Naděje rychlé na příměří zhasla: Moskva odmítá zastavit palbu a klade drsné podmínky
V turecké Antalyi se dnes na prvním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu sešli ministři zahraničí Ruska Sergej Lavrov a Ukrajiny Dmytro Kuleba. Jednání ale průlom v krizi nepřinesla. V otázce příměří nenastal žádný pokrok, řekl Kuleba. Moskva prý ani neslíbila humanitární koridor do zdevastovaného Mariupolu. Lavrov se drží dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.
Setkání ministrů bylo první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Zprostředkovalo ji Turecko, šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu jednání moderoval.
Kuleba, který očekávání tlumil už před schůzkou, řekl, že jednání bylo velmi obtížné, protože se Lavrov držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.
„Tento rozhovor byl na jedné straně snadný a na druhé obtížný. Lehký, protože Lavrov následoval svůj narativ o Ukrajině, těžký, protože jsem se snažil najít aspoň řešení humanitární katastrofy, která je nyní nejhorší v Mariupolu. Je třeba organizovat humanitární koridor z a do Mariupolu - pro civilisty, kteří chtějí opustit toto místo, a také aby mohla být humanitární pomoc doručena do města,“ řekl ministr Kuleba.
S Lavrovem jednal hodinu a půl. „Bohužel ministr Lavrov, nebyl v pozici, aby to mohl sám schválit, ale spojí se s příslušnými autoritami, aby to projednal. Dále jsem jednal o přerušení palby na nejméně 24 hodin – v tom jsme nepokročili. Jsou zřejmě v Rusku jiní, kdo v tomhle rozhodují. Budeme pokračovat v úsilí najít humanitárních řešení. A setkáme se znovu, až bude možné o těchto řešení možné jednat,“ dodal Kuleba.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina. „Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz. Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon. „Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno. Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti. Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na své tiskové konferenci potvrdil, že s Kulebou řešil humanitární otázky a humanitární koridory. Lavrov obvinil „ukrajinské nacionalisty“, že používají civilisty jako lidské štíty. „Speciální vojenská operace bude pokračovat, strategie prezidenta Putina pokračuje podle plánu,“ reagoval Lavrov na otázku BBC, zda bude možné nastolit dočasné příměří.
Podle Lavrova se Západ „chová velmi nebezpečně“, když poskytuje Ukrajině zbraně. „Ukrajinu jsme nenapadli,“ vysvětlil s tím, že Rusko bylo ohrožováno a muselo bránit regiony Luhansk a Doněck.
Rusko je připraveno vést rozhovory o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve formátu dřívějších jednání v Bělorusku, který je nenahraditelný, řekl Lavrov. Nevyloučil rovněž možnost setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, na jednání by se však podle něj musely probírat konkrétní návrhy.
Podle Lavrova Rusko z nynější krize vyjde s obnoveným pohledem na svět. Ohledně Západu si nebude dělat žádné iluze. Nynější ekonomickou krizi způsobenou západními sankcemi podle něj Rusko zvládne a do budoucna již nikdy nebude chtít být na Západu ekonomicky závislé. „Strýček Sam již nikdy nebude schopen zničit naši ekonomiku,“ řekl ruský ministr.
Lavrov rovněž odpovídal na otázku ohledně zasažené porodnice v Mariupolu. Řekl, že podle něj byla v době útoku bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů.
