Exagent MI6: Putin je „docela vážně nemocný“. Choroba silně ovlivňuje prezidentovo chování
Zdravotní stav ruského prezidenta Vladimira Putina je během války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo v únoru, ostře sledovaným tématem, stejně jako postup ruské a ukrajinské armády. Novináři nenechali bez povšimnutí Putinovu oteklou tvář, jeho napadání na nohu či třas – při setkání se svým ministrem se křečovitě držel za stůl. Expert na Rusko a bývalý agent britské rozvědky MI6 Christopher Steele se kloní k názoru, že Putin nemocný je.
V otázkách Putinova zdraví tisk a experti nejčastěji mluví o rakovině, případně Parkinsonově chorobě. Samozřejmě na dálku si medicínští odborníci netroufají určovat nějakou přesnou diagnózu. Steele se do povědomí veřejnosti dostal složkou s informacemi o bývalém americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho vazeb na Rusko. Dokument se týkal převážně případného vměšování Rusů do prezidentských voleb v roce 2016.
Steele v letech 2006 až 2009 vedl jednotku MI6 zaměřenou na Rusko a s odkazem na svoje zdroje, se kterými je stále v kontaktu, řekl reportérům stanice Sky News, že Putin je podle nich „docela vážně nemocný“. Doplnil však, že se neví, o jakou nemoc jde. Steele rovněž potvrdil, že Putinova nemoc silně ovlivňuje jeho jednání na Ukrajině.
Putinova nemoc a převrat v Rusku
„Z toho, co jsme slyšeli od našich zdrojů v Rusku i jinde, je Putin skutečně dost vážně nemocný. Zatím není jasné, co je to za nemoc, zda je to léčitelné, nebo ne, zda to není třeba ve finální fázi,“ vysvětlil Steele pro Sky News. Jeho komentář přišel krátce poté, co šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v exkluzivním interview právě pro Sky News prohlásil, že má ruský lídr rakovinu. Budanov dokonce tvrdil, že se v Rusku připravuje převrat.
Dohady okolo Putinova zdraví nejsou žádnou novinkou, nicméně pozornost zintenzivnila po 24. únoru, kdy nařídil invazi Ukrajiny. Magazín New Lines uvedl, že má k dispozici nahrávku, na které oligarcha s blízkými vztahy na Kreml mluví o Putinovi a jeho zdravotním stavu. Oligarcha se zmiňuje o tom, že prezident je „vážně nemocný, má rakovinu krve“, detaily nemoci nenabízí.
Více než polovina spojeneckých zemí oznámila, že se chce zapojit do iniciativy označované jako PURL, což jsou dodávky amerického vojenského vybavení pro Ukrajinu, za které platí země Severoatlantické aliance. Na tiskové konferenci v Bruselu to prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Mise PURL začala fungovat v srpnu a kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na konci září uvedla, že šest zemí NATO zaplatilo celkem čtyři balíky s americkým vojenským vybavením v celkové výši přes dvě miliardy dolarů (přes 41 miliard korun). První země, které se do iniciativy zapojily, byly Nizozemsko, Dánsko, Norsko, Švédsko, Německo a Kanada.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavedl v jihoukrajinské Oděse vojenskou správu a do jejího čela jmenoval dosavadního šéfa Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka. Upozornila na to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentské dekrety. Hlava státu o den dříve oznámila plán vytvoření městské vojenské správy v Oděse a podle médií zbavila občanství starostu přístavního města Hennadije Truchanova.
Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard korun získalo Česko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa. Po jednání vlády to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
ČR podle premiéra od roku 2022 do konce září dodala Ukrajině prostřednictvím všech finančních mechanismů včetně muniční iniciativy, bilaterální spolupráce či za peníze Ukrajiny přes 3,7 milionu kusů velkorážové munice. „Letos jsme už dodali 1,3 milionu kusů velkorážových nábojů. Očekáváme, že se nám do konce roku podaří naplnit ten příslib 1,8 milionu kusů munice,“ řekl Fiala. Českou muniční iniciativu kritizují zástupci stran a hnutí rodící se nové vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
Steele: Jen zlomek lidí má odvahu Putinovi vzdorovat
Už v minulosti se mluvilo o tom, že centrála ruské tajné služby FSB poslala všem regionálním pobočkám, „tajnou zprávu“, ve které se psalo, že pokud by se doslechli zvěsti o prezidentově vážně nemoci, aby „jim nevěřili a nevěnovali jim pozornost“. „Podívejte, když se děje něco takového, vyplývá z toho, že zvěsti jsou zřejmě pravdivé. Navíc si myslím, že ta nemoc má vliv na jeho jednání, takový bude jeho odkaz,“ zhodnotil Steele.
Odborníci důkladně analyzovali Putinovo vystoupení během oslav Dne vítězství 9. května. Experti na řeč těla vyzvedli, že „měl opuchlý obličej a jeho chůze působila velmi nejistě, jako by měl problém se stabilitou“. Lékaři podotkli, že by to mohly být následky léčby.
„Je jen zlomek lidí, který je připraven se Putinovi skutečně postavit či s ním nějak argumentovat, jeho nemoc na tom nic nemění,“ poznamenal Steele s tím, že se stále zužuje okruh lidí, již mají na ruského prezidenta nějaký vliv. „Ale ano, domnívám se, že jsou hlasy, které s ním nesouhlasí, které mu říkají, jak katastrofální je jeho válka, její dopad na ekonomiku. Z dlouhodobého hlediska to pro Rusko dobře neskončí. Můžeme jen doufat, že dojde ke změně politiky, ke změně režimu,“ zakončil Steele.
