém sadě. Na ulicích se hromadí trosky domů, balvany, kovové tyče a odpadky. Jsou to přitom právě odpadky, které místním pomáhají dostat se přes irpiňskou řeku. Ukrajinští vojáci ve snaze Rusům zkomplikovat vnik do města odstřelili most, senioři a malé děti tak přecházejí přes kluzká prkna, na kterých podjela noha nejednomu starci.
Prchající Ukrajinci se musí po cestě často skrývat před palbou. Křičící děti uklidňují místní vojáci, lidé si navzájem pomáhají hledat kryty, starají se o seniory o holi a střeží kočárky s naříkajícími batolaty. Ačkoli se mnoha místním podařilo z města utéct a armádní jednotky dál odhodlaně bojují za záchranu Irpině, váleční experti se obávají, že odstřelení mostu Rusy na jejich trase ke Kyjevu nezastaví.
