Ukrajinci dostali řezníka z Buči: Velitel výsadkářů (†34) byl jedním z nejlepších ruských vojáků
Další obrovskou ztrátu na bojišti utrpělo Rusko. Vladimir Putin přišel o velitele výsadkářů Alexandera Dosjagajeva (†34). Uznávaný plukovník zemřel v bojích na Ukrajině. Jeho jednotka údajně bojovala i v Buči, kde došlo k otřesným válečným zločinům. Dosjagajev údajně patřil mezi nejlepší vojenské velitele v ruské armádě.
Rusko ve válce na Ukrajině ztratilo už desítky armádních velitelů. Podle informací britského deníku Daily Mail utrpělo další obrovské ztráty. Na bojišti zemřel Alexander Dosjagajev, který velel 104. výsadkovému pluku. Jednotka z ruského Pskova měla nejlepší výsledky a v Rusku si získala obrovské uznání díky bojovým schopnostem a vysoké vojenské kázni. Jak připomíná britský deník The Sun, na vojenském festivalu „Armáda Ruska – 2021" pluk zvítězil v kategorii „okřídlená pěchota“.
Právě 104. výsadkový pluk bojoval i v Buči. Ve městě ležícím v Kyjevské oblasti došlo k masakrům civilního obyvatelstva. Ukrajinská armáda osvobodila město 1. dubna. Vzápětí se Buča stala symbolem válečných zvěrstev, ruští vojáci zde podle místních úřadů povraždili stovky civilistů. Masakr odsoudil i papež František.
Na Ukrajině podle britských médií zemřel i další plukovník Vladimir Ivanov. Jednačtyřicetiletý voják pracoval pro ministerstvo obrany na odboru komunikace. Ukrajinská média ho označila za „propagandistu“. Dosjagajev je 47. a Ivanov 48. plukovníkem, kteří zemřeli ve válce na Ukrajině. Číslo však může být daleko vyšší. Rusko nezveřejnilo informace o důstojnících padlých v bojích.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
