Putin je posedlý představou o „ruské důležitosti a velikosti“, upozornil exšéf NATO
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson varoval Západ před prezidentem Vladimirem Putinem a jeho „posedlostí ruskou důležitostí a velkolepostí“. Zároveň apeloval na západní lídry, aby Putina neprovokovali, to by podle něj ze strany ruského vůdce vedlo k užití „bezohledného násilí“ ve válce na Ukrajině.
Robertson stál v čele Severoatlantické aliance v letech 1999 až 2003, Putinovu posedlost označil za až „mesiášskou“. Domnívá se, že u Putina se tento nebezpečný stav mysli vyvinul při dlouhé izolaci během pandemie covidu-19, která trvala bezmála 2 roky. Zdůraznil, jak důležitá je rétorika při komunikaci s nedůtklivým Putinem a že jediné slovo či poznámka by mohly vést k další eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Pozor na rétoriku
Západní lídři by také neměli používat útočný, či vyloženě nepřátelský slovníku při komunikaci s hlavou ruského státu, řekl podle listu The Independent exšéf NATO během přednášky na Oxfordské univerzitě o budoucnosti evropské bezpečnosti. Robertson vystupoval společně s řadou bezpečnostních expertů, všichni ve svých projevech zmiňovali „štvavou“ rétoriku, která by podle nich mohla vést k vystupňování násilí na Ukrajině ze strany Rusů.
„Na výběru slov neskutečně záleží, mají moc zveličovat či překrucovat a Putina mohou dovést do stavu, kdy si řekne: Já jim ukážu. Takovou reakci nechceme,“ podotkl Robertson. „Připomínám, že ten muž z Kremlu je na rétoriku nesmírně háklivý a opravdu bychom ho neměli provokovat,“ uvedl, obává se hlavně toho, aby Putin nedal pokyn ke zvýšenému násilí proti Ukrajincům.
Putin se izoloval od světa a skutečnosti
„Setkal jsem se s ním, jednal jsem s ním a to byly mírové časy,“ prohlásil s tím, že už tehdy Putin dokázal ukázat dost emotivní reakce. Ty se podle Robertsona u něj střídaly velmi rychle. „Z jeho chladného ovládání přešel do rychlé emotivní reakce,“ vysvětlil. Dotknul se i spekulací o zdravotním stavu ruského prezidenta, v tisku se objevují snímky Putina, na kterých je patrná jeho oteklost v oblasti krku a obličeje, na videozáběrech je zase vidět, jak napadá na nohu, jeho chůze vypadá nejistě.
Mnoho expertů se domnívá, že i jeho zdraví může mít vliv na rozhodování, některé zdroje z Ruska zmiňovaly Putinovu paranoiu. Ta se u něj mohla rozvinout během pandemie, Putin se během covidu-19 izoloval, vyhýbal se i osobnímu jednání se svými poradci. „Dnes, kdy je uzavřený před virem a odtržený od skutečnosti, se tento Putinův emocionalismus, který je utvářen předpojatým pohledem na dějiny a až mesiášskou posedlostí ruskou velikostí, vyvinul ve velmi nebezpečné nastavení mysli,“ zakončil exšéf NATO.
Spojené státy zaslaly Rusku parametry svého mírového plánu pro Ukrajinu, upravené po konzultacích mezi USA, Ukrajinou a evropskými zeměmi v Ženevě. V Moskvě se o nich bude jednat příští týden. Podle ruské státní agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Rusko chce směřovat k mírovému řešení na Ukrajině navzdory svému přesvědčení, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj není legitimním vůdcem.
„Hlavní parametry byly sděleny a příští týden se v Moskvě uskuteční jednání,“ řekl Peskov novinářům.
Ruské zbrojovky v říjnu vyrobily meziročně o 41 procent více tanků a bojových vozidel a o 19 procent více zbraní a střeliva. Druhý měsíc po sobě ale klesla produkce potravin. S odkazem na údaje ruského statistického úřadu Rosstat o tom informoval polský deník Rzeczpospolita.
Belgický premiér Bart De Wever v dopise zaslaném předsedkyni Evropské komise potvrdil pokračující odpor své země k použití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině, napsal bruselský server Politico. Většina aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise přitom chtěla právě v těchto dnech celý proces posunout kupředu a předložit přímo právní návrh, po čemž členské státy EU dlouho volaly.
