Nové centrum běžencům nabídne komfortnější zázemí a bude schopno odbavit podstatně víc lidí. Denně by mohlo jít až o 800 lidí, 500 během dne a přibližně 300 na nočních směnách. Asistenční centrum bude fungovat nepřetržitě.
„Byli jsme tady od 6 hodin ráno a už od té doby tady skutečně postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu a v 7 hodin jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Němčík.
Vše na jednom místě
Centrum je rozděleno na dvě části. Hlavní je registrační a komunikační a součástí je i občerstvení. Oddělená zadní část slouží k odpočinku. Pro čekající na odbavení je k dispozici bistro a přes 200 míst k sezení, 50 lůžek a pět dětských postýlek, dva dětské koutky a koutek pro přebalování či kojení.
VIDEO: Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
Podle Němčíka si lidé v centru vyřídí registraci, ubytování, víza, zdravotní pojištění a mohou se potkat i se zástupci úřadu práce. „Vše bude záviset na příjezdech vlaků, autobusů, které by přivážely větší skupiny, které by mohly systém jednorázově zatížit,“ podotkl Němčík. V centru funguje evidenční systém, lidé mají určené pořadí, v němž k úředníkům směřují.
Ukrajinci jako dobrovolníci
Na fungování se podílí pět desítek lidí. Polovina zajišťuje administrativní úkony, zbytek se stará o chod, údržbu či zásobování. Pomáhají i dobrovolníci. Mezi nimi i Ukrajinec Oleh, který tu působí jako tlumočník. Několik let žije s rodinou v Novém Jičíně.
„Lidé se ptají, jaké doklady potřebují, co kde je, jaké obchody a takové věci. Přihlásil jsem se jako dobrovolník, teď tady asi budu hodně často. Lidé, kteří přijeli vlaky, jsou naštvaní a unavení,“ podotkl.
Na otevření centra čekala i Tatiana z Dubna na západní Ukrajině, kde je podle ní teď klid. Stále ale zní sirény a lidé se musejí schovávat. Na Ukrajině jí zůstala část rodiny včetně rodičů. Zázemí našla u sestry žijící v Česku. Jakmile se začalo střílet, sbalila si a odjela.
Přicestovala přes Polsko, přechod přes hranice byl podle ní velmi stresující. „Vím, že tady mi pomohou. S rodinou jsem v kontaktu celou dobu, jsou v pořádku. Jen psychicky je to horší, když pořád slyší sirény,“ řekla.
Plán Evropské unie na ukončení dovozu plynu z Ruska je správným rozhodnutím, řekl novinářům v Maďarsku český prezident Petr Pavel. Státy podle něj měly dost času se na podobný krok připravit. „To rozhodnutí je naprosto správné a mělo přijít dřív. Mně přijde zvláštní, když na jednu stranu podporujeme Ukrajinu dlouhodobě, na druhou stranu kupujeme od Ruska fosilní paliva v hodnotách vyšších, než byla naše podpora Ukrajině. To nedává moc smysl,“ uvedl Pavel.
Právě Maďarsko už avizovalo, že se záměrem nesouhlasí a podnikne právní kroky. Ministr zahraničí Péter Szijjártó zmínil, že přidat se má i Slovensko, jeho premiér Robert Fico ale uvedl, že v této věci zatím není jasno. „Měly dost času, aby se na to připravily, stejně jako Česká republika,“ podotkl prezident.
Rusko není v kontaktu s evropskými představiteli, přestože je ochotno jednat o osudu ruských aktiv zmrazených v Evropské unii, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. Moskva prý o ukončení konfliktu na Ukrajině jedná pouze se Spojenými státy - a toto jednání podle něj příznivě ovlivnily zprávy z posledních týdnů o úspěších ruských vojsk na ukrajinském bojišti.
„Víte, že Ukrajinci - alespoň prozatím - odmítli pokračovat v přímých rozhovorech v Istanbulu. Když už mluvíme o kontaktech, kontakty probíhají výhradně mezi Washingtonem a Moskvou,“ řekl podle agentury Interfax Ušakov novinářům. „Nevím o kontaktech s Evropany. Evropané odmítají veškeré kontakty, přestože Putin opakovaně hovořil o tom, že v případě zájmu rád uvítá v Moskvě kohokoliv z evropských vůdců,“ odpověděl na otázku, zda je Moskva v kontaktu s EU alespoň ohledně ruských aktiv. „Z naší strany není nic negativního v postoji k pokračování kontaktů,“ zdůraznil.
Ušakov v dnešních vyjádřeních na adresu Evropanů pominul cestu maďarského premiéra do Moskvy, kde Viktor Orbán minulý pátek jednal s Putinem o případném rusko-americkém summitu v Budapešti a o dalších dodávkách ruských energií.
Do programu nazvaného PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, se přislíbily zapojit dvě třetiny spojenců z NATO, dvě země to zvažují a účast slíbily i dva partnerské státy Austrálie a Nový Zéland. Po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance v Bruselu to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Celkem podle šéfa aliance spojenci do konce roku na iniciativu přispějí sumou kolem pěti miliard dolarů (104 miliard Kč).
„Dozvěděli jsme se, že přispějí i Austrálie a Nový Zéland. První partneři NATO, kteří tak učiní,“ uvedl Rutte na závěrečné tiskové konferenci. Iniciativa Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná. Jednotlivé balíčky mají hodnotu 500 milionů dolarů a prvními zeměmi, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada. Česko se zatím nepřipojilo. Severoatlantická aliance má 32 členů.
„Putin si myslí, že nás může přemoci, ale to se mýlí,“ uvedl Rutte. Fakt, že se do iniciativy, která vznikla v srpnu, zapojuje stále více zemí je podle něj „známkou pokračující podpory Ukrajině, ale právě i vzkazem pro ruského prezidenta Vladimira Putina“.
