„Svobodu, nebo smrt,“ citoval Zelenskyj před řeckým parlamentem. Výstupy se dočkaly ale i kritiky
Ruská invaze na Ukrajinu je i útokem na Evropu a Rusko se musí zodpovídat ze svých činů, řekl dnes ve videoprojevu k řeckému parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Znovu rovněž vyzval demokratický svět, aby zcela odstřihl ruské banky od mezinárodního finančního systému a bojkotoval ruské suroviny. V projevu promluvilo i několik mužů ukrajinsko-řeckého původu, kteří bojovali o Mariupol, nyní zcela zničený ruskými vojsky. Jejich výstup však vyvolal kritiku opozice.
„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.
Kritika za vystoupení exčlena pluku Azov
Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. V něm totiž podle některých působí i příznivci krajní pravice a v minulosti tato jednotka čelila podezřením, že jsou v ní i neonacisté.
„Dnes jsme si vyslechli s úctou a solidaritou demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, pana Zelenského, který čelí ruské invazi a jemuž vyjadřujeme podporu... Nicméně je nepřijatelné, že společně s prezidentem Zelenským dnes oslovil řecký parlament člen pluku Azov,“ citoval deník Kathimerini šéfku poslaneckého klubu strany SYRIZA Olgu Gerovasilisovou. Politička rovněž uvedla, že požádala o vysvětlení vedení parlamentu, zda o tom věděl předem.
Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu, nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. „Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi,“ citovala Zelenského řecká média.
Zelenskyj: Ti, kdo volí válku, vždycky prohrají
Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. „Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají,“ řekl ukrajinský prezident. „Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví,“ dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.
„Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové,“ řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.
Turecké ministerstvo zahraničí vyjádřilo znepokojení nad útoky na dva tankery v Černém moři. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu řekly médiím, že na tato plavidla takzvané ruské stínové flotily zaútočili Ukrajinci námořními drony. Kazachstán dnes vyjádřil protest kvůli útoku na ropný terminál Kaspického ropovodního konsorcia (CPC) u ruského Novorossijsku. K tomuto incidentu se Ukrajina nevyjádřila, Baku mluví o poškození bilaterálních vztahů s Kyjevem.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo noční zničení 33 ukrajinských dronů nad čtyřmi ruskými regiony a Černým mořem.
Poté, co přišla o syna v ruské válce proti Ukrajině, doufá Olja Kačmaryková, že nový mírový plán podporovaný Spojenými státy může konečně zastavit boje. I kdyby to znamenalo vzdát se území, za které její syn coby voják bojoval, píše agentura Reuters. „Čím více se (Rusové) přiblíží, tím více budou chtít,“ prohlásila padesátiletá Kačmaryková nad hrobem svého syna v západoukrajinském městě Lvově, zatímco Rusko postupovalo na bojišti vzdáleném stovky kilometrů východně.
Její syn Oleksandr je jedním z více než 1000 padlých vojáků pohřbených v tichém koutě Lyčakivského hřbitova, kde podle činitelů zbývá už jen několik volných míst, zatímco počet obětí téměř čtyřleté války neustále roste.
Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům. Dnes odpoledne promluví ke kyperskému parlamentu.
Řecká média spekulují, zda zmíní podobnost ruské invaze s tureckým vpádem na Kypr z roku 1974, po němž se ostrov rozdělil na řeckou a tureckou část a dosud se nesjednotil. Podle některých to Zelenskyj neudělá kvůli dobrým vztahům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v této válce snaží o zprostředkování míru.
V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400.000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend, uvedla agentura Reuters.
