Přišel Putin o dalšího důležitého muže? Ruský velitel se měl zastřelit kvůli nedostatku tanků!
Rusko zřejmě přišlo o dalšího důležitého muže Putinovy armády. Velitel 13. tankového pluku se údajně zastřelil poté, co se dozvěděl o stavu a počtu záložních tanků.
Ukrajina tvrdí, že se velitel ruského tankového pluku zastřelil, protože vozidla, která měla jeho jednotka v záloze, byla nefunkční. „Velitel 13. tankového pluku v rámci 4. tankové divize ruské federace se v zoufalé situaci zastřelil poté, co zjistil, jaký je stav záložních vozů,“ napsal britský deník Daily Mail. Zprávu se zatím ale z oficiálních dostupných zdrojů nepodařilo upřesnit.
Funguje jeden tank z deseti
Rusové mají na Ukrajině obrovské problémy. Nepostupují tak rychle, jak očekávali, a navíc na bojišti přicházejí o důležité důstojníky a dokonce i generály. Posledním zabitým byl generálporučík Jakov Rezanstev, který předpovídal, že válka bude trvat jen pár dní. O život měl přijít při útoku na velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny, konkrétně ve městě Černobajivka u Chersonu. Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala také o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova, Andreje Suchoveckého a Olega Miťajeva.
Ukrajinské ministerstvo obrany také v telegramovém kanálu popsalo aktuální stav ruských vojenských vozů. „Jakmile se generál dozvěděl, že pouze jeden z deseti tanků ve skladu je víceméně provozuschopný, tak raději spáchal sebevraždu,“ uvádí ministerstvo na sociální síti.
Dlouhodobé problémy s technikou
Rusové se podle Ukrajiny již delší domu potýkají s problémy s vojenskou technikou. Ukrajinské ministerstvo na Telegramu také tvrdí, že by si Rusové měli stavět skladovací prostory v Brjanské oblasti na západě Ruska. Tam si mají opravit svou techniku, která byla během bojů na Ukrajině vyřazena. Ruská armáda také měla zjistit, že mnoho jejich vojenské techniky není v odpovídajícím stavu.
Slovenská vláda podle svého šéfa Roberta Fica nehodlá mařit mírové plány pro Ukrajinu tím, že by se zúčastnila urychlené konfiskace ruských aktiv v Evropské unii. Bratislava je však ochotna souhlasit s použitím ruských peněz na rekonstrukci Ukrajiny, pokud na tom bude dohoda, připustil dnes slovenský premiér po jednání s eurokomisařem pro rozpočet Piotrem Serafinem.
Evropská komise doufá, že šéfové států a vlád členských zemí dají na prosincovém summitu bloku zelenou plánu na takzvanou reparační půjčku pro Ukrajinu zajištěnou ruskými aktivy zmrazenými v unii v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině. Za konfiskaci navržený postup označil Kreml.
Plán na posledním summitu odmítla Belgie, kde se většina takových aktiv nalézá v tam sídlícím systému Euroclear. Země žádá, aby se ostatní státy EU zaručily sdílet náklady pro případ právních rizik.
Bratislava má podle Fica také "trošku obavy" z toho, že by čerpání z unijních fondů mělo být podmíněno respektováním právního státu a lidských práv, protože ohledně hodnocení stavu v těchto oblastech mohou být odlišné názory.
Návrh mírové dohody o urovnání konfliktu na Ukrajině z Ženevy byl po následných jednáních na Floridě dále vylepšen, potvrdil Zelenskyj.
Evropský kontinent potřebuje podle Kubiliuse rychle posílit své geopolitické postavení. „Možná se musíme nějak vyrovnat s jakýmsi naším mentálním problémem, protože obvykle čekáme, až přijdou nějaké plány z Washingtonu,“ uvedl člen Evropské komise. „Bylo by pro nás velmi dobré mít vlastní plán, a pak ho porovnat s americkým plánem, abychom viděli, co je dobré a o čem chceme diskutovat,“ dodal.
Evropa se podle něj tímto směrem posouvá a snaží se být nezávislejší, jak pokud jde o obranné schopnosti, tak i geopolitické postavení.
