Rakouský kancléř v Moskvě: „Boží mlýny melou,“ řekl Putinovi mezi čtyřma očima
Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za "velmi přímý, otevřený a tvrdý". "Nebyla to žádná přátelská návštěva," dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu. Je dobré osobně říct Putinovi, že tuto válku prohrál, prohlásil už dřív rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Komentoval tak kancléřovu cestu. Kreml schůzku prakticky ponechal bez povšimnutí.
Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.
Zatímco rakouský host rozhovor poměrně zevrubně komentoval, Kreml dal zjevně najevo svou nelibost s jeho obsahem tím, že ho přešel mlčením. Na kremelském webu se žádná zpráva o schůzce, alespoň do večerních hodin, neobjevila. Mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských agentur pouze poznamenal, že „rozmluva nebyla podle měřítek z poslední doby dlouhá“. Trvala kolem půldruhé hodiny.
Mezi čtyřma očima a nikoliv v Kremlu
„Obecně nemám z tohoto rozhovoru s prezidentem Putinem optimistický dojem, o němž bych vás mohl informovat,“ konstatoval Nehammer před novináři na rakouském velvyslanectví v Moskvě. „Zjevně se připravuje rozsáhlá ofenziva,“ dodal s poukazem na všeobecně očekávaný mohutný útok ruských sil na východě Ukrajiny.
„Byli jsme konfrontováni s tím, že na východě Ukrajiny bude brzy ofenziva, která bude mít zničující dopad na civilisty. Už teď ukrajinské jednotky vědí, že ruská armáda je chce obklíčit, aby je rozdrtila,“ řekl kancléř.
Putin podle Nehammera při dnešním rozhovoru opakoval svá stanoviska a vidění ruské agrese proti Ukrajině, kterou Kreml označuje za „speciální vojenskou operaci“. Rakouský kancléř přitom hovořil o zločinech páchaných na Ukrajině a poznamenal, že ruského prezidenta je nutné „neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny“.
Boží mlýny melou
„Pro mě bylo důležité mu jednoznačně říct, že válka musí skončit, musí skončit pro lidi na Ukrajině. Že OSN a Mezinárodní trestní soud vyšetří zločiny. Řekl jsem, že boží mlýny sice melou pomalu, ale melou. Že se vyšetří válečné zločiny stejně, jako se vyšetřily válečné zločiny spáchané během občanské války v Jugoslávii,“ prohlásil Nehammer před novináři.
Při jednání s Putinem kancléř podle svých slov také zdůraznil, že je důležité udržet humanitární koridory pro civilisty. „Musí být povinností ruské armády postarat se o jejich bezpečnost,“ dodal Nehammer a řekl, že také šéfa Kremlu vybídl, aby ruská armáda umožnila přístup pracovníků Mezinárodního výboru Červeného kříže k ukrajinským zajatcům, stejně jako to podle něj umožňuje ukrajinská armáda u ruských zajatců.
Nehammer rovněž Putinovi řekl, že ukrajinský prezident Zelenskyj s ním chce jednat přímo, na což však „nepřišla žádná významnější reakce“. Zopakoval se pouze odkaz na takzvaný istanbulský formát, což naznačuje, že to je nyní jediný způsob, jak pokročit při mírových rozhovorech, které momentálně uvízly, poznamenal Nehammer.
V Istanbulu se minulý měsíc při tureckém zprostředkování sešly delegace ukrajinských a ruských vyjednavačů.
Nehammer v Kyjevě i Buče
Nehammer byl v sobotu v Kyjevě, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a navštívil také město Buča, kde po odchodu ruské armády nalezli stovky zabitých civilistů. Rakouský kancléř poté Ukrajině slíbil další podporu a zpřísňování protiruských postihů.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.
Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.
Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.
Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.
Kancléře podpořil ministr
Za kancléře, na kterého se po jeho rozhodnutí snesla v Rakousku i zahraničí kritika, se dnes postavil šéf rakouské diplomacie. Podle Schallenberga je dobré Putinovi tváří v tvář připomenout, že válku prohrál.
„Je rozdíl postavit se mu tváří v tvář a říct mu, jaká je realita: že tento prezident de facto morálně prohrál válku,“ řekl Schallenberg po příjezdu na jednání s ministry zahraničí členských zemí EU v Lucembursku. „Mělo by být v jeho vlastním zájmu, aby mu někdo řekl pravdu. Myslím, že je to důležité a že to sami sobě dlužíme, pokud chceme zachránit lidské životy,“ dodal.
