Kdo je mluvčí Putinovy diplomacie Zacharovová: Královna trollů a dezinformátorů
Diplomatická mluva není mluvčí diplomacie zrovna vlastní. Marija Zacharovová (46), vedoucí tiskového odboru ruského ministerstva zahraničí, proslula svými sarkasmy i sexy fotkami na instagramu. Ostře reagovala na kauzu Vrbětice, za schvalování války na Ukrajině si vysloužila sankce USA i EU. I její odpůrci ovšem oceňují, že do komunikace zatuchlé ruské diplomacie přinesla moderní, západní přístup.
„Její nesmlouvavé konfrontační způsoby by mohl závidět Donald Trump. Ponižovala reportéry a zpochybňovala zprávy, než se vůbec vžil pojem fake news. Zosobňuje časy, kdy Rusko pocítilo, že se na něj roky křičelo, a hodlá křičet také,“ popsala ji ruská dopisovatelka serveru BuzzFeed před časem. Jak se mezinárodní postoje Kremlu stávaly stále více konfrontačními, tak přiostřovaly i výstupy mluvčí Zacharovové.
Dětství v Číně
Přitom taková vždy nebývala. Narodila se roku 1975 do rodiny sovětského diplomata, specialisty na Čínu. Mnoho let proto žili v Pekingu, naučila se plynně čínsky. V jeho krocích sama vyrazila, roku 1998 vystudovala Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO) patřící k ministerstvu zahraničí. Specializace: Žurnalistika a orientální studia.
Ženy na ministerstvu takřka neměly šanci, ale prý jí zrovna doba přála: „Tehdy všichni chtěli do byznysu. Pochybuji, že dřív nebo později bych se tam dostala,“ svěřila se v rozhovoru pro nezávislý ruský portál Meduza.
Záhy po škole nastoupila na ministerstvo zahraničí. Chtěla do asijského odboru, ale tam ji nevzali. „Byl to šok. Pracovala jsem na tom pět let, studovala čínštinu, vyšel mi odborný článek… Byla to pro mě pohroma.“ Díky ambasadorovi v Číně ale přece jen našla místo aspoň v tiskové službě ministerstva.
K nudné práci na interním zpravodaji ministerstva si přidala postgraduální studium na Univerzitě družby národů, a to s prací zkoumající tradice novoročních oslav v Číně. Jak vzpomínal její školitel Alexej Maslov, neměla zrovna akademické, vědecké myšlení. „Ale uvědomil jsem si, že se neuvěřitelně rychle učí, vše nasaje jako houba a pak to dobře reprodukuje,“ řekl Meduze. Titul kandidátka věd (obdoba PhD) tak nakonec získala úspěšně.
Ruská propaganda místo sovětské
Na ministerstvu zatím udělala dobrý dojem na nového šéfa informačního a tiskového odboru, dal jí za úkol vybudovat novou komunikační strategii ministerstva. „Sovětský systém propagandy už nefungoval, museli jsme vybudovat něco nového na zcela jiných základech,“ vzpomíná.
Na Sovětský svaz má rozporuplný pohled – v rodině zažila, jak komunismus koncem 80. let nefungoval, takže perestrojku Michaila Gorbačova celkem uznává. Rozpad SSSR však, v rámci oficiální linie, považuje za geopolitickou katastrofu, která rozdělila bratrské národy.
Roku 2004 nový ministr zahraničí Sergej Lavrov poslal Zacharovovou do New Yorku, do stálého zastoupení Ruska při OSN, které donedávna sám vedl – a které bylo jeho „teritoriem“. „Každý tam mu je dost blízký. A když tam šla Marija, museli už tehdy mít dobré vztahy,“ řekl Meduze důvěrný zdroj z vládních kruhů.
„Samozřejmě jsem tam odjela s růžovými brýlemi, přehnaně kritická vůči naší vlastní realitě a s ohromnými očekáváními ideálů, jež tam na mě čekaly,“ svěřila se Zacharovová. Stačilo prý jediné jednání Rady bezpečnosti za zavřenými dveřmi, aby vše přehodnotila. „Na ten cynismus a tvrdost jsem nebyla připravená. Nehraje se o žádné vyšší hodnoty, jen zájmy, o něž se bojuje až do hořkého konce.“
New York prý stále miluje, ale už nemá „žádné iluze o amerických ideálech a humanismu“. Například ji prý zklamalo, jak američtí novináři nikdy nepsali o Rusku nic dobrého – jen o zločinu, terorismu, korupci. Její tehdejší známí si podle BuzzFeedu ale nepamatují, že by takto kritizovala Ameriku otevřeně. I Lavrov se za svého působení u OSN choval úplně jinak, než jako Putinův „jestřáb“, jakého známe dnes. „Musíme chápat, že on i Zacharovová tehdy pracovali pro naprosto odlišnou vládu,“ konstatoval expert na Rusko Matthew Rojansky pro BuzzFeed. Tehdy totiž byly vztahy USA s Ruskem celkem dobré.
