Putin je posedlý představou o „ruské důležitosti a velikosti“, upozornil exšéf NATO
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson varoval Západ před prezidentem Vladimirem Putinem a jeho „posedlostí ruskou důležitostí a velkolepostí“. Zároveň apeloval na západní lídry, aby Putina neprovokovali, to by podle něj ze strany ruského vůdce vedlo k užití „bezohledného násilí“ ve válce na Ukrajině.
Robertson stál v čele Severoatlantické aliance v letech 1999 až 2003, Putinovu posedlost označil za až „mesiášskou“. Domnívá se, že u Putina se tento nebezpečný stav mysli vyvinul při dlouhé izolaci během pandemie covidu-19, která trvala bezmála 2 roky. Zdůraznil, jak důležitá je rétorika při komunikaci s nedůtklivým Putinem a že jediné slovo či poznámka by mohly vést k další eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Pozor na rétoriku
Západní lídři by také neměli používat útočný, či vyloženě nepřátelský slovníku při komunikaci s hlavou ruského státu, řekl podle listu The Independent exšéf NATO během přednášky na Oxfordské univerzitě o budoucnosti evropské bezpečnosti. Robertson vystupoval společně s řadou bezpečnostních expertů, všichni ve svých projevech zmiňovali „štvavou“ rétoriku, která by podle nich mohla vést k vystupňování násilí na Ukrajině ze strany Rusů.
„Na výběru slov neskutečně záleží, mají moc zveličovat či překrucovat a Putina mohou dovést do stavu, kdy si řekne: Já jim ukážu. Takovou reakci nechceme,“ podotkl Robertson. „Připomínám, že ten muž z Kremlu je na rétoriku nesmírně háklivý a opravdu bychom ho neměli provokovat,“ uvedl, obává se hlavně toho, aby Putin nedal pokyn ke zvýšenému násilí proti Ukrajincům.
Putin se izoloval od světa a skutečnosti
„Setkal jsem se s ním, jednal jsem s ním a to byly mírové časy,“ prohlásil s tím, že už tehdy Putin dokázal ukázat dost emotivní reakce. Ty se podle Robertsona u něj střídaly velmi rychle. „Z jeho chladného ovládání přešel do rychlé emotivní reakce,“ vysvětlil. Dotknul se i spekulací o zdravotním stavu ruského prezidenta, v tisku se objevují snímky Putina, na kterých je patrná jeho oteklost v oblasti krku a obličeje, na videozáběrech je zase vidět, jak napadá na nohu, jeho chůze vypadá nejistě.
Mnoho expertů se domnívá, že i jeho zdraví může mít vliv na rozhodování, některé zdroje z Ruska zmiňovaly Putinovu paranoiu. Ta se u něj mohla rozvinout během pandemie, Putin se během covidu-19 izoloval, vyhýbal se i osobnímu jednání se svými poradci. „Dnes, kdy je uzavřený před virem a odtržený od skutečnosti, se tento Putinův emocionalismus, který je utvářen předpojatým pohledem na dějiny a až mesiášskou posedlostí ruskou velikostí, vyvinul ve velmi nebezpečné nastavení mysli,“ zakončil exšéf NATO.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
