Sobota 2. července 2022
Svátek slaví Patricie, zítra Radomír
Polojasno 24°C

Turecko rozšíření NATO neschválí, potvrdil Erdogan. Švédsku a Finsku vzkazuje: Nepřemluvíte nás

Aktualizováno -
16. května 2022
21:08
Autor: ČTK, Mii - 
16. května 2022
11:00

Švédsko se oficiálně rozhodlo požádat o členství v NATO, oznámila podle DPA tamní premiérka Magdalena Anderssonová. Předpokládá, že přijetí nebude trvat déle než rok. Následuje tak Finsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v této souvislosti uvedl, že Turecko rozšíření aliance neschválí a diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Silná slova o rozšíření NATO dnes přišla také z ruské strany.

Finsko ani Švédsko, které se k NATO nepřipojily ani v nejvypjatějších obdobích studené války, začaly dávat najevo svůj úmysl vstoupit do aliance po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z konce února letošního roku. Záměr se v obou zemích těší podpoře veřejnosti. Finsko například sdílí s Ruskem asi 1300 kilometrů dlouhou hranici.

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila švédská premiérka Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.

„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.

Turecko se chystá vše zablokovat

Rozšíření aliance ale narazí na rozhodnutí Turecka. Země neschválí rozšíření Severoatlantické aliance, uvedl tamní prezident Recep Tayyip Erdogan. Řekl, že Švédsku a Finsku nedůvěřuje, protože nemají, na rozdíl od Ankary, jasný postoj vůči terorismu. Švédsko turecký prezident označil za inkubátor teroristů, v jeho parlamentu sedí podle něj poslanci hájící teroristické organizace. „Těm, kteří přijímají teroristy, neřekneme ano, až se budou chtít přidat k NATO,“ řekl Erdogan. Kritizoval také, že obě země zavedly omezení na dodávky do Turecka.

„Přijedou nás přesvědčovat? Ať se tím neunavují,“ řekl Erdogan v reakci na informace z dnešního dne, že Stockholm a Helsinky se chystají vyslat své diplomaty do Ankary, aby s Tureckem jednali.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Turecko oběma zemím vyčítá, že chrání organizace, které Ankara považuje za teroristické.

Ruská televize už řeší jaderné zbraně

„Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme,“ poznamenal dnes podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. „Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky,“ dodal. Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí.

„Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.

13:53
Dnes

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov údajně přijel mezi vojáky nasazené na Ukrajině. Fotografie zveřejnilo ruské ministerstvo obrany, neupřesnilo ale, kde se má Gerasimov nacházet.

Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov na Ukrajině. (2.7.2022) Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov na Ukrajině. (2.7.2022)
13:29
Dnes

Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko za 129 dní války na Ukrajině přišlo o více než 35.870 vojáků. Moskva naposledy informovala o oficiálním počtu mrtvých 25. března, kdy hovořila o 1351 mrtvých vojácích.

13:00
Dnes

Rusko při svých útocích na ukrajinské území stále více spoléhá na nepřesné rakety, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů britské ministerstvo obrany. Důvodem je pravděpodobně klesající zásoba moderních a přesných zbraní.

Analýza záběrů z bezpečnostních kamer ukázala, že nákupní centrum ve východoukrajinském městě Kremenčuk, ve kterém v pondělí zahynulo přes 20 lidí a další desítky utrpěly zranění, bylo s největší pravděpodobností zasaženo raketou Ch-32, uvedlo britské ministerstvo s odvoláním na zpravodajské informace. Jde o modernizovanou verzi střel Ch-22, které byly původně určené k úplně jinému účelu, než jsou útoky na pozemní cíle. "To výrazně zvyšuje pravděpodobnost vedlejších škod při zasažení zastavěných oblastí," uvedlo ministerstvo obrany.

Válka na Ukrajině: Snímky z výbuchu obchodního centra v Kremenčuku Ruský útok na nákupní středisko v ukrajinském Kremenčuku Ruský útok na nákupní středisko v ukrajinském Kremenčuku
Zobrazit celý online

Ještě dál zašla prokremelská propagandistická televize Rossija, jejíž komentátor v živém vysílání hrozil tím, že Rusko v návaznosti na kroky Finska a Švédska namíří na Evropu jaderné zbraně. „Když se ve Švédsku a Finsku objeví základy NATO, Rusko nebude mít na výběr. Nebude moci jednat jinak než neutralizovat nerovnost a novou hrozbu rozmístěním svých jaderných hlavic,“ zaznělo v komentáři Rossija 1 v živém vysílání.

Putin byl však mírnější. Spojené státy podle něj podporováním rozšiřování NATO činí „agresivní“ kroky k dalšímu vyostřování již tak vypjaté světové bezpečnostní situace.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě přesunu infrastruktury NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké pro nás vytvoří hrozby,“ řekl. „Vytváří se tu problém bez jakýchkoliv důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal.

Video  Expert pro Blesk o námluvách Finska s NATO a ruské chybě: Přesně tohle si Putin nepřál!  - Markéta Volfová, Lukáš Červený
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa