„Svobodu, nebo smrt,“ citoval Zelenskyj před řeckým parlamentem. Výstupy se dočkaly ale i kritiky
Ruská invaze na Ukrajinu je i útokem na Evropu a Rusko se musí zodpovídat ze svých činů, řekl dnes ve videoprojevu k řeckému parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Znovu rovněž vyzval demokratický svět, aby zcela odstřihl ruské banky od mezinárodního finančního systému a bojkotoval ruské suroviny. V projevu promluvilo i několik mužů ukrajinsko-řeckého původu, kteří bojovali o Mariupol, nyní zcela zničený ruskými vojsky. Jejich výstup však vyvolal kritiku opozice.
„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.
Kritika za vystoupení exčlena pluku Azov
Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. V něm totiž podle některých působí i příznivci krajní pravice a v minulosti tato jednotka čelila podezřením, že jsou v ní i neonacisté.
„Dnes jsme si vyslechli s úctou a solidaritou demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, pana Zelenského, který čelí ruské invazi a jemuž vyjadřujeme podporu... Nicméně je nepřijatelné, že společně s prezidentem Zelenským dnes oslovil řecký parlament člen pluku Azov,“ citoval deník Kathimerini šéfku poslaneckého klubu strany SYRIZA Olgu Gerovasilisovou. Politička rovněž uvedla, že požádala o vysvětlení vedení parlamentu, zda o tom věděl předem.
Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu, nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. „Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi,“ citovala Zelenského řecká média.
Zelenskyj: Ti, kdo volí válku, vždycky prohrají
Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. „Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají,“ řekl ukrajinský prezident. „Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví,“ dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.
„Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové,“ řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.
„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .
List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.
Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.
Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.
„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.
„Místo toho, aby se Robert Fico setkával s našimi partnery, lídry Evropské unie, tak jezdí do Číny klanět se různým pofiderním diktátorům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu opozičního Hnutí Slovensko Michal Šipoš. Tvrdil, že schůzka Fica s Vladimirem Putinem, kterou vysílaly televize, vypadala jako setkání sluhy se svým pánem.
„Setkání Roberta Fica s Vladimirem Putinem se dá popsat jedním slovem - ostuda. Fico seděl u Putina jako žáček, který referuje svému pánovi,“ uvedla bývalá vicepremiérka Veronika Remišová.
„Není třeba chodit kolem horké kaše, ale je třeba věci pojmenovat pravým jménem. Realita je taková, že Robert Fico se rozhodl vydat Slovensko ruským zájmům,“ řekl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům. Dnes odpoledne promluví ke kyperskému parlamentu.
Řecká média spekulují, zda zmíní podobnost ruské invaze s tureckým vpádem na Kypr z roku 1974, po němž se ostrov rozdělil na řeckou a tureckou část a dosud se nesjednotil. Podle některých to Zelenskyj neudělá kvůli dobrým vztahům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v této válce snaží o zprostředkování míru.
V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400.000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend, uvedla agentura Reuters.
