Putin se bojí o loajalitu byrokratů. Na ministerstva dosadí Kreml politruky jako z Černých baronů
Kontrolní otázka: Co udělá autoritativní režim, když soudruzi neprojevují dostatečnou kázeň, ideologickou uvědomělost a optimismus? Dosadí osvětového důstojníka, politického komisaře neboli politruka. Prezidentský úřad Ruské federace doporučil zavádět ve federálních ministerstvech institut zástupců šéfů pro informace a politickou práci, informuje ruský prorežimní deník Kommersant.
Političeskij rukovoditel, zkráceně politruk, dohlížel původně hlavně na velitele, které si Rudá armáda ponechala z carských časů. Za druhé světové války byli vysoce postavenými politruky mj. pozdější sovětští vůdci Nikita Chruščov a Leonid Brežněv.
Političtí důstojníci působili i v armádách socialistických zemí – jednoho takového zástupce velitele pro věci politické (ZVP), poručíka Troníka, ztvárnil Miroslav Donutil ve filmu Černí baroni. Podobná funkce existovala za 2. světové války ve Wehrmachtu (Nationalsozialistischer Führungsoffizier - nacionálněsocialistický vedoucí důstojník), dodnes jsou tací v čínské armádě. A víceméně ji Vladimir Putin obnovil v minulých letech. Teď chce něco podobného i na ministerstvech a ve státních podnicích.
Podle tří zdrojů Kommersantu blízkých Kremlu (list patří Ališeru Usmanovovi, oblíbenému oligarchovi Vladimira Putina) se idea zrodila už loni.
„Představitelé prezidentského úřadu uvedli, že ‚problémy s loajalitou vůči stávajícímu kurzu moci‘ byly identifikovány v řadě resortů,“ cituje deník jeden ze zdrojů. Nyní kvůli Ukrajině získal plán na důležitosti, píše ve zprávě s titulkem Zbraně hromadného ujasňování.
Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli. Dobrou noc.
Takto vypadají následky dnešního ruského útoku na město Cherson.
The aftermath of the Russian strike on Kherson 💔
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) August 2, 2025
Russia has further complicated logistics of getting food and other necessities to that area, and left its residents without gas. pic.twitter.com/udjKDfEK4o
„Dnes jsem obdržel zprávu od vedoucího bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyla Maliuka. Jsem vděčný za naše speciální operace na ruském území. Každá z nich je pro nepřítele hmatatelná a naše operace budou pokračovat – Rusko válku protahuje, takže dostane spravedlivou odpověď,“ nechal se slyšet na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today I received a report from the Head of the Security Service of Ukraine, Vasyl Maliuk. I am grateful for our special long-range operations on Russian territory. Each of them is tangible for the enemy, and our operations will continue – Russia is dragging out the war, so it… pic.twitter.com/Tfvkru58Ix
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 2, 2025
Rusko dnes zaútočilo drony na vesnici Svesa v Sumské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce. K útoku došlo kolem 14:30 místního času, informoval guvernér Oleh Hryhorov. Dvanáctiletý chlapec poblíž místa útoku zemřel na následky zranění dříve, než stihli dorazit zdravotníci.
Další třináctiletý chlapec byl hospitalizován se zraněním od šrapnelů. „Nevýslovná bolest. Upřímnou soustrast rodině. Žádná slova nemohou tuto ztrátu zmírnit,“ napsal Hryhorov na telegramu.
Indie plánuje i nadále nakupovat levnou ropu z Ruska navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedli indičtí představitelé v článku publikovaném v New York Times (NYT).
Trump 30. července oznámil zavedení 25% cla pro Indii spolu s blíže neurčenou pokutou za pokračování v nákupu ruských ropných produktů. Rovněž pohrozil, že do 8. srpna zavede 100% sekundární cla na ruskou ropu, pokud Moskva neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině.
Výbuchy dnes vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.
Dotčené potrubí přepravuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. V oblasti Volgogradu, který leží na jihozápadě Ruska, byla podle zdrojů Ukrinformu přeprava plynu přerušena na neurčito. Podle místních obyvatel na místě pracují opravářské týmy.
Obrazem: Následky ruského dronového útoku na trh ve městě Družkivka
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na dnešek potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovali u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
Ruské jednotky dnes zahájily masivní dronový útok na město Družkivka v Doněcké oblasti, přičemž zranily nejméně pět lidí, uvedl guvernér Vadym Filaškin. Družkivka leží 15 kilometrů od města Časiv Jar. Nedávný ruský útok poškodil dva domy, tržnici, obchod, administrativní budovu a několik aut, uvedl Filaškin.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory pohrůžkám postihy od amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na indické úředníky to dnes napsal web deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden s odkazem na své zdroje informovala, že indické rafinerie nákupy ruské ropy přerušují.
Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.
Dva lidé přišli o život při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě země ruským dělostřelectvem, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady. Ty informovaly také o několika zraněných.
Na konci června žilo v České republice legálně 1,091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle úřadu v současnosti tvoří 10,3 procenta populace ČR. Více než třetina z nich žije v Praze.
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 53 dronů, z nichž se 45 podařilo protivzdušné obraně zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Byly zaznamenány zásahy osmi dronů na pěti místech, dodalo bez dalších podrobností.
Nejméně jeden člověk byl zabit a dalších 13 lidí, včetně tří dětí, bylo zraněno při ruských útocích na Charkovskou oblast za uplynulých 24 hodin, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Jeden člověk byl při ruském ostřelování zraněn ve Slovjansku na východě Ukrajiny, napsal server BBC News, který se odvolává na starostu Vadyma Ljacha.
Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných mechanismů proti strachu, ve kterém nelze dlouhodobě žít. Lidé si podle něj vytvářejí odstup nebo válku popírají, aby unikli úzkosti. Další možností je takzvané přehnané chlapáctví či představa, že existují jednoduchá a rychlá řešení konfliktu.
Nebudou se kvůli tomu přijímat noví lidé, vybraní stávající náměstci ministrů dostanou nové funkce.
„Jejich hlavním úkolem bude vybudovat systém interní komunikace, skrze niž mohou být zaměstnanci informováni o domácí politické agendě, jakož i monitorování emočního klimatu a nálady v týmech,“ píše Kommersant. „Někde už se taková práce vykonává, nyní je pro Kreml důležité vypracovat jednotný systém, koordinovaný z prezidentské administrativy,“ dodává zdroj.
Sport a nástěnkáři
Zaměstnanci mají dostávat informace o celkovém politickém směřování země i konkrétněji o jejich oboru. Zpráva hovoří o plakátech, sportovních festivalech, flash mobech (koordinované akce, vystoupení ve veřejném prostoru) aj. – to vše se slogany morální podpory pro ruskou armádu.
Lze předpokládat, že na ministerstvech už dávno přijímají hlavně uvědomělé byrokraty. Političtí instruktoři by se ale mohli týkat další spousty státních zaměstnanců, například v těžařských gigantech jako Gazprom.
