„Buď já, nebo teta.“ Ukrajinka prosila matku, ať opustí Charkov a nemocnou příbuznou
Charkov se v posledních týdnech stal jedním z hlavních terčů ruské armády. Mnohým se z města podařilo utéct na západ, ne každý je ale ochotný opustit svůj domov, zvlášť když odchod často znamená odloučení od rodiny a nejbližších. Podobnému dilematu čelila 55letá Vita Linniková, kterou k odjezdu přemlouvala její dcera. Pokud by se rozhodla utéct, musela by za sebou nechat milovanou tetu, o niž v posledních letech pečovala. „Ani neví, že probíhá válka.“
Sofia Bretlová (33) žije už deset let v americkém New Yorku, strach z války ji ale přesto neminul. Žena původem z Charkova od začátku invaze trávila hodiny na telefonu s vyděšenou rodinou, které hrozilo neustálé nebezpečí, a snažila se přijít s plánem, jak své milované dostat do bezpečí. Její matka Vita ale z rodného města odjet nechtěla, a to převážně kvůli milované tetě Vanye Gusebové (92), o kterou před válkou pečovala.
Vanya trpí duševní poruchou a během posledního roku se začalo výrazně zhoršovat i její fyzické zdraví, postupně ztrácela na síle, až zcela přišla o schopnost chůze. Spolu s Vitou Vanye pomáhala seniorčina sousedka v důchodu, která dříve pracovala jako domácí pečovatelka. „Je bezmocná,“ řekla o své pratetě Sofia pro server NPR. „Ani neví, že probíhá válka.“ Potom, co do Charkova vtrhly ruské jednotky, Vita už nemohla tetu dál navštěvovat. Její roli tak od té doby plně zastává sousedka.
„Chci mít mámu“
Všichni nájemníci z Vitina bytového domu začali město na začátku března postupně opouštět. Ke stejnému rozhodnutí dospěla i její blízká přítelkyně, která se ji pokoušela vzít s sebou. Varovala ji, že pokud zůstane, s velkou pravděpodobností nepřežije, Vita ale dál váhala. Rozhodování jí neusnadňovala tetina pečovatelka, která byla spolu se svým dvacetiletým vnukem odhodlaná zůstat na místě a která Vitu od odchodu ustavičně odrazovala. Nakonec ale vyhrál hlas Sofie.
„Musíš se rozhodnout,“ řekla Sofia své zoufalé matce. „Chci, abys odjela, protože chci mít mámu. Promiň, že to říkám takhle, ale jsem to buď já, nebo teta.“ Vita nakonec svou dceru poslechla a s kamarádkou nasedla na autobus směrem do Moldavska, odkud odcestovaly do Izraele. Díky kamarádčině židovskému původu obě získaly dočasné vízum. Na místo okamžitě přiletěla i Sofia, která doufá, že matku bude moct brzy vzít s sebou zpět do Spojených států.
Vita nyní podle dceřiných slov bojuje se silnými pocity viny. „Nevím, jestli si to někdy odpustí,“ řekla novinářům. „Ale tohle je přesně to rozhodnutí, před které válka lidi staví: Který život si vybrat.“ Seniorčino sousedství denně bombarduje nepřátelská armáda, úřady proto Vanyu přesunuly do nedalekého pečovatelského zařízení.
Ukrajinci mají pocit, že jsou „na jídelním lístku“. Catherine Philp, redaktorka pro světové dění v deníku The Times, uvedla, že v Kyjevě panují obavy z vyhlídky, že budou odsunuti na vedlejší kolej kvůli summitu USA-Rusko, který se koná na Aljašce.
„Řekla bych, že zde panuje celá řada pocitů a názorů, od protáčení očí, jako by se stejně nemohlo nic změnit, po extrémní nervozitu z toho, co všechno by se mohlo stát,“ řekla z ukrajinského hlavního města rádiu Times Radio. „Faktem je, že Ukrajinci, ani jejich vůdci, natož jejich lid, u tohoto stolu nejsou, a mají strach, že právě to z nich dělá jen položku na jídelním lístku.“
Trump přijal pozvání k návštěvě Běloruska, informovala tamní mediální agentura.
Prezident Lukašenko pozvání učinil, když s Trumpem hovořil na palubě Air Force One cestou na Aljašku. Oba lídři také diskutovali o vztazích mezi USA a Běloruskem, regionálních záležitostech a válce na Ukrajině, uvedla tisková agentura Belta.
Ačkoli USA zprávu nepotvrdily, vyhlídka na Trumpovu státní návštěvu by pro Lukašenka byla významným diplomatickým triumfem. Bělorusko je izolováno od mezinárodního společenství kvůli Lukašenkově autoritářské vládě, porušování lidských práv a úzkému spojení s Ruskem.
Trump při rozhovorech v letadle Air Force One po cestě na Aljašku: „Chci, aby zabíjení přestalo.“ V pátek prohlásil, že neví, co by zajistilo úspěch jeho summitu s Putinem, a dodal, že si přeje příměří, uvádí Reuters.
Na otázku, co by zajistilo úspěch schůzky, novinářům na palubě Air Force One odpověděl: „To vám nemůžu říct. Nevím. Nic není pevně dané. Chci určité věci. Chci příměří.“
„Chci vidět příměří rychle... Nebudu spokojený, pokud to nebude dnes,“ řekl a dodal, že se zapojí i Evropa a Zelenskyj.
