Biden slibuje, že Putinovi Ukrajinu nedaruje. Odradí ho, nebo donutí k invazi?

Tlukot válečných tamtamů se zesiluje a začíná žít vlastním životem, americká i ruská vláda riskantně manévrují. Zdroj blízký rozvědkám řekl CNN o náznacích, že Rusové o invazi nerozvíjejí jen teorie, ale skutečně připravují, jak by ji provedli, přijde-li rozkaz.

Není to poprvé, co se u ukrajinské hranice, a rovněž v Bělorusku v rámci spojeneckého cvičení, shromažďují ruské síly; nynější počty jsou však nejspíš nevídané. Ovšem některé z nich jsou od hranice víc než 150 kilometrů daleko.

„Ukrajina samozřejmě pro Rusko nepředstavuje vážnou vojenskou hrozbu. Mívala třetí největší jaderný arzenál na světě, ale odevzdala ho Rusku výměnou za závazek respektovat její hranice a suverenitu,“ připomíná komentátorka CNN Frida Ghitisová dělení Sovětského svazu a Rudé armády mezi nástupnické státy. Na Ukrajině coby západní výspě SSSR byly rozmístěny spousty raket namířených na země NATO. „Tento závazek, známý jako Budapešťské memorandum, Rusko porušilo invazí a anexí Krymského poloostrova. Tak jak další dohody, jež Rusko podepsalo a bezostyšně porušilo.“

Rusko při nedávných jednáních s USA trvalo na písemných zárukách, že Amerika bude vždy vetovat vstup Ukrajiny do NATO. Aliance přitom takové rozšíření jen tak neprovede. „Jedinou hrozbou, jakou Ukrajina představuje pro Putina – nikoliv pro Rusko – je, že by se mohla stát fungující demokracií, v časech, kdy se ruský vůdce snaží upevňovat si pozici neodstranitelného autokrata, odhodlaného bránit i další autokraty,“ zmiňuje Ghitisová angažmá ruských výsadkářů na pomoc kazašského prezidenta čelícího protestům.

Obavy rostou, Putinova invaze na Ukrajinu má přijít brzy. USA zmiňují „hrůzostrašný scénář“

Na Ukrajinu už ruská vojska vpadla dvakrát – jakkoli se Kreml snaží předstírat, že „zelení mužíčci,“ kteří obsadili Krym, nebyli jeho i že na Donbas nevpadli ruští vojáci, nýbrž „znepokojení místní“, kteří si nakoupili těžkou vojenskou techniku v obchodech s přebytky ruské armády.

Obě tyto akce byly nekompletní, vykonané rychle a bez pořádného plánu do budoucna. Další ruská akce by mohla tyto neúplné kroky dokončit a zajistit Moskvě dlouhodobé výhody. Zároveň je však jejich neúplnost připomínkou, jak jsou takové konflikty plné neznámých, jež narušují jakékoli plánování.

Nedokončená práce

Kritici i stoupenci Kremlu se vzácně shodnou: Každý jeho krok považují za promyšlený a lstivý. Ale to platí jen vzácně. Když Rusko roku 2014 vpadlo na Krym, ovládlo poloostrov bez pozemního spoje. Až o čtyři roky později byl dokončen úzký most přes Kerčský průliv, jímž lze jednodušeji Krym zásobovat.

De facto invaze na východě Ukrajiny skončila roku 2015, nicméně Moskva nadále podporuje chaotické hnutí tamních separatistů. Není to pro ni zadarmo a zisky jsou malé; i kdyby území ovládla, už není tou průmyslovou oblastí, jakou bývalo.

Stabilizovat Donbas a propojit Krym s vlastním územím se tak jeví jako hlavní motivace pro další invazi. Ta může mít několik scénářů. Tím méně ambiciózním by bylo poslat na separatistická území regulérní armádu, jež by utvrdila ruské sevření, možná i trochu rozšířila nárazníkové pásmo před zbytkem Ukrajiny. To by jisté zisky přineslo, jenže by to nejspíš spustilo bolestivé sankce. Zároveň by Moskva měla za sporné, rozbité území odpovědnost.

