Zelenskyj varoval před 3. světovou a chce jednat s Putinem. Kreml: Je to předčasné
Dojde na průlom v mírových jednáních? Summit na nejvyšší úrovni, po němž volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se zatím nerýsuje, Kreml k němu prolomil mlčení. Podle korespondentky BBC Lyse Doucetové, jejíž vyjádření rychle přebrala řada médií ve Velké Británii včetně Express a Daily Mail, se Putin smířil s tím, že „někdy v budoucnu“ se se Zelenským setká – „až bude správný čas“. Podle pondělního vyjádření Putinova mluvčího však jednání nepokročila tak daleko, aby k tomu skutečně došlo.
Volodymyr Zelenskyj v neděli důrazně varoval, že pokud pokusy o vyjednávání selžou, mohlo by to znamenat „třetí světovou válku“. Prohlásil to v rozhovoru s americkou CNN.
„Jsem na jednání s ním připravený. Byl jsem připravený poslední dva roky. A myslím si, že bez vyjednávání tuto válku nemůžeme ukončit,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou. „Jestliže by existovala i jen jednoprocentní šance, jak bychom mohli válku zastavit, myslím, že ji musíme využít,“ dodal.
Novinářka: Putin se smířil s jednáním
Vladimir Putin se však do setkání hlav států nijak nehrne. Tím spíše překvapila nedělní zpráva korespondentky BBC Lyse Doucetové, že na setkání se Zelenským kývl. „Putin se smířil se skutečností, že někdy v budoucnu bude muset vést vyjednávání,“ tvrdí novinářka.
Z čeho při tom vychází? „Diplomati mluví, vyjednavači mluví. Chápeme, že prezident Putin konečně souhlasil, že se v určitém okamžiku setká s prezidentem Zelenským, který o schůzku žádá už od ledna. Neřekl to veřejně, říká na veřejnosti pravý opak,“ dodala Doucetová. Zda Rusové skutečně budou chtít jednat na úrovni hlav států, však ukážou až další dny.
Kreml: Předčasné o tom mluvit
Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou nijak významně nepokročily, uvedl však v pondělí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Ten zároveň obvinil Kyjev, že jeho vyjednávači činí Rusku návrhy, které jsou pro Moskvu nepřijatelné.
Kremelský mluvčí dal najevo, že je předčasné hovořit o možném setkání Putina a Zelenského. „Abychom mohli hovořit o schůzce obou prezidentů, musí být splněny domácí úkoly. Musí se uskutečnit rozhovory a poté musí být schváleny jejich výsledky,“ řekl Peskov. Dodal, že „zatím nedošlo k žádnému významnému pokroku“.
Peskov rovněž podle Reuters zopakoval tvrzení Moskvy, že ruští delegáti projevují při rozhovorech větší ochotu pracovat na dohodě než zástupci Ukrajiny. Podle agentury Interfax Peskov uvedl, že Kreml neuvažuje o zavedení příměří během rusko-ukrajinských jednání. Obvinil ukrajinské síly z toho, že každou pauzu v bojích využívají k přeskupení sil a útoku na ruské jednotky.
Zabít a vyhubit
Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem však přetrvává, válka zuří dál. Ruské jednotky mají podle Zelenského za cíl Ukrajince „zabít a vyhubit“. Ukrajinští vojáci sice dokázali, že jsou schopní se Rusům bránit a vracet jim úder, nicméně znamená to ztrátu dalších životů, míní.
„Takže si myslím, že musíme využít jakýkoli formát, jakoukoli šanci k tomu, aby se uskutečnila jednání, k tomu, abychom mohli mluvit s Putinem. Jestliže ale tyto pokusy selžou, bude to znamenat třetí světovou válku,“ dodal ukrajinský prezident.
Souběžně s vyjednáváním pokračují ruské útoky na mnoha místech Ukrajiny, při kterých dál umírají i civilisté.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Na konkrétní důkazy o obcházení sankcí ze strany českých firem chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), na obecně formulované výhrady podle něj zatím není možné reagovat.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu vyjádřil názor, že pozice Ruska a Ukrajiny ve vyjednáváních spojených s probíhající válkou se v jistých důležitých ohledech přiblížily. Turecko vidí možnost uzavření příměří, nenastane-li obrat v trendu rozhovorů.
