„Buď já, nebo teta.“ Ukrajinka prosila matku, ať opustí Charkov a nemocnou příbuznou
Charkov se v posledních týdnech stal jedním z hlavních terčů ruské armády. Mnohým se z města podařilo utéct na západ, ne každý je ale ochotný opustit svůj domov, zvlášť když odchod často znamená odloučení od rodiny a nejbližších. Podobnému dilematu čelila 55letá Vita Linniková, kterou k odjezdu přemlouvala její dcera. Pokud by se rozhodla utéct, musela by za sebou nechat milovanou tetu, o niž v posledních letech pečovala. „Ani neví, že probíhá válka.“
Sofia Bretlová (33) žije už deset let v americkém New Yorku, strach z války ji ale přesto neminul. Žena původem z Charkova od začátku invaze trávila hodiny na telefonu s vyděšenou rodinou, které hrozilo neustálé nebezpečí, a snažila se přijít s plánem, jak své milované dostat do bezpečí. Její matka Vita ale z rodného města odjet nechtěla, a to převážně kvůli milované tetě Vanye Gusebové (92), o kterou před válkou pečovala.
Vanya trpí duševní poruchou a během posledního roku se začalo výrazně zhoršovat i její fyzické zdraví, postupně ztrácela na síle, až zcela přišla o schopnost chůze. Spolu s Vitou Vanye pomáhala seniorčina sousedka v důchodu, která dříve pracovala jako domácí pečovatelka. „Je bezmocná,“ řekla o své pratetě Sofia pro server NPR. „Ani neví, že probíhá válka.“ Potom, co do Charkova vtrhly ruské jednotky, Vita už nemohla tetu dál navštěvovat. Její roli tak od té doby plně zastává sousedka.
„Chci mít mámu“
Všichni nájemníci z Vitina bytového domu začali město na začátku března postupně opouštět. Ke stejnému rozhodnutí dospěla i její blízká přítelkyně, která se ji pokoušela vzít s sebou. Varovala ji, že pokud zůstane, s velkou pravděpodobností nepřežije, Vita ale dál váhala. Rozhodování jí neusnadňovala tetina pečovatelka, která byla spolu se svým dvacetiletým vnukem odhodlaná zůstat na místě a která Vitu od odchodu ustavičně odrazovala. Nakonec ale vyhrál hlas Sofie.
„Musíš se rozhodnout,“ řekla Sofia své zoufalé matce. „Chci, abys odjela, protože chci mít mámu. Promiň, že to říkám takhle, ale jsem to buď já, nebo teta.“ Vita nakonec svou dceru poslechla a s kamarádkou nasedla na autobus směrem do Moldavska, odkud odcestovaly do Izraele. Díky kamarádčině židovskému původu obě získaly dočasné vízum. Na místo okamžitě přiletěla i Sofia, která doufá, že matku bude moct brzy vzít s sebou zpět do Spojených států.
Vita nyní podle dceřiných slov bojuje se silnými pocity viny. „Nevím, jestli si to někdy odpustí,“ řekla novinářům. „Ale tohle je přesně to rozhodnutí, před které válka lidi staví: Který život si vybrat.“ Seniorčino sousedství denně bombarduje nepřátelská armáda, úřady proto Vanyu přesunuly do nedalekého pečovatelského zařízení.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
