Turecko rozšíření NATO neschválí, potvrdil Erdogan. Švédsku a Finsku vzkazuje: Nepřemluvíte nás
Švédsko se oficiálně rozhodlo požádat o členství v NATO, oznámila podle DPA tamní premiérka Magdalena Anderssonová. Předpokládá, že přijetí nebude trvat déle než rok. Následuje tak Finsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v této souvislosti uvedl, že Turecko rozšíření aliance neschválí a diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Silná slova o rozšíření NATO dnes přišla také z ruské strany.
Finsko ani Švédsko, které se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku. Záměr se v obou zemích těší podpoře veřejnosti. Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.
„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila švédská premiérka Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.
„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.
Turecko se chystá vše zablokovat
Rozšíření aliance ale narazí na rozhodnutí Turecka. Země neschválí rozšíření Severoatlantické aliance, uvedl tamní prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.
„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na informace z dnešního dne, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali.
V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Turecko oběma zemím vyčítá, že chrání organizace, které Ankara považuje za teroristické.
Ruská televize už řeší jaderné zbraně
„Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme,“ poznamenal dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. „Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky,“ dodal. Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.
„Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.
Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.
„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“
„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.
Úřady v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dnes večer nařídily evakuaci civilistů ze zhruba dvacítky vesnic kvůli pokračujícímu postupu ruských jednotek. Na platformě Telegram to oznámil šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Evakuace některých obcí v regionu byla nařízena už na konci července.
„Zahajujeme povinnou evakuaci rodin s dětmi,“ uvedl šéf správy oblasti, v níž se odehrávají hlavní boje na rusko-ukrajinské frontě. Filaškin sestavil seznam dvou desítek lokalit, kterých se evakuace týká. V těchto vesnicích žijí stovky lidí a všechny se nacházejí ve vzdálenosti kolem 30 kilometrů od frontové linie, uvedla agentura AFP.
„Dohromady se v těchto komunitách v současné době nachází přibližně 109 dětí,“ uvedl Filaškin. „Znovu opakuji: Setrvání v Doněcké oblasti je extrémně nebezpečné. Evakuujte se, dokud můžete,“ dodal.
Ještě dál zašla prokremelská propagandistická televize Rossija, jejíž komentátor v živém vysílání hrozil tím, že Rusko v návaznosti na kroky Finska a Švédska namíří na Evropu jaderné zbraně. „Když se ve Švédsku a Finsku objeví základy NATO, Rusko nebude mít na výběr. Nebude moci jednat jinak než neutralizovat nerovnost a novou hrozbu rozmístěním svých jaderných hlavic,“ zaznělo v komentáři Rossija 1 v živém vysílání.
Putin byl však mírnější. Spojené státy podle něj podporováním rozšiřování NATO činí „agresivní“ kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.
Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.
