Nové centrum běžencům nabídne komfortnější zázemí a bude schopno odbavit podstatně víc lidí. Denně by mohlo jít až o 800 lidí, 500 během dne a přibližně 300 na nočních směnách. Asistenční centrum bude fungovat nepřetržitě.
„Byli jsme tady od 6 hodin ráno a už od té doby tady skutečně postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu a v 7 hodin jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Němčík.
Vše na jednom místě
Centrum je rozděleno na dvě části. Hlavní je registrační a komunikační a součástí je i občerstvení. Oddělená zadní část slouží k odpočinku. Pro čekající na odbavení je k dispozici bistro a přes 200 míst k sezení, 50 lůžek a pět dětských postýlek, dva dětské koutky a koutek pro přebalování či kojení.
VIDEO: Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
Podle Němčíka si lidé v centru vyřídí registraci, ubytování, víza, zdravotní pojištění a mohou se potkat i se zástupci úřadu práce. „Vše bude záviset na příjezdech vlaků, autobusů, které by přivážely větší skupiny, které by mohly systém jednorázově zatížit,“ podotkl Němčík. V centru funguje evidenční systém, lidé mají určené pořadí, v němž k úředníkům směřují.
Ukrajinci jako dobrovolníci
Na fungování se podílí pět desítek lidí. Polovina zajišťuje administrativní úkony, zbytek se stará o chod, údržbu či zásobování. Pomáhají i dobrovolníci. Mezi nimi i Ukrajinec Oleh, který tu působí jako tlumočník. Několik let žije s rodinou v Novém Jičíně.
„Lidé se ptají, jaké doklady potřebují, co kde je, jaké obchody a takové věci. Přihlásil jsem se jako dobrovolník, teď tady asi budu hodně často. Lidé, kteří přijeli vlaky, jsou naštvaní a unavení,“ podotkl.
Na otevření centra čekala i Tatiana z Dubna na západní Ukrajině, kde je podle ní teď klid. Stále ale zní sirény a lidé se musejí schovávat. Na Ukrajině jí zůstala část rodiny včetně rodičů. Zázemí našla u sestry žijící v Česku. Jakmile se začalo střílet, sbalila si a odjela.
Přicestovala přes Polsko, přechod přes hranice byl podle ní velmi stresující. „Vím, že tady mi pomohou. S rodinou jsem v kontaktu celou dobu, jsou v pořádku. Jen psychicky je to horší, když pořád slyší sirény,“ řekla.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
