9°C
Na Ukrajině stoupají obavy z útoku z Běloruska: Putin tlačí na Lukašenka k invazi?
Kreml tlačí Bělorusko k invazi za hranice a útok přijde brzy, obávají se Ukrajinci. Podle německého deníku Bild nyní Vladimir Putin vyvíjí tlak na běloruského diktátora Lukašenka, aby zaútočil přímo na Ukrajinu. Kyjev hodnotí riziko útoku jako „vysoké“.
Na Ukrajině sílí strach z invaze běloruských jednotek, uvedl v neděli deník Bild. Bělorusko totiž rovněž podle ukrajinských médií shromažďuje jednotky a vytváří konvoj, který by mohl v dohledné době překročit hranice s Ukrajinou.
„Nebezpečí běloruské ofenzívy směrem k Volyni je považováno za vysoké. Ukrajinské obranné síly jsou připraveny vrátit úder,“ uvedl pro Bild mluvčí generálního štábu ukrajinské armády.
Očití svědci údajně pozorovali postup běloruského konvoje směrem do Brestu, což je město v těsné blízkosti Ukrajiny, ale také Polska.
O stoupají hrozbě invaze z Běloruska přitom v neděli informoval i úřad prezidenta Volodymyra Zelenského, který se odkazuje na informace z ukrajinské armády. Podle ukrajinského parlamentu Bělorusko přesunulo své jednotky do ukrajinského Černigova, toto nařeční Lukašenko však zamítl. Řekl ale, že nasadí vojáky na hranici, pokud bude potřeba „zastavit provokaci vůči Bělorusku,“ řekl deníku The Independent.
Běloruský prezident Alexander Lukašenko sice podporuje prezidenta a válečného agresora Vladimira Putina dlouhodobě, oficiálně se však Bělorusové do operace na ukrajinském území nezapojili. Podle Ukrajinců je však jejich vojenské angažmá na spadnutí.
Vážení čtenáři, pro dnešek s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Deset lidí dnes zahynulo a další dvě desítky utrpěly zranění při vzdušných úderech nebo ostřelováních ze strany Ruska i Ukrajiny. Napsala to agentura AFP. O civilních obětech během dne podle ní informovaly ukrajinské úřady, činitelé dosazení Moskvou na okupovaných územích i zástupce ruského regionu.
Ruští navrátilci z bojů na Ukrajině mají v Rusku na svědomí životy nejméně 107 lidí. Zhruba další stovce způsobili újmu na zdraví, uvedl ruský investigativní portál Vjorstka. Vražd, napadení a dalších trestných činů vedoucích k úmrtí nebo zmrzačení lidí se podle jeho informací dopustilo 175 ruských vojáků, včetně 91 bývalých vězňů, které omilostnil ruský prezident Vladimir Putin.
V letech 2022 až 2023 zavraždili navrátilci z války 76 lidí. Dalším 18 lidem způsobili těžkou újmu na zdraví, která vedla k úmrtí. Při dopravních nehodách, které zavinili, zemřelo dalších 11 lidí. Ve dvou případech pak bývalí vojáci zmanipulovali nezletilé k užívání drog, což vedlo ke smrti dvou dětí, vypočítal investigativní portál. Nejvíce vražd mezi navrátilci mají na svědomí bývalí vězni, kteří usmrtili 44 lidí.
Před propuknutím války 24. února pak v Bělorusku probíhalo oficiální společné vojenské cvičení ruské a běloruské armády, na které dohlížel osobně sám Lukašenko. Prodloužení tohoto cvičení bezprostředně přecházelo vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
Lukašenko také povolil ruským letadlům start na běloruských letištích a dovolil v Bělorusku uchovávat ruské jaderné zbraně. Zároveň varoval Ukrajinu a její spojence: „Pokud převezete jaderné zbraně do Polska nebo Litvy, k našim hranicím, tak se obrátím na Putina, aby vrátil jaderné zbraně, které jsem mu dal.“
Na Valném shromáždění OSN na začátku března podepsalo 141 zemí rezoluci, která odsuzuje ruskou invazi, připomněl Independent. Pouze pět zemí agresi podpořilo, a sice Severní Korea, Sýrie, Eritrea, Bělorusko a samotné Rusko. Na Bělorusko již Spojené království, Spojené státy a Evropská unie uvalily sankce.
