„Svobodu, nebo smrt,“ citoval Zelenskyj před řeckým parlamentem. Výstupy se dočkaly ale i kritiky
Ruská invaze na Ukrajinu je i útokem na Evropu a Rusko se musí zodpovídat ze svých činů, řekl dnes ve videoprojevu k řeckému parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Znovu rovněž vyzval demokratický svět, aby zcela odstřihl ruské banky od mezinárodního finančního systému a bojkotoval ruské suroviny. V projevu promluvilo i několik mužů ukrajinsko-řeckého původu, kteří bojovali o Mariupol, nyní zcela zničený ruskými vojsky. Jejich výstup však vyvolal kritiku opozice.
„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.
Kritika za vystoupení exčlena pluku Azov
Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. V něm totiž podle některých působí i příznivci krajní pravice a v minulosti tato jednotka čelila podezřením, že jsou v ní i neonacisté.
„Dnes jsme si vyslechli s úctou a solidaritou demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, pana Zelenského, který čelí ruské invazi a jemuž vyjadřujeme podporu... Nicméně je nepřijatelné, že společně s prezidentem Zelenským dnes oslovil řecký parlament člen pluku Azov,“ citoval deník Kathimerini šéfku poslaneckého klubu strany SYRIZA Olgu Gerovasilisovou. Politička rovněž uvedla, že požádala o vysvětlení vedení parlamentu, zda o tom věděl předem.
Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu, nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. „Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi,“ citovala Zelenského řecká média.
Zelenskyj: Ti, kdo volí válku, vždycky prohrají
Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. „Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají,“ řekl ukrajinský prezident. „Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví,“ dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.
„Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové,“ řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.
Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla Drahomanova. S odvoláním na vzdělávací instituci to dnes napsala ukrajinská média, která upozornila, že rodiče studenta v úterý celý den čekali u trosek vybombardovaného domu v Solomjanské čtvrti v naději, že záchranáři syna najdou živého.
Vysoce postavení ukrajinští činitelé jednali se svými americkými kolegy o možnosti finančně podporovat obranné projekty na Ukrajině z nedávno vytvořeného společného investičního fondu pro obnovu. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům. Dnes odpoledne promluví ke kyperskému parlamentu.
Řecká média spekulují, zda zmíní podobnost ruské invaze s tureckým vpádem na Kypr z roku 1974, po němž se ostrov rozdělil na řeckou a tureckou část a dosud se nesjednotil. Podle některých to Zelenskyj neudělá kvůli dobrým vztahům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v této válce snaží o zprostředkování míru.
V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400.000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend, uvedla agentura Reuters.
