Čtyři dny v krytu, pak týden pěšky. Čeští dobrovolníci přivezli desítky uprchlíků i zvířata
Sedm tun pomoci, o kterou žádali studenti ze Lvova, dovezla parta 45 mladých lidí na Ukrajinu. Jeli 23 plně naloženými auty a zpátky přivezli 68 uprchlíků, převážně ženy a děti. Jejich příběhy, ale i to, co viděli na hranicích, jimi otřáslo, cestu proto chtějí zopakovat.
V době, kdy na Ukrajině začala válka, byli letuška Agáta Ulrichová (25) a její přítel Giancarlo Lamberti (24) na dovolené v Egyptě. Když zjistili, co se děje, začali okamžitě organizovat sbírku. Společně s přáteli i s do té doby neznámými lidi, kteří se k nim přidali, nashromáždili během pár dní sedm tun materiálu, s nímž vyrazili na Ukrajinu.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
S armádou přes hranici
Cestu velmi pečlivě naplánovali. Předem zjišťovali, co je na Ukrajině potřeba. „Působil jsem nějakou chvíli jako předseda českých vysokoškolských studentů, takže mám vazby na ukrajinské studenty.
Díky přímému kontaktu se podařilo zajistit armádu, která nás převedla přes polsko-ukrajinskou hranici v Medyce až na území Ukrajiny do Shedyni, kde jsme vše přeložili do předem připraveného kamionu,“ popsal Giancarlo, jemuž přátelé přezdívají Karlos.
Vesty, helmy, krmivo
Ukrajinští studenti poslali dobrovolníkům seznam konkrétních věcí, které potřebují. „Udělali jsme sbírku přes Donio a nakoupili jsme požadované věci, zejména vojenský materiál, balistické vesty, helmy a zdravotnické potřeby,“ řekl Karlos.
Vezli ale i řadu dalších věcí, včetně drogerie. A protože je Agáta dcerou redaktorky Blesk tlapek, nezapomněli ani na zvířata, která na Ukrajině trpí stejně jako lidé. „Lidé pomáhají lidem, už méně se ale myslí na zvířata, přitom na hranicích jich na odvoz čeká se svými majiteli spousta. Pomoc potřebuje i řada ukrajinských útulků, proto jsme naložili do osobních aut i dodávek také krmivo. Bylo toho opravdu hodně,“ řekla.
Neubránili se slzám
Náklad nakonec doputoval do skladu ve Lvově, kde si jej převzali ukrajinští studenti, kteří ho pak rozvezli do univerzitních měst. Cesta, kterou kvůli tomu parta mladých lidí podnikla, trvala den a téměř celé dvě noci a byla pro ně náročná fyzicky i psychicky. To, co viděli a zažili, jimi otřáslo. „Několikrát jsme brečeli,“ přiznal Karlos s tím, že jeden z nejsilnějších zážitků byla zastávka v Přemyšli, kde je v budově bývalého Tesca zřízen uprchlický tábor. „Čekalo tam na odvoz strašně moc lidí, všichni tam spali na zemi, děti, zvířátka, měli jen tašky s pár věcmi. Bylo hodně emotivní tohle vidět, stejně jako ty davy lidí proudící pěšky přes hranici,“ popsala Agáta.
Nazpět s uprchlíky
Při zpáteční cestě se do Tesca v Přemyšli vrátili a odvezli z něj do Česka 68 lidí, jednoho psa a jednu kočku. „Šli jsme tam, na ceduli jsme napsali „Praha“ a počet míst a lidé se hlásili. Museli jsme vybírat, to bylo strašně těžké, některým bylo jedno, kam jedou, chtěli hlavně do bezpečí,“ řekl Karlos s tím, že příběhy, které jim pak v autě uprchlíci vyprávěli, je velmi zasáhly.
„Ti lidé viděli, jak bombardují jejich domy nebo domy sousedů. Jedna paní s šestiletou holčičkou nám říkala, že se schovaly ve sklepě. Byly tam čtyři dny a pak šly týden v kuse pěšky až na hranice,“ řekl Karlos. Dodal, že i proto chtějí s pomocí Ukrajině pokračovat, dokud bude potřeba. Už nyní plánují další cestu.
Potřebují do bezpečí
Podle organizátora sbírky nemá teď smysl vozit na hranice hmotnou pomoc bez předchozí domluvy. „Nedoporučuju to, pokud není domluvené a zajištěné převzetí přímo Ukrajinci. Na hranicích není místo, kam dovezené věci dávat, je tam všeho dostatek,“ řekl Giancarlo Lamberti s tím, že nejdůležitější je teď pomoc s odvozem uprchlíků. „Jsou tam tisíce lidí a každý z nich potřebuje odjet pryč. Nejčastěji chtějí do Polska a Německa, většině je to ale jedno, hlavně se chtějí dostat do bezpečí,“ řekl.