Medveděv místo Putina
Zacharovová kariérně poskočila, když prezidentský úřad roku 2008 převzal Dmitrij Medveděv. Zhlédl se v moderně působícím americkém kolegovi Baracku Obamovi, fandil technologiím, navíc si za mluvčí zvolil ženu, Natalju Timakovovou – a ta si Zacharovové všimla, oceňovala její proaktivitu i ochotu vyjadřovat vlastní názory, tak Lavrovovi doporučila povýšení. V ruské diplomacii dosáhne na vyšší posty jen minimum žen, avšak Zacharovové se to povedlo.
Přitom je v zásadě antifeministka, na témata genderu naopak ráda tepe západní společnosti. „Na francouzském ministerstvu zahraničí musí být mužů a žen 50:50, za každou cenu! Seberte je na ulici, v obchodech, na tom nesejde,“ vysmívala se kvótám. Americký boj se sexismem je podle ní kategoricky špatný. V Rusku ženy mají práva a mohou prý zastávat stále vyšší posty, ale „galantnost je součástí naší tradice“, muži mají ženám otevírat dveře a nosit tašky.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
Posilovna a Instagram
Roku 2011 se tedy stala zástupkyní ředitele tiskového odboru ministerstva, mj. měla na starosti styky s novináři a také sociální sítě, které nabývaly na významu. I kvůli tomu začala tvrdě dřít na svém vzhledu. „Vzala to velmi metodicky. Začala chodit do posilovny, osobní trenér jí sestavil i dietu, změnila svůj styl oblékání,“ uvedl zdroj Meduzy. „Nemusela, ale věděla, že bude reprezentovat zemi, že bude vidět v televizi,“ ocenil další.
Založila si instagram, který plní fotkami z posilovny, v nejrůznější módě, z dovolených či třeba s roztomilou dcerkou Marjanou (11). Naopak manžela jaksi tají. Ví se jen, že si roku 2005 v New Yorku vzala jistého podnikatele Andreje Makarova. Na instagram přispívá i nyní, když ho vláda v Rusku zakázala.
Zatímco instagram má osobní, twitter je vyloženě pracovní. Profil ministerstva získal reputaci pro svou agresivitu a lehkovážné nakládání s fakty, ale též pro humor. Na apríla roku 2013 se účet přejmenoval na „Trollové ministerstva zahraničí“; o pár let později zase tweetovala audionahrávku robotické telefonní linky ministerstva: „Pro službu ruských hackerů stiskněte 2. Pro otázky o vměšování do voleb stiskněte 3.“ Zacharovová dobře věděla, jakou už má na Západě pověst dezinformátorky, a snad na ni je i hrdá.
Přitvrzování se odvíjelo od pozic Kremlu. Roku 2013 vnesla do vztahů se Západem sváry Ukrajina. Její tehdejší prezident Viktor Janukovyč nečekaně odmítl dohodu o přidružení k EU (o užších vztazích, krok na cestě ke statusu kandidáta členství) – a to na naléhání Kremlu. Občané vyšli do ulic a v rámci „euromajdanu“ Janukovyče svrhli a zvolili prozápadního prezidenta Petra Porošenka.
Rusko reagovalo anexí Krymu roku 2014 a podporou ozbrojených separatistů na východě Ukrajiny. V červenci 2014 také nad Ukrajinou sestřelila civilní letadlo Malaysia Airlines. Mezinárodní vyšetřování shledalo, že raketu vystřelili separatisté, dodalo jim ji Rusko.
Na všechny tyto krize Zacharovová reagovala internetovými vtípky a bonmoty; roku 2015 už jako šéfka tiskového odboru a mluvčí ministerstva zahraničí. „To je celá Máša. Samozřejmě je provokativní,“ řekla Meduze Elena Černěnková, editorka prokremelských novin Kommersant, jež se se Zacharovovou spřátelila. „Takhle žertuje i v soukromí.“
Přestřelky s USA
Ráda se pouští do mediálních přestřelek, ideálně s USA. Například když hrubě šila do bývalého velvyslance v Rusku Michaela McFaula. „Pamatujeme si na jeho profesionální neschopnost. McFaulova diplomatická mise pohořela,“ pronesla roku 2016.
