Nové centrum běžencům nabídne komfortnější zázemí a bude schopno odbavit podstatně víc lidí. Denně by mohlo jít až o 800 lidí, 500 během dne a přibližně 300 na nočních směnách. Asistenční centrum bude fungovat nepřetržitě.
„Byli jsme tady od 6 hodin ráno a už od té doby tady skutečně postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu a v 7 hodin jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Němčík.
Vše na jednom místě
Centrum je rozděleno na dvě části. Hlavní je registrační a komunikační a součástí je i občerstvení. Oddělená zadní část slouží k odpočinku. Pro čekající na odbavení je k dispozici bistro a přes 200 míst k sezení, 50 lůžek a pět dětských postýlek, dva dětské koutky a koutek pro přebalování či kojení.
VIDEO: Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
Podle Němčíka si lidé v centru vyřídí registraci, ubytování, víza, zdravotní pojištění a mohou se potkat i se zástupci úřadu práce. „Vše bude záviset na příjezdech vlaků, autobusů, které by přivážely větší skupiny, které by mohly systém jednorázově zatížit,“ podotkl Němčík. V centru funguje evidenční systém, lidé mají určené pořadí, v němž k úředníkům směřují.
Ukrajinci jako dobrovolníci
Na fungování se podílí pět desítek lidí. Polovina zajišťuje administrativní úkony, zbytek se stará o chod, údržbu či zásobování. Pomáhají i dobrovolníci. Mezi nimi i Ukrajinec Oleh, který tu působí jako tlumočník. Několik let žije s rodinou v Novém Jičíně.
„Lidé se ptají, jaké doklady potřebují, co kde je, jaké obchody a takové věci. Přihlásil jsem se jako dobrovolník, teď tady asi budu hodně často. Lidé, kteří přijeli vlaky, jsou naštvaní a unavení,“ podotkl.
Na otevření centra čekala i Tatiana z Dubna na západní Ukrajině, kde je podle ní teď klid. Stále ale zní sirény a lidé se musejí schovávat. Na Ukrajině jí zůstala část rodiny včetně rodičů. Zázemí našla u sestry žijící v Česku. Jakmile se začalo střílet, sbalila si a odjela.
Přicestovala přes Polsko, přechod přes hranice byl podle ní velmi stresující. „Vím, že tady mi pomohou. S rodinou jsem v kontaktu celou dobu, jsou v pořádku. Jen psychicky je to horší, když pořád slyší sirény,“ řekla.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
