Nové centrum běžencům nabídne komfortnější zázemí a bude schopno odbavit podstatně víc lidí. Denně by mohlo jít až o 800 lidí, 500 během dne a přibližně 300 na nočních směnách. Asistenční centrum bude fungovat nepřetržitě.
„Byli jsme tady od 6 hodin ráno a už od té doby tady skutečně postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu a v 7 hodin jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Němčík.
Vše na jednom místě
Centrum je rozděleno na dvě části. Hlavní je registrační a komunikační a součástí je i občerstvení. Oddělená zadní část slouží k odpočinku. Pro čekající na odbavení je k dispozici bistro a přes 200 míst k sezení, 50 lůžek a pět dětských postýlek, dva dětské koutky a koutek pro přebalování či kojení.
VIDEO: Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
Podle Němčíka si lidé v centru vyřídí registraci, ubytování, víza, zdravotní pojištění a mohou se potkat i se zástupci úřadu práce. „Vše bude záviset na příjezdech vlaků, autobusů, které by přivážely větší skupiny, které by mohly systém jednorázově zatížit,“ podotkl Němčík. V centru funguje evidenční systém, lidé mají určené pořadí, v němž k úředníkům směřují.
Ukrajinci jako dobrovolníci
Na fungování se podílí pět desítek lidí. Polovina zajišťuje administrativní úkony, zbytek se stará o chod, údržbu či zásobování. Pomáhají i dobrovolníci. Mezi nimi i Ukrajinec Oleh, který tu působí jako tlumočník. Několik let žije s rodinou v Novém Jičíně.
„Lidé se ptají, jaké doklady potřebují, co kde je, jaké obchody a takové věci. Přihlásil jsem se jako dobrovolník, teď tady asi budu hodně často. Lidé, kteří přijeli vlaky, jsou naštvaní a unavení,“ podotkl.
Na otevření centra čekala i Tatiana z Dubna na západní Ukrajině, kde je podle ní teď klid. Stále ale zní sirény a lidé se musejí schovávat. Na Ukrajině jí zůstala část rodiny včetně rodičů. Zázemí našla u sestry žijící v Česku. Jakmile se začalo střílet, sbalila si a odjela.
Přicestovala přes Polsko, přechod přes hranice byl podle ní velmi stresující. „Vím, že tady mi pomohou. S rodinou jsem v kontaktu celou dobu, jsou v pořádku. Jen psychicky je to horší, když pořád slyší sirény,“ řekla.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl v telefonátu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že Ankara přispěje k jakémukoliv diplomatickému úsilí o zprostředkování přímého kontaktu mezi Moskvou a Kyjevem i ke snahám o dosažení spravedlivého a trvalého míru. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Erdoganova kancelář. Kreml oznámil, že prezidenti telefonicky projednali americký návrh na ukončení rusko-ukrajinské války.
„Putin poznamenal, že tyto návrhy v podobě, kterou jsme viděli, jsou v souladu s diskuzemi na rusko-americkém summitu na Aljašce a v zásadě by mohly tvořit základ pro konečné mírové urovnání,“ cituje ruská agentura Interfax prohlášení Kremlu, které zmiňuje srpnové setkání Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce.
Německý kancléř Friedrich Merz po dnešních rozhovorech evropských lídrů v angolské Luandě řekl, že Rusko musí být přítomno u jednání o míru na Ukrajině. Dodal, že je to další krok poté, co si Spojené státy a Evropa vyjasní jednotlivé kroky vedoucí k míru na Ukrajině. Zároveň uvedl, že tento týden neočekává uzavření mírové dohody, píše agentura AFP.
Žádná dohoda týkající se Ukrajiny nesmí ohrozit bezpečnost Polska a Evropy, naopak by ji měla posílit, a nesmí ani oslabit Ukrajinu. Podle agentury Reuters to dnes řekl polský premiér Donald Tusk na okraj summitu EU a Africké unie v Luandě poté, co v Ženevě skončila jednání o rusko-americkém plánu na ukončení války na Ukrajině.
Lídři zemí Evropské unie podle premiéra v demisi Petra Fialy získali na dnešní schůzce v Angole informace o ženevských jednáních mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Jednání potvrdilo společnou pozici unijních zemí, řekl Fiala novinářům v Luandě, kde je na summitu EU s Africkou unií. Naplňuje se podle něj požadavek evropských států, aby byly zapojené do všech částí vyjednávání, které se týkají unie a Severoatlantické aliance (NATO).
