Putin je posedlý představou o „ruské důležitosti a velikosti“, upozornil exšéf NATO
Bývalý generální tajemník NATO George Robertson varoval Západ před prezidentem Vladimirem Putinem a jeho „posedlostí ruskou důležitostí a velkolepostí“. Zároveň apeloval na západní lídry, aby Putina neprovokovali, to by podle něj ze strany ruského vůdce vedlo k užití „bezohledného násilí“ ve válce na Ukrajině.
Robertson stál v čele Severoatlantické aliance v letech 1999 až 2003, Putinovu posedlost označil za až „mesiášskou“. Domnívá se, že u Putina se tento nebezpečný stav mysli vyvinul při dlouhé izolaci během pandemie covidu-19, která trvala bezmála 2 roky. Zdůraznil, jak důležitá je rétorika při komunikaci s nedůtklivým Putinem a že jediné slovo či poznámka by mohly vést k další eskalaci konfliktu na Ukrajině.
Pozor na rétoriku
Západní lídři by také neměli používat útočný, či vyloženě nepřátelský slovníku při komunikaci s hlavou ruského státu, řekl podle listu The Independent exšéf NATO během přednášky na Oxfordské univerzitě o budoucnosti evropské bezpečnosti. Robertson vystupoval společně s řadou bezpečnostních expertů, všichni ve svých projevech zmiňovali „štvavou“ rétoriku, která by podle nich mohla vést k vystupňování násilí na Ukrajině ze strany Rusů.
„Na výběru slov neskutečně záleží, mají moc zveličovat či překrucovat a Putina mohou dovést do stavu, kdy si řekne: Já jim ukážu. Takovou reakci nechceme,“ podotkl Robertson. „Připomínám, že ten muž z Kremlu je na rétoriku nesmírně háklivý a opravdu bychom ho neměli provokovat,“ uvedl, obává se hlavně toho, aby Putin nedal pokyn ke zvýšenému násilí proti Ukrajincům.
Putin se izoloval od světa a skutečnosti
„Setkal jsem se s ním, jednal jsem s ním a to byly mírové časy,“ prohlásil s tím, že už tehdy Putin dokázal ukázat dost emotivní reakce. Ty se podle Robertsona u něj střídaly velmi rychle. „Z jeho chladného ovládání přešel do rychlé emotivní reakce,“ vysvětlil. Dotknul se i spekulací o zdravotním stavu ruského prezidenta, v tisku se objevují snímky Putina, na kterých je patrná jeho oteklost v oblasti krku a obličeje, na videozáběrech je zase vidět, jak napadá na nohu, jeho chůze vypadá nejistě.
Mnoho expertů se domnívá, že i jeho zdraví může mít vliv na rozhodování, některé zdroje z Ruska zmiňovaly Putinovu paranoiu. Ta se u něj mohla rozvinout během pandemie, Putin se během covidu-19 izoloval, vyhýbal se i osobnímu jednání se svými poradci. „Dnes, kdy je uzavřený před virem a odtržený od skutečnosti, se tento Putinův emocionalismus, který je utvářen předpojatým pohledem na dějiny a až mesiášskou posedlostí ruskou velikostí, vyvinul ve velmi nebezpečné nastavení mysli,“ zakončil exšéf NATO.
Česká republika by měla vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty, řekl po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem kandidát SPD na ministra obrany Jaromír Zůna. Nevyloučil, že za možné vlády ANO, SPD a Motoristů se změní priority modernizace, soustředit by se v souladu s programovým prohlášením mohla na protivzdušnou obranu. Novinářům řekl, že s Pavlem řešili především principy směřování obrany a bezpečnosti ČR a v této oblasti panovala shoda.
Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna se vyhnul přímé odpovědi ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. „Nevím, jestli bych tu sdělil něco nového, než je oficiální pozice ČR, že bych tady do toho v krátkosti vnesl něco nového,“ řekl. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu, a to jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.
Rusko omezuje volání přes službu FaceTime od americké technologické společnosti Apple, píše dnes vládní ruská agentura TASS. Aplikace je totiž podle ruských úřadů využívaná k organizování a páchání teroristických činů. V srpnu omezila Moskva volání i přes jiné zahraniční aplikace.
FaceTime používají někteří uživatelé v zemi k plánování teroristických činů, včetně náboru do teroristických struktur a dále prostřednictvím něho páchají podvody a jiné trestné činy vůči ruským občanům, uvedl vládní úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor.
Ruská armáda vážně poškodila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny. Bez tepla se ocitlo více než 40.000 lidí, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Cherson se prakticky nachází na frontové linii. Město, které leží na pravém břehu Dněpru, čelí ostřelování a útokům dronů z ruských pozic na levém břehu řeky.
„V posledních dnech ruští okupanti intenzivně útočí na Chersonskou tepelnou elektrárnu, a to drony, děly a dalšími typy zbraní. Zcela civilní zařízení, které zásobovalo obyvatele města teplem, bylo vážně poškozeno,“ napsal Prokudin na sociální síti. „Teroristé opět vedou válku proti civilistům,“ zdůraznil.
