9°C
„Svobodu, nebo smrt,“ citoval Zelenskyj před řeckým parlamentem. Výstupy se dočkaly ale i kritiky
Ruská invaze na Ukrajinu je i útokem na Evropu a Rusko se musí zodpovídat ze svých činů, řekl dnes ve videoprojevu k řeckému parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Znovu rovněž vyzval demokratický svět, aby zcela odstřihl ruské banky od mezinárodního finančního systému a bojkotoval ruské suroviny. V projevu promluvilo i několik mužů ukrajinsko-řeckého původu, kteří bojovali o Mariupol, nyní zcela zničený ruskými vojsky. Jejich výstup však vyvolal kritiku opozice.
„Neposlouchejte mě, poslechněte si bratra bojujícího v Mariupolu,“ řekl dnes řeckým poslancům Zelenskyj. Poté promluvil Ukrajinec řeckého původu jménem Michal, který řekl, že jeho děda bojoval proti nacistům a on nyní proti Rusům v Mariupolu. Pak promluvil druhý Ukrajinec s řeckými kořeny, který požádal o humanitární pomoc pro toto město na jihovýchodě Ukrajiny.
Kritika za vystoupení exčlena pluku Azov
Kvůli vystoupení Ukrajince Michala projev posléze kritizovala levicová opoziční strana SYRIZA, protože muž řekl, že bojoval v pluku Azov. V něm totiž podle některých působí i příznivci krajní pravice a v minulosti tato jednotka čelila podezřením, že jsou v ní i neonacisté.
„Dnes jsme si vyslechli s úctou a solidaritou demokraticky zvoleného prezidenta Ukrajiny, pana Zelenského, který čelí ruské invazi a jemuž vyjadřujeme podporu... Nicméně je nepřijatelné, že společně s prezidentem Zelenským dnes oslovil řecký parlament člen pluku Azov,“ citoval deník Kathimerini šéfku poslaneckého klubu strany SYRIZA Olgu Gerovasilisovou. Politička rovněž uvedla, že požádala o vysvětlení vedení parlamentu, zda o tom věděl předem.
Zelenskyj zmínil také heslo řeckých bojovníků za nezávislost z 19. století: „Svobodu, nebo smrt“. Řekl, že toto platí nyní i pro jeho zemi. „Ukrajinci dělají to samé nyní tváří v tvář ruské agresi,“ citovala Zelenského řecká média.
Zelenskyj: Ti, kdo volí válku, vždycky prohrají
Zelenskyj poděkoval za humanitární pomoc i protiruské sankce a vyzval k jejich dalšímu zpřísnění. „Naučíme Rusko a každého dalšího možného agresora, že ti, kdo volí válku, vždycky prohrají,“ řekl ukrajinský prezident. „Rusové se probudili ze svého snu, že mohou dobýt Ukrajinu. Nesmíme jim dovolit zničit naše společné kulturní dědictví,“ dodal s tím, že ruský útok není mířen jen vůči Ukrajině, ale vůči Evropě.
„Nedopusťme, aby se Mariupol stal Thermopylami, kde umírali hrdinové,“ řekl také Zelenskyj s odkazem na velkou bitvu starověku, při níž Řekové hrdinně vzdorovali perské expanzi, ale nakonec podlehli přesile.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Videoprojev prezidenta Zelenského byl dalším z řady jeho vystoupení k parlamentům různých zemí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února hovořil například k zákonodárným sborům Británie, Kanady, Německa, Spojených států, Izraele, Itálie, Španělska, Japonska či k europoslancům. Dnes odpoledne promluví ke kyperskému parlamentu.
Řecká média spekulují, zda zmíní podobnost ruské invaze s tureckým vpádem na Kypr z roku 1974, po němž se ostrov rozdělil na řeckou a tureckou část a dosud se nesjednotil. Podle některých to Zelenskyj neudělá kvůli dobrým vztahům s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který se v této válce snaží o zprostředkování míru.
V Mariupolu žila před ruskou invazí početná řecká menšina. I proto dnes řecký ministr zahraničí Nikos Dendias oznámil, že Řecko požádá Mezinárodní trestní soud (ICC) o vyšetřování možných válečných zločinů v tomto městě, v němž před ruskou invazí žilo na 400.000 lidí. V obklíčeném a vybombardovaném městě stále zůstávají desítky tisíc lidí. Při příjezdu na jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu Dendias také řekl, že bude apelovat na své kolegy, aby se snažili ochránit ukrajinskou Oděsu, aby se tento černomořský přístav vyhnul osudu Mariupolu. Dendias Oděsu navštívil minulý víkend, uvedla agentura Reuters.
