Na Ukrajině stoupají obavy z útoku z Běloruska: Putin tlačí na Lukašenka k invazi?
Kreml tlačí Bělorusko k invazi za hranice a útok přijde brzy, obávají se Ukrajinci. Podle německého deníku Bild nyní Vladimir Putin vyvíjí tlak na běloruského diktátora Lukašenka, aby zaútočil přímo na Ukrajinu. Kyjev hodnotí riziko útoku jako „vysoké“.
Na Ukrajině sílí strach z invaze běloruských jednotek, uvedl v neděli deník Bild. Bělorusko totiž rovněž podle ukrajinských médií shromažďuje jednotky a vytváří konvoj, který by mohl v dohledné době překročit hranice s Ukrajinou.
„Nebezpečí běloruské ofenzívy směrem k Volyni je považováno za vysoké. Ukrajinské obranné síly jsou připraveny vrátit úder,“ uvedl pro Bild mluvčí generálního štábu ukrajinské armády.
Očití svědci údajně pozorovali postup běloruského konvoje směrem do Brestu, což je město v těsné blízkosti Ukrajiny, ale také Polska.
O stoupají hrozbě invaze z Běloruska přitom v neděli informoval i úřad prezidenta Volodymyra Zelenského, který se odkazuje na informace z ukrajinské armády. Podle ukrajinského parlamentu Bělorusko přesunulo své jednotky do ukrajinského Černigova, toto nařeční Lukašenko však zamítl. Řekl ale, že nasadí vojáky na hranici, pokud bude potřeba „zastavit provokaci vůči Bělorusku,“ řekl deníku The Independent.
Běloruský prezident Alexander Lukašenko sice podporuje prezidenta a válečného agresora Vladimira Putina dlouhodobě, oficiálně se však Bělorusové do operace na ukrajinském území nezapojili. Podle Ukrajinců je však jejich vojenské angažmá na spadnutí.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Před propuknutím války 24. února pak v Bělorusku probíhalo oficiální společné vojenské cvičení ruské a běloruské armády, na které dohlížel osobně sám Lukašenko. Prodloužení tohoto cvičení bezprostředně přecházelo vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Lukašenko také povolil ruským letadlům start na běloruských letištích a dovolil v Bělorusku uchovávat ruské jaderné zbraně. Zároveň varoval Ukrajinu a její spojence: „Pokud převezete jaderné zbraně do Polska nebo Litvy, k našim hranicím, tak se obrátím na Putina, aby vrátil jaderné zbraně, které jsem mu dal.“
Na Valném shromáždění OSN na začátku března podepsalo 141 zemí rezoluci, která odsuzuje ruskou invazi, připomněl Independent. Pouze pět zemí agresi podpořilo, a sice Severní Korea, Sýrie, Eritrea, Bělorusko a samotné Rusko. Na Bělorusko již Spojené království, Spojené státy a Evropská unie uvalily sankce.
