Nové centrum běžencům nabídne komfortnější zázemí a bude schopno odbavit podstatně víc lidí. Denně by mohlo jít až o 800 lidí, 500 během dne a přibližně 300 na nočních směnách. Asistenční centrum bude fungovat nepřetržitě.
„Byli jsme tady od 6 hodin ráno a už od té doby tady skutečně postávali nejprve jednotlivci, pak se to během půl hodiny změnilo na desítky občanů z Ukrajiny. Pustili jsme je do foyer, ať nejsou v chladu a v 7 hodin jsme rozjeli nové velkokapacitní asistenční centrum,“ uvedl vedoucí oddělení IZS Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jiří Němčík.
Vše na jednom místě
Centrum je rozděleno na dvě části. Hlavní je registrační a komunikační a součástí je i občerstvení. Oddělená zadní část slouží k odpočinku. Pro čekající na odbavení je k dispozici bistro a přes 200 míst k sezení, 50 lůžek a pět dětských postýlek, dva dětské koutky a koutek pro přebalování či kojení.
VIDEO: Válka na Ukrajině: Jak o tom mluvit s dětmi?
Podle Němčíka si lidé v centru vyřídí registraci, ubytování, víza, zdravotní pojištění a mohou se potkat i se zástupci úřadu práce. „Vše bude záviset na příjezdech vlaků, autobusů, které by přivážely větší skupiny, které by mohly systém jednorázově zatížit,“ podotkl Němčík. V centru funguje evidenční systém, lidé mají určené pořadí, v němž k úředníkům směřují.
Ukrajinci jako dobrovolníci
Na fungování se podílí pět desítek lidí. Polovina zajišťuje administrativní úkony, zbytek se stará o chod, údržbu či zásobování. Pomáhají i dobrovolníci. Mezi nimi i Ukrajinec Oleh, který tu působí jako tlumočník. Několik let žije s rodinou v Novém Jičíně.
„Lidé se ptají, jaké doklady potřebují, co kde je, jaké obchody a takové věci. Přihlásil jsem se jako dobrovolník, teď tady asi budu hodně často. Lidé, kteří přijeli vlaky, jsou naštvaní a unavení,“ podotkl.
Na otevření centra čekala i Tatiana z Dubna na západní Ukrajině, kde je podle ní teď klid. Stále ale zní sirény a lidé se musejí schovávat. Na Ukrajině jí zůstala část rodiny včetně rodičů. Zázemí našla u sestry žijící v Česku. Jakmile se začalo střílet, sbalila si a odjela.
Přicestovala přes Polsko, přechod přes hranice byl podle ní velmi stresující. „Vím, že tady mi pomohou. S rodinou jsem v kontaktu celou dobu, jsou v pořádku. Jen psychicky je to horší, když pořád slyší sirény,“ řekla.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