Blíží se ke shodě nad „důležitými otázkami“, věří turecký ministr
„Můžeme říct, že doufáme v klid zbraní, necouvnou-li dvě strany zpět ze současných pozic,“ uvedl turecký ministr v rozhovoru publikovaném deníkem Hurriyet.
Podle Cavusoglua, který se tento týden setkal se svými protějšky v Rusku i na Ukrajině, došlo ke „sblížení pozic obou stran ohledně důležitých témat, klíčových témat“. Podrobnosti v tomto směru nesdělil, píše Reuters.
Turecko se vedle Izraele řadí k zemím, které se snaží zaujmout roli prostředníka v jednáních po útoku Ruska na Ukrajinu. V Antalyi se tento měsíc setkali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba, jednání ovšem hmatatelný posun nepřineslo.
Moskva couvnout neplánuje
Moskva zatím trvá na tom, že ofenzivu neukončí, dokud nedosáhne deklarovaných cílů. Hovoří při tom o „demilitarizaci“ Ukrajiny, což je chápáno mimo jiné jako odmítnutí ambice stát se členem NATO, nebo o odstranění „nacistů“, jak Rusové bez důkazů označují i demokraticky zvolené lídry Ukrajiny.
Moskva také od Kyjeva požaduje, aby se vzdal nároku na poloostrov Krym anektovaný Ruskem v roce 2014 a aby uznal oblasti na východě Ukrajiny jako nezávislé. Prezident Zelenskyj v posledních dnech naznačuje, že vstup do NATO nevidí v blízké budoucnosti jako reálný, další ruské požadavky se ale zdají alespoň prozatím být nepřijatelné.
Poradce tureckého prezidenta Ibrahim Kalin k tomu v sobotu podle deníku The New York Times řekl, že zatímco ukrajinský prezident je připraven se setkat, šéf Kremlu nepovažuje pozice dvou stran za dostatečně blízké.
Zelenskyj promluvil k Izraelcům. Připomněl holokaust
Zelenskyj vedle toho v neděli promluvil i k izraelskému parlamentu. Opět přes videohovor. „Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší... a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj k neochotě Izraele prodat Ukrajině obranný systém Iron Dome. „Můžeme se ptát, proč od vás nemůžeme přijímat zbraně, proč Izrael neuvalil na Rusko silné sankce nebo nevyvíjí tlak na ruský byznys. Ať tak či onak, rozhodnutí je na vás, bratři a sestry, a vy, lidé Izraele, pak budete se svou odpovědí muset žít,“ řekl.
Zelenskyj uvedl, že ruská invaze na Ukrajinu 24. února přišla ve stejné datum, kdy byla v Německu v roce 1920 založena nacistická strana. Kreml podle ukrajinského prezidenta mluví o konečném řešení ukrajinské otázky jako nacisté hovořili o konečném řešení židovské otázky.
„Sto dva let po nacistech byl vydán rozkaz zahájit ruskou invazi na Ukrajinu, při níž již byly zabity tisíce lidí a miliony lidí přišly o domov,“ uvedl. „Toto je totální a neopodstatněná válka, která má zničit náš národ, naše města, naši kulturu, naše děti,“ řekl. „Naši lidé nyní bloudí světem a hledají si místo, stejně jako jste jednou bloudili vy,“ uvedl s odkazem na ukrajinské a židovské uprchlíky.
Zelenskyj také připomněl, že ruské bomby dopadly i u památníku v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 000 Židů. „Jsem si jistý, že cítíte naši bolest, ale můžete vysvětlit, proč stále žádáme o pomoc?,“ řekl. „Ukrajina se před 80 lety rozhodla a zachránila Židy. Lidé Izraele, také máte na výběr,“ dodal.
V projevu Zelenskyj hovořil také o historických vazbách Ukrajiny a Izraele a o podpoře, kterou Ukrajina dostává ze zahraničí. Jmenovitě zmínil i Českou republiku. Rusko svou invazi na Ukrajinu označuje za „speciální vojenskou operaci“ a popírá, že by cílilo na civilisty.
