Zelenskyj statečně čelí velké hrozbě, ukrajinská armáda překonává veškerá očekávání, říká analytik
I když je ruským cílem číslo jedna, zůstává ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ostřelovaném Kyjevě. Na jeho evakuaci se ale podle britského tisku spolu s elitními ukrajinskými vojáky připravují jak příslušníci amerického námořnictva, tak britští vojáci komanda SAS. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany je přemýšlení nad vládou v exilu na místě, odvaha Zelenského je ale hnacím motorem ukrajinské armády.
„To, že je on, jako hlavní tvář ukrajinské vlády na místě, je velmi důležité pro morálku jak civilistů, tak vojáků. A do situace na bojišti se to projevuje velmi,“ hodnotí analytik. „Výkon ukrajinské armády je skutečně ve všech ohledech lepší. Předčila veškerá očekávání, a to nejen tou motivací svou zemi bránit, ale i v samotných bojových schopnostech,“ přidává.
Podle Smetany je kromě prezidentovy statečnosti, se kterou čelí hrozbě zajetí, velkou výhodou i dobře zvládnutá strategická komunikace tamní vlády: „V informační válce minimálně vůči svému obyvatelstvu a Západu dominuje a dělá ji skvěle,“ hodnotí.
Analytik připomíná, že Zelenskyj nabídky evakuace už několikrát odmítl se slovy: „Potřebuji munici, ne odvoz.“ A je více než pravděpodobné, že na svém stanovisku bude trvat dál. To kam by byl případně evakuován, není známo.
Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.
„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek.
CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.
