Putin je posedlý představou o „ruské důležitosti a velikosti“, upozornil exšéf NATO
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson varoval Západ před prezidentem Vladimirem Putinem a jeho „posedlostí ruskou důležitostí a velkolepostí“. Zároveň apeloval na západní lídry, aby Putina neprovokovali, to by podle něj ze strany ruského vůdce vedlo k užití „bezohledného násilí“ ve válce na Ukrajině.
Robertson stál v čele Severoatlantické aliance v letech 1999 až 2003, Putinovu posedlost označil za až „mesiášskou“. Domnívá se, že u Putina se tento nebezpečný stav mysli vyvinul při dlouhé izolaci během pandemie covidu-19, která trvala bezmála 2 roky. Zdůraznil, jak důležitá je rétorika při komunikaci s nedůtklivým Putinem a že jediné slovo či poznámka by mohly vést k další eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Pozor na rétoriku
Západní lídři by také neměli používat útočný, či vyloženě nepřátelský slovníku při komunikaci s hlavou ruského státu, řekl podle listu The Independent exšéf NATO během přednášky na Oxfordské univerzitě o budoucnosti evropské bezpečnosti. Robertson vystupoval společně s řadou bezpečnostních expertů, všichni ve svých projevech zmiňovali „štvavou“ rétoriku, která by podle nich mohla vést k vystupňování násilí na Ukrajině ze strany Rusů.
„Na výběru slov neskutečně záleží, mají moc zveličovat či překrucovat a Putina mohou dovést do stavu, kdy si řekne: Já jim ukážu. Takovou reakci nechceme,“ podotkl Robertson. „Připomínám, že ten muž z Kremlu je na rétoriku nesmírně háklivý a opravdu bychom ho neměli provokovat,“ uvedl, obává se hlavně toho, aby Putin nedal pokyn ke zvýšenému násilí proti Ukrajincům.
Putin se izoloval od světa a skutečnosti
„Setkal jsem se s ním, jednal jsem s ním a to byly mírové časy,“ prohlásil s tím, že už tehdy Putin dokázal ukázat dost emotivní reakce. Ty se podle Robertsona u něj střídaly velmi rychle. „Z jeho chladného ovládání přešel do rychlé emotivní reakce,“ vysvětlil. Dotknul se i spekulací o zdravotním stavu ruského prezidenta, v tisku se objevují snímky Putina, na kterých je patrná jeho oteklost v oblasti krku a obličeje, na videozáběrech je zase vidět, jak napadá na nohu, jeho chůze vypadá nejistě.
Mnoho expertů se domnívá, že i jeho zdraví může mít vliv na rozhodování, některé zdroje z Ruska zmiňovaly Putinovu paranoiu. Ta se u něj mohla rozvinout během pandemie, Putin se během covidu-19 izoloval, vyhýbal se i osobnímu jednání se svými poradci. „Dnes, kdy je uzavřený před virem a odtržený od skutečnosti, se tento Putinův emocionalismus, který je utvářen předpojatým pohledem na dějiny a až mesiášskou posedlostí ruskou velikostí, vyvinul ve velmi nebezpečné nastavení mysli,“ zakončil exšéf NATO.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k ukrajinskému dění. Pokračovat budou zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
