Čína podporuje Rusko a neodsoudila ani masakr v Buči, jaká je perspektiva jejích vztahů s EU?
Čína zatím neodsoudila ruskou invazi Ukrajiny a není jasné, zda Putinovo počínání nějak ovlivní její spolupráci s Ruskem. Vztahy Číny a Ruska se zdají neohrožené, míní experti. V souhrnné reportáži o čínské politice v Eurasii o tom informoval Reid Standish, reportér rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Před týdnem se objevily drastické záběry z ukrajinského města Buča. Po ústupu ruské armády se na místě našla těla zastřelených civilistů, někteří z nich například se svázanýma rukama. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přišlo ve městě o život nejméně 300 civilních obyvatel.
Peking se však ohledně masakru v Buči zatím nevyjádřil. A zdá se, že Čína nemá v plánu přerušit podporu Ruska, míní Standish. Čínští politici zatím převážně mlčí. Některé ambasády Číny na sociálních sítích přesdílely příspěvky ruských ambasád, ve kterých zpochybňovaly důvěryhodnost záběrů z Buči. Čínská média záběry buď nesdílí vůbec, nebo zdůrazňují vyjádření Moskvy, která vinu ruských vojsk odmítá.
Na čínských sociálních sítích se ale záběry šíří. V diskusích na toto téma lidé stojí na straně Ruska, většina sdílí vyjádření Ruska, někteří dokonce masakr v Buči označují za hoax. Čínskou síť Weibo zaplnily příspěvky blogerů, kteří zpochybňují nejen to, že jsou ruská vojska za vraždy civilistů zodpovědná, ale také to, že jsou záběry věrohodné. Několik blogerů z masakru zase obviňují ukrajinská vojska.
Standish říká, že události v Buči byly zkouškou čínské podpory Ruska. Podle Steva Tsanga z Londýnské univerzity SOAS, jednoho z expertů na čínskoruské vztahy, se kterým Standish mluvil, čínskou politiku udává prezident Si Ťin-pching, a ten Putina podporuje.
Čína řeší diplomacii
V Pekingu také proběhly diplomatické schůzky ohledně situace v Afghánistánu se zástupci Ruska, Spojených států, hnutí Talibán a zemí jižní a střední Asie. Giulia Scioratiová z Italského Institutu pro mezinárodní politická studia řekla, že konflikt v Afghánistánu je pro Čínu nebezpečný, protože je geograficky velmi blízko.
„Afghánistán má přímé spojení s bývalými státy Sovětského svazu, ve kterých by také kvůli ruské invazi Ukrajiny mohla panovat nestabilita,“ uvedla Scioratiová. Domnívá se, že schůzky, které Čína pořádala, jsou způsob, jak najít s dalšími státy společný cíl v době, kdy jsou rozdělené kvůli konfliktu na Ukrajině, který Čína nadále odmítá odsoudit.
Čína, Rusko a OSN
Čína byla například proti vyloučení Ruska z Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), které tento týden schválilo Valné shromáždění OSN. Čínský velvyslanec Čang Ťün navrhovanou rezoluci odsoudil jako „zpolitizovanou“ a „kvapnou“. „Nesouhlasíme s dvojím metrem a nesouhlasíme s vytvářením tlaku na jiné země ve jménu lidských práv,“ uvedl, aniž by kritizoval ruský útok na sousední zemi.
Český a ukrajinský prezidentský orchestr zahrály dnes na kyjevském hlavním nádraží hymny obou zemí i Ódu na radost. Na místě byla také vlajka potřísněná krví obětí sovětské okupace Československa v roce 1968, uvedl Deník N.
Podle deníku poslal své muzikanty do Kyjeva český prezident Petr Pavel, aby s Národním prezidentským orchestrem Ukrajiny zahráli Ódu na radost, tedy hymnu Evropské unie, jakož i českou, slovenskou a ukrajinskou hymnu a oslavili výročí 17. listopadu 1989, kdy v tehdejším Československu padl komunistický režim. Vlajku se stopami krve obětí sovětské invaze do Československa z 21. srpna 1968 přivezl do ukrajinské metropole Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky.
OBRAZEM: Civilisté procvičují vojenské dovednosti na cvičišti v Charkovské oblasti na Ukrajině v sobotu 15. listopadu 2025.
Černomořský přístav Novorossijsk na jihu Ruska dnes obnovil nakládání ropy po dvoudenní odstávce, kterou způsobil ukrajinský útok. Vyplývá to podle agentury Reuters z informací od zdrojů z odvětví a z dat finanční společnosti LSEG.
Export ropy z Novorossijsku se zastavil v pátek, kdy přístav a přilehlý ropný terminál zasáhly ukrajinské rakety a drony. Přerušení dodávek z Novorossijsku vedlo k více než dvouprocentnímu nárůstu cen ropy na světových trzích. Export z přístavu dosahuje 2,2 milionu barelů ropy denně, což odpovídá dvěma procentům světové nabídky, napsala agentura Reuters.
Maďarsko a EU
Maďarský premiér Viktor Orbán minulý týden opět vyhrál volby. Čína si tak uchová svého spojence v Evropské unii. Orbánův protivník Péter Márki-Zay měl totiž v plánu vřelé vztahy Maďarska s Čínou trochu oslabit. V plánu měl začít rušit některé Čínou financované projekty. Podpora Maďarska se stává pro Čínu čím dál důležitější poté, co se její vztahy s Evropskou unií oslabily kvůli válce na Ukrajině.
Čína 1. dubna s EU vedla jednání. Brusel při té příležitosti Peking varoval, že pokud bude nadále podporovat Rusko v invazi na Ukrajině, bude to pro ni znamenat následky. Čína uvedla, že bude usilovat o mír na Ukrajině, ale svým vlastním způsobem, informoval Standish.
Česko a Čína
Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) ve čtvrtek chargé d'affaires Číny v ČR Čangovi Mao-mingovi sdělil, že podpora Ruska v konfliktu s Ukrajinou by měla dopad na vztahy Evropské unie s Čínou. Ministerstvo zahraničí to uvedlo na twitteru. Čang Mao-ming podle úřadu Dvořáka opakovaně ujistil, že Rusko není spojencem Číny.
Náměstek na schůzce podle ministerstva „zdůraznil, že Česko pozorně sleduje čínskou reakci na ruskou agresi a že jakákoli podpora Ruska bude mít dopad na vztah EU-Čína.“ „Chargé Čang pana náměstka opakovaně ujistil, že Rusko není spojencem Číny,“ dodal resort.
Čang Mao-ming v březnu na briefingu s novináři uvedl, že situace na Ukrajině dospěla do fáze, které čínská strana hluboce lituje. Mezinárodní společenství by podle něj mělo podpořit mírové vyjednávání s cílem uklidnit situaci a ukončit konflikt. Zároveň kritizoval sankce vůči Rusku, jež podle Číny nejsou účinným nástrojem k řešení problémů.