„Nechtě mě mluvit, nebo uslyšíte, jak znějí ruské rakety!“ obořila se na ukrajinského řečníka v televizi. Jindy zase s židovským přízvukem komentovala, že za volební vítězství může Donald Trump děkovat ruským Židům z Brooklynu. Finského novináře, který se odvážil na tiskové konferenci zeptat na perzekuce homosexuálů v Čečensku, zpražila jako přísná paní učitelka a s výhrůžným mrknutím mu slíbila, že ho tam pošle na exkurzi.
Politické divadlo
„Z práce PR manažerky ministerstva zahraničí udělala vysoké divadelní umění,“ řekl její někdejší univerzitní školitel Maslov. Prý i jako doktorandka uměla zaujmout studenty, ať už přednášela sebenudnější téma. „Není vůbec hloupá a dobře ví, že tančí na minovém poli,“ dodal k jejímu kontroverznímu působení. „Ale nejhorší by bylo, kdyby se z této talentované osoby stal nudný červ ministerstva.“
Tiskové konference ministerstva už nejsou o informování novinářů, Zacharovová také vystupuje pro široké publikum. Na sociálních sítích videa, jako třeba to, jak „zahnala západního novináře do kouta“, sbírala statisíce, miliony zhlédnutí.
„Tomu novináři vlastně vyhrožovala. Žádný její předchůdce by si něco takového nedovolil,“ nesouhlasí s jejími manýry vládní zdroj Meduzy. Někteří ji kritizují, že je až příliš teatrální, zábavná… Ale ministr Lavrov ji zjevně miluje, sám se na adresu západních politiků vyjadřuje ještě ostřeji.
I navzdory vyhroceným projevům Zacharovovou do jisté míry oceňovali i novináři západních či ruských nezávislých médií. Zatímco jiní byrokraté se k tisku staví jako k toxické síle, které je třeba se vyhnout, s mluvčí diplomacie se dá mluvit. Byť třeba napřed dští síru, přesto komunikuje – a ještě se zeptá, kdy má daný novinář uzávěrku, aby mohla případně reagovat prioritně. Takový vstřícný přístup je na Západě běžný, v Rusku však nevídaný.
„A nikdy nepožadovala otázky dopředu ke schválení, vždy mě nechala mluvit, aniž věděla, na co se budu ptát,“ ocenil Anton Želnov, který pracoval pro nezávislou (a nyní zakázanou) televizi Dožď. „Velmi často nesouhlasím s tím, co Máša říká veřejně i v osobních rozhovorech s novináři, ale ráda se s ní přu, protože se vás snaží přesvědčit, ale také naslouchá vašim argumentům,“ dodává její přítelkyně Černěnková z redakce Kommersantu. „Je ochotná s vámi vést skutečný dialog, To mnoho představitelů nedělá.“
„Křičím, ale omluvím se“
O tom vypovídá i dlouhý rozhovor pro server Meduza, který založili nezávislí ruští novináři v Lotyšsku, aby na ně Kreml nemohl. Reportérům věnovala Zacharovová roku 2018 čtyři hodiny času.
Sama Zacharovová vzpomíná na diskuse s novináři, kteří byli přesvědčení, že anexí Krymu Rusko porušilo mezinárodní právo. „Dospěli jsme do fáze, kdy jsme všichni křičeli – já na ně, oni na mě. Nebylo to jen o Krymu, mluvili jsme i o věcech jako MeToo. Po takových incidentech se vždy snažím omluvit, že jsem se nechala unést, brala to osobně, šla přes čáru. A lidé se také omlouvají.“
„Je těžké soudit, co si Máša skutečně myslí o Krymu,“ uvažoval roku 2018 Maxim Martemjanov, který dřív reportoval o ministerstvu zahraničí pro ruskou verzi magazínu GQ. „Samozřejmě na veřejnosti může mluvit jen v souladu s prezidentovou linií. Diplomaté nedělají rozhodnutí, jen je odůvodňují světu. Je klidně možné, že nevěří vůbec v nic.“
Někdejší ruský ministr zahraničí Andrej Kozyrev (ve funkci 1992-96) a pak poslanec lituje, co následovalo po jeho éře (dlouho už žije v USA a nyní invazi na Ukrajinu kritizuje). „Je to bolestivé, po Krymu mí soudruzi, talentovaní diplomaté, kteří se dřív podíleli na mé víceméně prozápadní linii, začali říkat naprosto zrůdné věci,“ řekl BuzzFeedu. A takto vnímá i Zacharovovou, kterou poznal před řadou let: „Udělala na mě velmi dobrý dojem: Velmi slušná, profesionální, nápomocná. Je bolestivé vidět lidi postižené tím politickým morem.“
Po kauze Vrbětice si rýpla do Česka a jeho spojenců, jmenovitě Británie a tří baltských států, které se Prahy nejsilněji zastaly. A půjčila si k tomu citát Karla Čapka: „Šéf české diplomacie poděkoval na twitteru Estonsku, Lotyšsku a Litvě, které na výraz solidarity s Českem oznámily vyhoštění ruských diplomatů. Kolik českých klasiků mi v těchto dnech přišlo na mysl. Nyní lze citovat Čapka: Kobylky jsou přírodní pohroma, ačkoliv pokud je sama, není vůbec strašná. Totéž...,“ uvedla mluvčí ministerstva a nedodala už spiklenecky konec aforismu.
