Těla v ulicích a kopání hromadných hrobů: Rusové brání evakuaci Mariupolu, po uprchlících střílí
Ukrajinské úřady ani dnes nemohly evakuovat civilisty z obléhaného přístavu Mariupol, uvedla dnes podle agentury Reuters vicepremiérka Iryna Vereščuková. Humanitární situace ve městě na jihovýchodě Ukrajiny je podle ní katastrofální. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP.
Místostarosta Mariupolu Serhij Orlov stanici BBC řekl, že ruské vojenské síly pokračují v bombardování oblastí, kde se lidé snaží shromažďovat, aby se pak mohli dostat ven z města. Některé silnice jsou podle něj zablokované, další zaminované.
Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Úřady se chystají začít kopat hromadné hroby, píše AP. Kvůli výpadku elektřiny je podle ní mnoho lidí odkázáno na informace a zprávy, které poslouchají v autorádiích.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast.
„Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku.
Ve strategickém přístavu u Azovského moře čeká na evakuaci asi 200.000 lidí. Rusko už několikrát slíbilo, že bezpečný odchod civilistům umožní. Zatím se tak ale nestalo. Mluvčí Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Ewan Watson novinářům v Ženevě řekl, že situace v Mariupolu je „apokalyptická“.
Ruské obléhání města podle ukrajinských úřadů trvá už osm dní. Podle Vereščukové dnes měla evakuace - paralelně s evakuací z města Sumy - začít i v tomto přístavu, kde žije na 430.000 lidí. Humanitární koridor z Mariupolu do 250 kilometrů vzdáleného Záporoží ale podle ukrajinského ministerstva obrany není bezpečný, protože ruské jednotky dojednané příměří nedodržují.
Autobusy se symboly Červeného kříže dnes vezly směrem k Mariupolu vodu, léky a potraviny. Zpět měly odvézt civilisty. Jenže krátce poté, co úřady oznámily, že je konvoj na cestě do města, ukrajinští činitelé informovali o ruském ostřelování únikové trasy, uvedla AP.
Agentura Unian odpoledne napsala, že konvoj s humanitární pomocí a 30 autobusy, který do Mariupolu vyrazil ze Záporoží, se kvůli bojům u Mariupolu musel zastavit ve městě Orichiv, jež se nachází asi 60 kilometrů od Záporoží a zhruba 160 kilometrů od Mariupolu.
Ukrajinské úřady mezitím podle agentury Reuters oznámily, že v troskách domu v Mariupolu zemřela na dehydrataci šestiletá dívka. Ruské jednotky podle nich ostřelováním zničily budovu, kde žila, přičemž zabily její matku. Smrt dítěte nebylo možné zatím nezávisle ověřit, podotkla agentura Reuters.
Ukrajinská armáda uvedla, že její vojáci pokračují v obranných operacích na předměstí. Ruské síly označila za „demoralizované“ a obvinila je z toho, že se podílejí na rabování, zabírají civilní budovy a zřizují palebné pozice v obydlených oblastech. Tvrzení nebylo podle AP možné nezávisle ověřit. Moskva dlouhodobě popírá, že by ruská vojska útočila na civilisty. Bitva o Mariupol je klíčová, protože jeho dobytí by mohlo Moskvě umožnit vytvořit pozemní koridor na Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014.
