Letecké problémy kvůli válce: Západní aerolinky hledají nové trasy, ruské mají byznys v troskách
Ve složité situaci se kvůli válce na Ukrajině ocitlo ruské i světové letectví. Západní aerolinky musí kvůli uzavřenému ruskému vzdušnému prostoru volit složité objízdné trasy, což společně s drahou naftou tlačí ceny cest nahoru. Ruské aerolinky jsou úplně v troskách, od začátku invaze vypravily jen pár mezinárodních letů a propouštějí. Situace se dotýká také cestovního ruchu, zájem o dovolené v zemích sousedících s Ukrajinou lehce klesl.
Ruské aerolinky nebyly na výsluní ani před začátkem invaze, západní země na Rusko uvalovaly sankce už před tím, než prezident Vladimir Putin podal konečný pokyn k zahájení invaze. Navíc na začátku roku bylo cestování ještě stále omezené kvůli covidu.
Jakmile ale válka propukla a Západ se rozhodl, že Rusům k sobě znemožní cestování a Rusko paralelně nařídilo zrušit většinu mezinárodních letů, tamní aerolinky se ocitly v naprosto devastující situaci. Data analyzovala například společnost Cirium.
„Od konce ledna můžeme vidět dramatický propad, hlavně v mezinárodních letech. Na začátku dubna jsme sledovali 73 ruských mezinárodních letů v porovnání s 493 lety na začátku roku 2020, takže propad je 80-90procentní. Teď už lety skoro nejsou, vypravují se jen do bývalých sovětských zemí například ve střední Asii,“ popsal pro server Simple Flying konzultant společnosti Richard Evans.
Ruské aerolinky podle něj musely odstavit už desítky letounů, protože pro ně nemají využití. Na začátku invaze jich tamní firmy používaly 828, teď jich je ve službě minimálně o 230 méně a reálné číslo používaných letounů je zřejmě ještě mnohem menší. Buď jsou uložené v halách a čekají, až pro ně opět bude práce, nebo byly stroje vráceny mezinárodním pronajímatelům.
Situaci komplikuje také fakt, že ruské aerolinky se kvůli sankcím nedostanou k západním součástkám od Boeingu a Airbusu, které potřebují k opravě letounů. Součástky odmítla poslat dokonce i Čína, na kterou Rusku spoléhalo, že mu v těžkých časech pomůže. Výsledek je ten, že aerolinky i letiště propouštějí své zaměstnance, například největší ruské letiště Moskva-Šeremeťjevo oznámilo na Telegramu, že se rozloučilo s 20 procenty svých pracovníků a dočasně nebude přijímat žádné další. Zavřelo také dva terminály.
Také šéf ruské aerolinky Aeroflot Michail Polubojarinov byl odvolán z prestižní Rady guvernérů Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA). Polubojarinov je na sankčním seznamu Evropské unie.
Hledání nových cest a drahá nafta
Komplikace musí řešit ale i západní aerolinky, hlavně ty, které provozovaly lety přes ruský vzdušný prostor. Protože do něj nyní nemohou vstoupit, musí volit jiné cesty, často mnohem delší. Týká se to hlavně tras z Evropy do destinací jako Japonsko, Jižní Korea nebo Čína – cesta přes Rusko byla nejpřímější.
Podle serveru FlightRadar24 muselo vymyslet nové řešení minimálně 21 západních aerolinek. Místo přes Rusko nyní létají přes Turecko, střední Asii nebo Mongolsko, což dobu letu prodlužuje o hodinu až tři hodiny. Například společnost Finnair, která provozuje linku mezi Helsinkami a Tokiem, začala místo Ruska létat přes severní pól. Dříve tento let trval 9,5-10 hodin, teď trvá zhruba 13 hodin.
V podobné situaci je linka z Tokia do Londýna provozovaná společností Japan Airlines. Běžně vedla přes severní Rusko, ale nyní vede úplnou oklikou přes Pacifik, Aljašku, Kanadu a Grónsko. Dřívější doba trvání? Zhruba 12 hodin. Nyní let trvá i přes 15 hodin.
Delší cesta znamená větší náklady na provoz takové linky. Když se k tomu přidají současné vysoké ceny nafty – které šly nahoru také mimo jiné kvůli válce - analytici IATA očekávají, že to bude mít dopad na hospodářské výsledky aerolinek, které se těšily, že konečně zažijí plnohodnotnou obnovu po covidu. „Absorpce tak masivního zásahu do nákladů, právě když se toto odvětví snaží snížit ztráty po dvouleté krizi covid-19, je obrovskou výzvou. Pokud cena leteckého paliva zůstane tak vysoká, pak lze v průběhu času očekávat, že se to odrazí ve výnosech leteckých společností,“ konstatoval v březnu ředitel asociace William Walsh.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Aerolinky tak začaly zavádět palivové příplatky, což znamená, že lidé si za hlavně dlouhé cesty připlatí. Už s příplatkem přišla malajsijská AirAsia, která jej zavedla poprvé od roku 2015. Vše se odvíjí od toho, kolik paliva mají aerolinky zajištěny, některé jsou na tom lépe, jiné hůře. „Některé letecké společnosti navýšily palivový příplatek, jiné promítly navýšení ceny přímo do ceny samotné letenky,“ sdělila manažerka Student Agency Lenka Kašická.
Cestovní společnost Hopper, která provozuje stejnojmennou aplikaci, očekává, že během dubna mohou ceny letenek vystoupat až o 10 procent.
Hotely ve střední Evropě mohou být plné uprchlíků
Hopper také uvedla, že zájem o cestování do Evropy klesl oproti očekávání o 9 procent. Jiná cestovní společnost Runway Travel nicméně tvrdí, že rezervace dovolených nijak zvlášť neklesla, k mírnému poklesu došlo jen v zemích přímo sousedících s Ukrajinou.
„Cesty do Polska nejsou ovlivněny, ale návštěvníkům se doporučuje rezervovat si ubytování předem, protože části hotelové infrastruktury mohou být vyhrazeny pro ty, kteří unikají z konfliktu,“ podotkl český vyhledávač letenek Kiwi.com s tím, že to samé platí pro Maďarsko a Slovensko.
