Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Čeští dobrovolníci přivezli desítky uprchlíků i zvířata
Sedm tun pomoci, o kterou žádali studenti ze Lvova, dovezla parta 45 mladých lidí na Ukrajinu. Jeli 23 plně naloženými auty a zpátky přivezli 68 uprchlíků, převážně ženy a děti. Jejich příběhy, ale i to, co viděli na hranicích, jimi otřáslo, cestu proto chtějí zopakovat.
V době, kdy na Ukrajině začala válka, byli letuška Agáta Ulrichová (25) a její přítel Giancarlo Lamberti (24) na dovolené v Egyptě. Když zjistili, co se děje, začali okamžitě organizovat sbírku. Společně s přáteli i s do té doby neznámými lidi, kteří se k nim přidali, nashromáždili během pár dní sedm tun materiálu, s nímž vyrazili na Ukrajinu.
Litva zřídila do 1. října bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem v reakci na to, že litevský vzdušný prostor narušují cizí drony z tohoto směru. S odvoláním na dnešní vyjádření mluvčího litevského ministerstva obrany o tom informuje agentura Reuters.
„Toto opatření bylo přijato s ohledem na bezpečnostní situaci a hrozby pro společnost, včetně rizik pro civilní letectví v důsledku narušování vzdušného prostoru bezpilotními letadly,“ uvedl mluvčí.
Bezletová zóna dá litevským ozbrojeným silám více času reagovat na narušení vzdušného prostoru, uvedl mluvčí. Přesnou polohu ani velikost zakázané oblasti podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem nesdělil.
Některé ruské regiony a části Ukrajiny, které Rusko okupuje, hlásí nedostatek benzinu. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami přicházejí v době sezonního nárůstu poptávky a zvýšených ukrajinských útoků na ruské rafinerie, uvedla agentura Reuters. Rusko už koncem července zakázalo vývoz benzinu do zahraničí ve snaze zabránit jeho nedostatku na domácím trhu. Poptávka po pohonných hmotách je v této době zvýšená kvůli letnímu cestování a sklizni obilí.
Někteří obchodníci varují, že samotné embargo na vývoz benzinu problémy s nedostatkem pohonných hmot nevyřeší. Upozorňují, že situaci kromě vysoké sezonní poptávky komplikují rovněž logistické problémy, nízké domácí zásoby a opravy v ruských rafineriích. Cílem ukrajinských útoků se tento měsíc staly například rafinerie v ruských městech Volgograd, Novokujbjaševsk, Rjazaň a Syzraň.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes obvinil evropské spojence Ukrajiny ze snahy podkopat údajný pokrok dosažený na americko-ruském summitu na Aljašce, kde v pátek prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin hovořili o možnostech ukončení války na Ukrajině. Podle agentury Reuters vyjádřil znepokojení nad tím, že evropští lídři diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu bez zapojení Ruska.
Případná přítomnost evropských vojáků na ukrajinském území je pro Rusko „zcela nepřijatelná“, řekl podle agentury AFP Lavrov s tím, že to označil za „zahraniční intervenci“. Bylo to přitom Rusko, které 24. února 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu a její části ruští vojáci okupují, napadená země se od té doby se západní pomocí brání.
Lavrov zároveň obvinil Ukrajinu, že nemá zájem o dohodu o trvalém míru, a poukázal na blíže neurčené vyjádření ukrajinských představitelů ohledně současné situace.
S armádou přes hranici
Cestu velmi pečlivě naplánovali. Předem zjišťovali, co je na Ukrajině potřeba. „Působil jsem nějakou chvíli jako předseda českých vysokoškolských studentů, takže mám vazby na ukrajinské studenty.
Díky přímému kontaktu se podařilo zajistit armádu, která nás převedla přes polsko-ukrajinskou hranici v Medyce až na území Ukrajiny do Shedyni, kde jsme vše přeložili do předem připraveného kamionu,“ popsal Giancarlo, jemuž přátelé přezdívají Karlos.
Vesty, helmy, krmivo
Ukrajinští studenti poslali dobrovolníkům seznam konkrétních věcí, které potřebují. „Udělali jsme sbírku přes Donio a nakoupili jsme požadované věci, zejména vojenský materiál, balistické vesty, helmy a zdravotnické potřeby,“ řekl Karlos.
Vezli ale i řadu dalších věcí, včetně drogerie. A protože je Agáta dcerou redaktorky Blesk tlapek, nezapomněli ani na zvířata, která na Ukrajině trpí stejně jako lidé. „Lidé pomáhají lidem, už méně se ale myslí na zvířata, přitom na hranicích jich na odvoz čeká se svými majiteli spousta. Pomoc potřebuje i řada ukrajinských útulků, proto jsme naložili do osobních aut i dodávek také krmivo. Bylo toho opravdu hodně,“ řekla.
Neubránili se slzám
Náklad nakonec doputoval do skladu ve Lvově, kde si jej převzali ukrajinští studenti, kteří ho pak rozvezli do univerzitních měst. Cesta, kterou kvůli tomu parta mladých lidí podnikla, trvala den a téměř celé dvě noci a byla pro ně náročná fyzicky i psychicky. To, co viděli a zažili, jimi otřáslo. „Několikrát jsme brečeli,“ přiznal Karlos s tím, že jeden z nejsilnějších zážitků byla zastávka v Přemyšli, kde je v budově bývalého Tesca zřízen uprchlický tábor. „Čekalo tam na odvoz strašně moc lidí, všichni tam spali na zemi, děti, zvířátka, měli jen tašky s pár věcmi. Bylo hodně emotivní tohle vidět, stejně jako ty davy lidí proudící pěšky přes hranici,“ popsala Agáta.
Nazpět s uprchlíky
Při zpáteční cestě se do Tesca v Přemyšli vrátili a odvezli z něj do Česka 68 lidí, jednoho psa a jednu kočku. „Šli jsme tam, na ceduli jsme napsali „Praha“ a počet míst a lidé se hlásili. Museli jsme vybírat, to bylo strašně těžké, některým bylo jedno, kam jedou, chtěli hlavně do bezpečí,“ řekl Karlos s tím, že příběhy, které jim pak v autě uprchlíci vyprávěli, je velmi zasáhly.
„Ti lidé viděli, jak bombardují jejich domy nebo domy sousedů. Jedna paní s šestiletou holčičkou nám říkala, že se schovaly ve sklepě. Byly tam čtyři dny a pak šly týden v kuse pěšky až na hranice,“ řekl Karlos. Dodal, že i proto chtějí s pomocí Ukrajině pokračovat, dokud bude potřeba. Už nyní plánují další cestu.
Potřebují do bezpečí
Podle organizátora sbírky nemá teď smysl vozit na hranice hmotnou pomoc bez předchozí domluvy. „Nedoporučuju to, pokud není domluvené a zajištěné převzetí přímo Ukrajinci. Na hranicích není místo, kam dovezené věci dávat, je tam všeho dostatek,“ řekl Giancarlo Lamberti s tím, že nejdůležitější je teď pomoc s odvozem uprchlíků. „Jsou tam tisíce lidí a každý z nich potřebuje odjet pryč. Nejčastěji chtějí do Polska a Německa, většině je to ale jedno, hlavně se chtějí dostat do bezpečí,“ řekl.
