Přišel Putin o dalšího důležitého muže? Ruský velitel se měl zastřelit kvůli nedostatku tanků!
Rusko zřejmě přišlo o dalšího důležitého muže Putinovy armády. Velitel 13. tankového pluku se údajně zastřelil poté, co se dozvěděl o stavu a počtu záložních tanků.
Ukrajina tvrdí, že se velitel ruského tankového pluku zastřelil, protože vozidla, která měla jeho jednotka v záloze, byla nefunkční. „Velitel 13. tankového pluku v rámci 4. tankové divize ruské federace se v zoufalé situaci zastřelil poté, co zjistil, jaký je stav záložních vozů,“ napsal britský deník Daily Mail. Zprávu se zatím ale z oficiálních dostupných zdrojů nepodařilo upřesnit.
Funguje jeden tank z deseti
Rusové mají na Ukrajině obrovské problémy. Nepostupují tak rychle, jak očekávali, a navíc na bojišti přicházejí o důležité důstojníky a dokonce i generály. Posledním zabitým byl generálporučík Jakov Rezanstev, který předpovídal, že válka bude trvat jen pár dní. O život měl přijít při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Ukrajinské ministerstvo obrany také v telegramovém kanálu popsalo aktuální stav ruských vojenských vozů. „Jakmile se generál dozvěděl, že pouze jeden z deseti tanků ve skladu je víceméně provozuschopný, tak raději spáchal sebevraždu,“ uvádí ministerstvo na sociální síti.
Dlouhodobé problémy s technikou
Rusové se podle Ukrajiny již delší domu potýkají s problémy s vojenskou technikou. Ukrajinské ministerstvo na Telegramu také tvrdí, že by si Rusové měli stavět skladovací prostory v Brjanské oblasti na západě Ruska. Tam si mají opravit svou techniku, která byla během bojů na Ukrajině vyřazena. Ruská armáda také měla zjistit, že mnoho jejich vojenské techniky není v odpovídajícím stavu.
Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.
Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.
„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.
Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.
Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.
Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.
Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.
