Rusko poslalo na Ukrajinu rakety Kinžal. Co jsou hypersonické střely zač?
Ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země.
Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou díky rychlosti a manévrovatelnosti obtížně sledovatelné a zachytitelné. Podle vojenských expertů proti nim v současné době neexistuje účinná obrana. V posledních letech tento typ zbraní vyvíjí Rusko, Spojené státy, Čína i některé další země.
„Systém Kinžal s hypersonickými střelami zničil 18. března velký podzemní sklad raket a letecké munice ukrajinských jednotek v obci Děljatyn v Ivano-Frankivské oblasti,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.
Ministerstvo také sdělilo, že ruská armáda zlikvidovala rádiové vysílací středisko ukrajinských ozbrojených sil poblíž přístavního města Oděsa.
Co jsou hypersonické střely?
- Hypersonické zbraně se pohybují nejméně pětkrát větší rychlostí než zvuk (Mach 5). Mohou proniknout do vesmíru, většinou ale jejich let probíhá v zemské atmosféře.
- Tyto zbraně vyvíjí v posledních letech Rusko, USA, Čína i některé další země.
- Existuje několik typů vyvíjených protilodních či protizemních střel či bezpilotních letounů, z nichž některé už byly úspěšně testovány.
- Podle vojenských expertů proti nim v současné době neexistuje účinná obrana, někteří se však domnívají, že tyto zbraně nejsou dostatečně přesné.
- Díky své velmi vysoké rychlosti, pohybu v atmosféře a schopnosti manévrování jsou hypersonické rakety současnými systémy protiraketové obrany prakticky neodhalitelné.
- K jejich pohonu se využívá jednoduchých reaktivních motorů, respektive varianty scramjet s nadzvukovým spalováním.
- Hypersonické rakety mohou nést jaderné i konvenční hlavice.
- Podle některých názorů může vývoj nové generace hypersonických zbraní narušit či změnit současnou globální vojenskou rovnováhu.
- V současnosti je známo několik vyvíjených hypersonických letounů a střel v různých zemích.
- USA: Armáda nemá zatím tyto zbraně ve svém arzenálu, zaměřovala se na jejich výzkum a testování. Vloni na začátku října skupina Lockheed Martin oznámila otevření první továrny na jejich výrobu. Armáda testovala například různé střely, kluzák Advanced Hypersonic Weapon či řadu bezpilotních letounů.
- Rusko: V roce 2020 oznámilo, že do svého arzenálu zařadilo řízené hypersonické střely Avangard, které se uvolňují z mezikontinentálních balistických raket a jsou schopny cestovat v atmosféře více než dvacetinásobnou rychlostí zvuku. Ruský prezident Vladimir Putin střelu tehdy označil za "absolutní zbraň", která je podle něj naprosto nezranitelná prostředky protivzdušné obrany.
- Moskva testuje také hyperzvukové střely Cirkon (Zirkon) odpalované z lodí či ponorek a podobné rakety s označením Kinžal, které vypouštějí stíhačky MiG-31. Raketa Cirkon je podle údajů uváděných ruskou armádou schopna dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu až 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle. Podle prezidenta Putina mohou tyto rakety zasáhnout jakýkoliv cíl na Zemi a proniknout americkou protiraketovou obranou.
- Ruská armáda provedla už několik testů se střelami Cirkon. Poprvé tato raketa letěla v únoru 2020 z fregaty Admiral Gorškov. Loni v říjnu pak během jednoho dne vypálila dvě střely Cirkon ponorka Severodvinsk, přičemž jednu při vynoření a druhou z hloubky 40 metrů. Další úspěšný test střely Cirkon potvrdil prezident Putin vloni na Štědrý den.
- Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská armáda v bojích na Ukrajině použila hypersonické střely Kinžal. Střely podle něj zničily velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země.
- Čína: V roce 2019 představil Peking například hypersonický kluzák Tung-feng 17, který byl podle médií schopen dosáhnout rychlosti Mach 5 až Mach 10 (6173 až 12.360 kilometrů za hodinu).
- Loni v srpnu testovala Čína hypersonickou raketu schopnou nést jadernou nálož. Podle informací listu Financial Times (FT) raketa obletěla Zemi na nízké oběžné dráze a pak se zaměřila na cíl. Čínské ministerstvo zahraničí k tomu oznámilo, že nešlo o test hypersonické zbraně, nýbrž vesmírné rakety. Na konci října oficiálně potvrdil nejvýše postavený americký generál Mark Milley, že šlo skutečně o test čínské hypersonické střely.
- KLDR: Koncem loňského září Severní Korea podle médií odpálila do moře novou hypersonickou raketu. Odborník na raketové střely, Čang Jong-kun z Korejské univerzity pro letectví a kosmonautiku ale řekl, že severokorejský test pravděpodobně nebyl úspěšný, poněvadž střela podle zhodnocení jihokorejských armádních zpravodajských služeb dosáhla jen rychlosti 2,5 machu.
- Dalšímu testu letos v lednu osobně přihlížel severokorejský vůdce Kim Čong-un. Odpálená střela zasáhla cíl ve vzdálenosti 1000 kilometrů. Podle severokorejské oficiální tiskové agentury KCNA šlo o hypersonický kluzák, který po oddělení od nosné rakety uletěl 600 kilometrů, pak 240 kilometrů manévroval a nakonec zasáhl cíl na moři ve vzdálenosti 1000 kilometrů.
- Hypersonické zbraně vyvíjí i France, Německo, Austrálie, Indie či Japonsko, vývoj začal také v Íránu, Izraeli či Jižní Koreji.