Ruská invaze na Ukrajinu? Česko může být další, hrozí i migrační vlna, varuje expert
Invaze na Ukrajinu se chystá, ale neznamená to, že je nevyhnutelná, uvedl v Epicentru Blesk Zpráv k eskalující situaci na ukrajinské hranici Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií FSV UK v Praze. Právě přítomnost sta tisíc ruských vojáků považuje za poměrně jasnou zprávu od Vladimira Putina. Ve studiu řešil i možné dopady na Česko - přímé i nepřímé. Včetně hrozby poměrně velké migrační vlny.
Možná ruská invaze na Ukrajinu budí stále větší a větší obavy. „Já myslím, že se chystá, byť to nutně neznamená, že je nevyhnutelná,“ míní bezpečnostní expert Jan Ludvík.
Situace je napjatá i kvůli tomu, že „Rusko přesunulo takové množství vojáků a nepřesunulo je jenom z blízkých regionů, ale skutečně i přes celé Rusko, což je obrovská vzdálenost, kterou musela ta technika procestovat, v podstatě od Vladivostoku až k Ukrajině“, podotýká expert.
Nezbytně to neznamená, že o invazi bylo definitivně rozhodnuto a šance na diplomatické řešení tu stále ještě je, uvedl Ludvík. Složitá situace je však v tom, že ruské požadavky jsou pro Západ ne zcela akceptovatelné.
I česká bezpečnost je přitom do jisté míry závislá na tom, aby platila mezinárodní pravidla, která bude každý respektovat, upozorňuje expert.
„Protože my bychom mohli být další. Respektive baltské země jsou na prvním místě za Ukrajinou, potom Poláci se cítí být a my jsme ještě dost daleko. Ale u nás to trošku je. V Německu, ve Francii vědí, že oni nebudou nikdy další. To mocenské rozložení přes to, že Rusko dokáže ze své ekonomiky vyždímat až překvapivě silné vojenské zdroje, tak nikdy nebudou takové, aby reálně ohrožovali okupací Německo nebo Francii,“ říkal Ludvík v pořadu Epicentrum.
V baltských státech máme již závazek, že je budeme bránit v případě, že by došlo k nějakému vojenskému konfliktu, podotýká. Co se týče Ukrajiny, je však NATO rozdělené a Severoatlantická aliance není dostatečně jednotná.
„Vidíme tady rozdělení - na jedné straně tradiční východní křídlo, baltské země, Polsko, ale i Británie se zasazuje o to, aby se jednalo ve prospěch Ukrajiny co možná nejvíc, naopak Německo je lídrem opatrného tábora, který říká: nepřilévejme olej do ohně, raději na Ukrajinu neposílejme zbraně,“ říká odborník.
Přijde migrační vlna?
České vztahy s Ukrajinou jsou poměrně dobré, byť formální spojenectví chybí, pokračuje Ludvík. České možnosti, jak Ukrajině pomoci, jsou omezené, postupovalo by se spíše na půdě NATO, byť sankce by byly záležitostí EU.
„Nemůžeme vyloučit, že by mohlo dojít k poměrně masivní migrační vlně z Ukrajiny, kdy by ti lidé, kteří mají v ČR příbuzné, celkem logicky mohli chtít odejít z Ukrajiny sem,“ říká Ludvík.
Chmurné vyhlídky a ruská lekce
Ludvík se obává, že k eskalaci spíše dojde a „Rusko zkusí nějakou větší vojenskou operaci, jejímž cílem by byla porážka současné ukrajinské vlády, možná i završená okupací Kyjeva“.
„Rusko bude chtít skutečně dát Ukrajincům lekci, ukázat jim: nás musíte brát vážně, Západ vám stejně nepomůže. A potom tam najít nějaký proruský režim, který by zajistil, že to, co Rusko na Ukrajině chce, bude nějakým způsobem respektováno právě proto, že si tam dosadí svoje lidi,“ dodal expert.
Každý, kdo rozpoutal válku (Napoleon, Hitler, Hirohito) zprvu vyhrával, pak se protivník nadechl, sebral síly a agresor dostal dost jednoznačně na frak. I Putinovi by brzo došel dech.