Rakouský kancléř v Moskvě: „Boží mlýny melou,“ řekl Putinovi mezi čtyřma očima
Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za "velmi přímý, otevřený a tvrdý". "Nebyla to žádná přátelská návštěva," dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu. Je dobré osobně říct Putinovi, že tuto válku prohrál, prohlásil už dřív rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Komentoval tak kancléřovu cestu. Kreml schůzku prakticky ponechal bez povšimnutí.
Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.
Zatímco rakouský host rozhovor poměrně zevrubně komentoval, Kreml dal zjevně najevo svou nelibost s jeho obsahem tím, že ho přešel mlčením. Na kremelském webu se žádná zpráva o schůzce, alespoň do večerních hodin, neobjevila. Mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských agentur pouze poznamenal, že „rozmluva nebyla podle měřítek z poslední doby dlouhá“. Trvala kolem půldruhé hodiny.
Mezi čtyřma očima a nikoliv v Kremlu
„Obecně nemám z tohoto rozhovoru s prezidentem Putinem optimistický dojem, o němž bych vás mohl informovat,“ konstatoval Nehammer před novináři na rakouském velvyslanectví v Moskvě. „Zjevně se připravuje rozsáhlá ofenziva,“ dodal s poukazem na všeobecně očekávaný mohutný útok ruských sil na východě Ukrajiny.
„Byli jsme konfrontováni s tím, že na východě Ukrajiny bude brzy ofenziva, která bude mít zničující dopad na civilisty. Už teď ukrajinské jednotky vědí, že ruská armáda je chce obklíčit, aby je rozdrtila,“ řekl kancléř.
Putin podle Nehammera při dnešním rozhovoru opakoval svá stanoviska a vidění ruské agrese proti Ukrajině, kterou Kreml označuje za „speciální vojenskou operaci“. Rakouský kancléř přitom hovořil o zločinech páchaných na Ukrajině a poznamenal, že ruského prezidenta je nutné „neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny“.
Boží mlýny melou
„Pro mě bylo důležité mu jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii,“ prohlásil Nehammer před novináři.
Při jednání s Putinem kancléř podle svých slov také zdůraznil, že je důležité udržet humanitární koridory pro civilisty. „Musí být povinností ruské armády postarat se o jejich bezpečnost,“ dodal Nehammer a řekl, že také šéfa Kremlu vybídl, aby ruská armáda umožnila přístup pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže k ukrajinským zajatcům, stejně jako to podle něj umožňuje ukrajinská armáda u ruských zajatců.
Nehammer rovněž Putinovi řekl, že ukrajinský prezident Zelenskyj s ním chce jednat přímo, na což však „nepřišla žádná významnější reakce“. Zopakoval se pouze odkaz na takzvaný istanbulský formát, což naznačuje, že to je nyní jediný způsob, jak pokročit při mírových rozhovorech, které momentálně uvízly, poznamenal Nehammer.
V Istanbulu se minulý měsíc při tureckém zprostředkování sešly delegace ukrajinských a ruských vyjednavačů.
Nehammer v Kyjevě i Buče
Nehammer byl v sobotu v Kyjevě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a navštívil také město Buča, kde po odchodu ruské armády nalezli stovky zabitých civilistů. Rakouský kancléř poté Ukrajině slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů.
Premiér ČR Petr Fiala si přeje, aby jednání o míru či příměří na Ukrajině uspělo. Aby bylo trvalé a spravedlivé, musí s ním souhlasit i napadená Ukrajina.
Ministr zahraničí Jan Lipavský tweetuje, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Ukrajiny Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů.
V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie.
Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce.
Kancléře podpořil ministr
Za kancléře, na kterého se po jeho rozhodnutí snesla v Rakousku i zahraničí kritika, se dnes postavil šéf rakouské diplomacie. Podle Schallenberga je dobré Putinovi tváří v tvář připomenout, že válku prohrál.
„Je rozdíl postavit se mu tváří v tvář a říct mu, jaká je realita: že tento prezident de facto morálně prohrál válku,“ řekl Schallenberg po příjezdu na jednání s ministry zahraničí členských zemí EU v Lucembursku. „Mělo by být v jeho vlastním zájmu, aby mu někdo řekl pravdu. Myslím, že je to důležité a že to sami sobě dlužíme, pokud chceme zachránit lidské životy,“ dodal.