(Čapek v původním znění: „Kobylka není egyptskou ranou; egyptskou ranou jsou teprve kobylky, protože jich je mnoho. Podobně je tomu s hlupáky.“)
Válka na Ukrajině není válka
Den před invazí na Ukrajinu, 23. února, si vysloužila místo na sankčním seznamu Evropské unie – nesmí už na území členských států vstoupit, a pokud tu má majetek, je zmražen.
„Žádný shopping v Miláně, večírky v Saint Tropez, diamanty v Antverpách,“ tweetoval pak šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Samozřejmě se od Zacharovové dočkal ostré odpovědi – že se prý Borrell zajímá jen o nakupování a pařby, což je důkaz, kterak západní kultura ztrácí humanitu (později Borrell tweet smazal). Mluvčí jaksi už vynechala, že nejspíš Borrella k tomuto tweetu sama podnítila. O týden předtím totiž na svůj profil na sociální síti Telegram napsala: „Ráda bych požádala americká a britská dezinformační média Bloomerg, New York Times a The Sun, aby publikovala rozvrh našich invazí plánovaných na tento rok. Ráda bych si naplánovala dovolenou.“
Už nějakou dobu totiž americký prezident na základě zjištění tajných služeb varoval, že se Putin chystá vpadnout na Ukrajinu. „Ve Spojených státech a ve Velké Británii mají politickou krizi, a tak urgentně potřebují nějaké virtuální boje kdekoli jinde, aby odvedli pozornost lidí ve svých zemí,“ odmítala Zacharovová takové zprávy začátkem února. „Prohlášení amerických a britských oficiálních struktur jsou k smíchu, žertuje se o nich nejen v Rusku, ale po celém světě. Tato bájná klišé, tyto fóbie nelze brát vážně,“ citovala ji agentura TASS 4. února.
Sotva invaze začala, musela se mluvčí začít ohánět. „Není to začátek války,“ prohlásila 24. února, když k ní navzdory jejímu ujišťování došlo. „Je to konec války, která se vleče už osm let,“ tvrdila s odkazem na konflikt separatistů s ukrajinskou vládou a samozřejmě připočetla část viny Západu. „Západní představitelé připravovali média, aby říkala, že Rusko chce vpadnout na Ukrajinu. Ale neřekli, že lidi v Donbasu hlasovali v referendu, jež ukrajinská vláda a Evropa odmítly uznat.“
Když mluví přímo k ruským divákům, všechen humor jde stranou a nastupuje nacionalistický patos: „Jsme zemí a národem, který žije důstojně a se ctí. A s důstojností a ctí překonáváme všechny zkoušky. Jsme zemí a národem, který ctí své hrdiny a nezradí jejich památku,“ prohlašovala na moskevském stadionu Lužniki v pátek 18. března na akci oslavující osmé výročí anexe Krymu a současnou „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. „Jsme zemí a národem, který své syny a dcery nazývá chlapci a dívky. Pro člověka je nepřijatelné střední pohlaví. Jsme zemí a národem, který ctí a chrání mír a bojuje proti zlu. Protože tma je nepřítomnost světla. A skutečná a pravá svoboda je svoboda od zla. Nemůžeme se bát, protože žijeme v lásce a víře. S Bohem!“
„Když mi babička popisovala ty nejhorší ženské bachařské zrůdy z koncentráků, představovala jsem si je přesně takto,“ tweetovala česká ministryně obrany Jana Černochová. „Šéfovala by jim, je schopná,“ odpověděl jí politolog Michael Romancov, odborník na Rusko, jenž si od zahájení invaze ohledně Putina, Lavrova a dalších „Z“ nebere akademické servítky.
„Dříve se mluvčí nemuseli předvádět před kamerami a poutat na sebe pozornost, ale politika se dramaticky změnila a dnes se mluvčí chovají, jako by oni byli ti důležití,“ konstatoval pro Meduzu zdroj z ruských vládních kruhů. „Naše diplomacie je docela suchá a Marija do ní vdechla nový život. Na druhou stranu se od diplomacie čeká, že bude suchá a nudná, je velkou otázkou, nakolik jí kousavé repliky a okázalost pomáhají.“