Propojit Krym úzkým koridorem po souši, po pobřeží Azovského moře a přes město Mariupol, by snížilo náklady na dodávky vody a energií odříznutému území. Vylodění námořní pěchoty by nebylo obtížné, ale pás stabilně udržet už ano, dodávky by snadno mohly napadat ukrajinské síly.

Bývalý voják Martin S. dostal 21 let za boj proti Ukrajině. Jeho expřítelkyně má strach o život

Takže rozsáhlejší invaze? Rusko by asi dokázalo postoupit až k Dněpru, obsadit Charkov, Poltavu, ba se přiblížit ke Kyjevu. Jistý uznávaný analytik spekuloval dokonce o ovládnutí celé Ukrajiny, od Luhansku po Lvov. Tuto vzdálenost modernější ruský tank teoreticky urazí za 16 hodin – plnou rychlostí, za předpokladu nulového odporu či nutnosti tankovat.

Idea okupace velké části Ukrajiny se mohla zdát možná v roce 2014, ale po sedmi letech války jen málo Ukrajinců nostalgicky touží po starých dobrých sovětských časech. Okupace by byla krvavá, vyžadovala statisíce vojáků a stála spoustu jejich životů. Sankce Západu by silně poškodily, ne-li paralyzovaly tu část ruské ekonomiky obrácenou k Evropě.

Jedná Putin racionálně?

Ti, kdo i menší invazi považují za pravděpodobnou, říkají, že Putin není racionální hráč, má tendenci k nepředvídatelným rozmáchlým tahům. Autokratický vládce se nezodpovídá parlamentu, nemusí se ani bát voleb, může si kdykoliv rozhodnout cokoliv.

Jeho rozhodování bylo dlouhou dobu záměrně neprůhledné. A jelikož dva roky pandemie omezovala možnosti jeho kontaktů, lze si představit, že nedostává vyvážené informace. Proto je od Bidena riskantní přikládat pod kotel.

Jsou jasná varovná znamení – a nejspíš ještě víc alarmující nezveřejněné informace tajných služeb – varující před možností útoku na Ukrajinu. Ale hlasitý alarm, který Bílý dům spustil, staví Putina před volbu: Jednat hned, nebo působit dojmem, že ustoupil tlaku Západu. A to je něco, co by jen tak nestrávil.

Jak tehdy informovala CNN, Bidenův šéf CIA a někdejší americký velvyslanec v Rusku v listopadu vyrazil do Moskvy mluvit s Putinem, což je docela vzácné. Tlumočil mu tehdy obavy Bílého domu z posilování ruských vojsk u ukrajinských hranic. V té době ještě Ukrajina prohlašovala, že to od Moskvy není nic nového, že jen tradičně zastrašuje sousedy.

Že teď Burns a další Bidenovi experti na Rusko takto na Putina tlačí, se nejeví jako ideální. Vědí víc než veřejnost? Kalkulují, nebo snad mají informace, že si Kreml zkrátka další invazi nemůže dovolit? Nebo naopak došli k závěru, že je nevyhnutelná?

Vojáci ne, tvrdé sankce ano. Čím Biden vyhrožuje Putinovi kvůli Ukrajině?

Nejspíš by k ní došlo v příštích osmi týdnech, kdy lze spoléhat na zamrzlé řeky, po nichž by tanky přijely. V teplejších měsících naopak tanky zpomalí bláto.

Možná se Bidenova vláda jednoduše snaží demonstrovat, že jsou USA zpátky v Evropě a ty tam jsou časy Trumpova bratříčkování s Moskvou. Možná měsíce horečnatých spekulací o invazi a paniky posílí vztahy v Severoatlantické alianci a předvedou Moskvě jednotnou frontu, která by ji od vpádu odradila. A možná tato vysoká hra povede k ničivé válce.