„Buď já, nebo teta.“ Ukrajinka prosila matku, ať opustí Charkov a nemocnou příbuznou
Charkov se v posledních týdnech stal jedním z hlavních terčů ruské armády. Mnohým se z města podařilo utéct na západ, ne každý je ale ochotný opustit svůj domov, zvlášť když odchod často znamená odloučení od rodiny a nejbližších. Podobnému dilematu čelila 55letá Vita Linniková, kterou k odjezdu přemlouvala její dcera. Pokud by se rozhodla utéct, musela by za sebou nechat milovanou tetu, o niž v posledních letech pečovala. „Ani neví, že probíhá válka.“
Sofia Bretlová (33) žije už deset let v americkém New Yorku, strach z války ji ale přesto neminul. Žena původem z Charkova od začátku invaze trávila hodiny na telefonu s vyděšenou rodinou, které hrozilo neustálé nebezpečí, a snažila se přijít s plánem, jak své milované dostat do bezpečí. Její matka Vita ale z rodného města odjet nechtěla, a to převážně kvůli milované tetě Vanye Gusebové (92), o kterou před válkou pečovala.
Vanya trpí duševní poruchou a během posledního roku se začalo výrazně zhoršovat i její fyzické zdraví, postupně ztrácela na síle, až zcela přišla o schopnost chůze. Spolu s Vitou Vanye pomáhala seniorčina sousedka v důchodu, která dříve pracovala jako domácí pečovatelka. „Je bezmocná,“ řekla o své pratetě Sofia pro server NPR. „Ani neví, že probíhá válka.“ Potom, co do Charkova vtrhly ruské jednotky, Vita už nemohla tetu dál navštěvovat. Její roli tak od té doby plně zastává sousedka.
„Chci mít mámu“
Všichni nájemníci z Vitina bytového domu začali město na začátku března postupně opouštět. Ke stejnému rozhodnutí dospěla i její blízká přítelkyně, která se ji pokoušela vzít s sebou. Varovala ji, že pokud zůstane, s velkou pravděpodobností nepřežije, Vita ale dál váhala. Rozhodování jí neusnadňovala tetina pečovatelka, která byla spolu se svým dvacetiletým vnukem odhodlaná zůstat na místě a která Vitu od odchodu ustavičně odrazovala. Nakonec ale vyhrál hlas Sofie.
„Musíš se rozhodnout,“ řekla Sofia své zoufalé matce. „Chci, abys odjela, protože chci mít mámu. Promiň, že to říkám takhle, ale jsem to buď já, nebo teta.“ Vita nakonec svou dceru poslechla a s kamarádkou nasedla na autobus směrem do Moldavska, odkud odcestovaly do Izraele. Díky kamarádčině židovskému původu obě získaly dočasné vízum. Na místo okamžitě přiletěla i Sofia, která doufá, že matku bude moct brzy vzít s sebou zpět do Spojených států.
Vita nyní podle dceřiných slov bojuje se silnými pocity viny. „Nevím, jestli si to někdy odpustí,“ řekla novinářům. „Ale tohle je přesně to rozhodnutí, před které válka lidi staví: Který život si vybrat.“ Seniorčino sousedství denně bombarduje nepřátelská armáda, úřady proto Vanyu přesunuly do nedalekého pečovatelského zařízení.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
