Špidla o EU: Opravdu si přeji euro, význam koruny se přeceňuje. Klaus se dopustil chyby v úsudku

Vladimír Špidla (dříve ČSSD, dnes SOCDEM) byl premiérem České republiky v době vstupu do EU 1. května 2004. Následující eurovolby a propad sociálních demokratů mu zlomily vaz a Špidla se vydal na půdu EU coby evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.

Ani po přesunu do Bruselu však u něj prý nepřišlo nějaké rozčarování z toho, jak instituce EU fungují. „Ty instituce pracují dobře, pracují dost kompetentně, řekl bych, že víc než na národní úrovni, protože holt mají velký prostor, že mohou stáhnout nejlepší lidi z celé Evropy. Takže to je znát, ale dohromady, abych trpěl nějakou deziluzí, to jsem netrpěl,“ vzpomínal Špidla.

Momenty štěstí

Byl to právě Špidla, kdo slavil s davem vstup ČR do EU na Staroměstském náměstí o půlnoci z 30. dubna na 1. května 2004. „Nemá smysl říkat příliš mnoho slov, otevřela se před námi příležitost, o které nepochybujeme, že ji využijeme. Ať žije ČR v EU, ať žije budoucnost, kterou zvládneme,“ hlásal Špidla před 20 lety.

„Mým opravdu hlavním politickým cílem bylo dovést zemi do Evropské unie a s tímto hlediskem jsem i sestavoval koalici. Sestavoval jsem ji z proevropských stran tak, aby bylo jasné, že se ta práce odvede, že se to nikde nezarazí,“ říká dnes Špidla. Když se toto skutečně povedlo, převládly u něj pocity štěstí.

Klaus s pivem, Gott se Zagorovou i usměvavý Havel: Takhle Česko slavilo před 20 lety vstup do EU!

Jako ministr práce a sociálních věcí vlády Miloše Zemana se přitom účastnil vyjednávání o přistoupení k EU už od roku 1998. „Byly určité momenty, kdy nebylo jasné, jestli budou přijaty všechny středoevropské země,“ vzpomínal ve studiu Blesku. Kdyby vstupu do EU nebyl nakloněn jeho předchůdce v premiérském křesle Zeman, tak by to podle něj Česko nezvládlo.

Byl neobyčejně napjatý

Špidla coby premiér zažil i referendum o vstupu do EU v roce 2003, které skončilo jasně – 77 procent hlasů bylo pro, 22 procent proti, účast činila 55 procent.

„Společnost tomu v principu nakloněná byla. Samozřejmě, že existovaly proudy, které nakloněné nebyly a nebyly úplně slabé, proto ani ten výsledek referenda nebyl úplně předem jasný, aby to člověk považoval za formalitu, ale převažující vůle byla skutečně naplnit to heslo Zpátky do Evropy,“ vzpomínal ve studiu Blesku Špidla.

Zároveň však přiznával: „Měl jsem obavy, protože některé výzkumy udávaly horší výsledky.“ Obavy u něj pramenily i z toho, jak probíhalo referendum na Slovensku. „I na tom příkladu Slovenska (...) jsem viděl, že to není předem jasné, a byl jsem neobyčejně napjatý,“ připouští Špidla.

Špidla: Klausova chyba úsudku

Coby premiér jednal i s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. „S Václavem Klausem bylo jednání všelijaké, on nepochybně příznivcem vstupu nebyl, i když to nedával plně najevo, ale v zásadě nekladl nějaké překážky, které by byly složitější než obvykle,“ popisuje dnes Špidla.

Exprezident Klaus se přitom před časem nechal slyšet, že zatímco v momentu vstupu ČR do EU nebyla jiná alternativa, dnes by z EU klidně i odešel. „Václav Klaus se tentokrát dopustil chyby úsudku,“ míní Špidla. „My jsme v určitém prostoru a nebudeme nikde jinde, budeme mít na svých hranicích Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko, nebudeme daleko od Ruské federace, a to jsou prostě všechno věci, které nás definují. Naše ekonomika vždy byla integrovaná do středoevropského prostoru, který jako celek je teď integrován do Unie,“ pokračuje Špidla.

Přeceňovaná koruna

Špidla zhodnotil i otázku eura, kde je podle něj přeceňován význam dlouhodobě nevýhodné české koruny. „Ústavně referendum o euru není možné, protože jsme prostě referendem (o vstupu do EU – pozn. red.) schválili komplexní smlouvu, jejíž součástí je přijetí jedné evropské měny,“ upozorňuje Špidla.

„Význam české koruny je skutečně přeceňován,“ míní Špidla a odmítá obavu té části lidí, která se přiklání k tomu, že výměnou koruny za euro bychom přišli o jeden z národních symbolů. „Národních symbolů je mnohem víc, je to třeba Dvořákova symfonie Z Nového světa nebo Svatý Vít a podobně. Brát korunu jako symbol mi připadá možné, ale koruna je především všeobecný ekvivalent. Je to měna a musí být zhodnoceno, jestli ta měna přináší ekonomické výsledky, které jsou potřeba,“ uvádí expremiér Špidla s tím, že nás koruna „neochránila před inflací a komplikuje celou řadu věcí“.

Po 20 letech členství ČR v EU má však Špidla i některá nenaplněná očekávání. „Nenaplněné zůstalo to, že jsem si opravdu přál, abychom přijali euro. Je vhodné si uvědomit, že v současné době eurozóna už má tu tzv. dvojí většinu – čili v zásadě státy eurozóny mohou rozhodovat podle zcela demokratických principů, ale nemusí nás brát v úvahu – a je třeba si uvědomit, že ta eurozóna vlivem toho, že má společnou měnu, tak má odlišné ekonomické zájmy v některých momentech než my,“ upozorňuje.

Proč kandiduje? Poslední příležitost, kdy má dost sil

Expremiér Špidla nyní kandiduje v eurovolbách za SOCDEM, byť z předposledního místa.

Proč? „Protože chci pomoct sociální demokracii, věřím, jsem si naprosto jist, že chybí v tomto politickém spektru v České republice a v Evropě a že slabá sociální demokracie je dost k neprospěchu všech. Čili já chci přispět sociální demokracii. Jestli přispěji, nebo ne, to je jedno, ale je mi zřejmé, že mám poslední příležitost, kdy mám dost sil, abych se nějak zapojil,“ uvedl pro Blesk Špidla.

Za málo pravděpodobné považuje, že by se novou eurokomisařkou stala Danuše Nerudová, lídryně za STAN pro eurovolby, ekonomka a neúspěšná prezidentská kandidátka. „Toho komisaře navrhuje národní vláda a mně se nezdá, že by vláda v této koalici byla ochotná navrhnout Danuši Nerudovou,“ vysvětlil Špidla.

Hostem Epicentra byl rovněž někdejší hlavní vyjednavač před vstupem ČR do EU, později eurokomisař či europoslanec Pavel Telička: