Ukrajinským vyjednavačům už nevěříme, Kyjev rozpoutal „cirkus“, vzkázala Lavrovova mluvčí
Moskva ztratila víru v ukrajinské vyjednavače, další kolo mírových rozhovoru je v nedohlednu. Pro státní ruskou televizi Rossija-24 to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Poté, co Rusko akceptovalo vyjednávání, Kyjev v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským rozpoutal „cirkus“, je přesvědčená Zacharovová.
„Nejdřív přijdou, pak nepřijdou, někdy se účastní, někdy ne,“ popisovala Zacharovová údajné jednání ukrajinských představitelů. Že jsou rozhovory s Ukrajinou na mrtvém bodě, řekl minulý týden i ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev podle něj nedodržuje vyjednané body. Ukrajina se zatím k obviněním nevyjádřila.
Vyjednávání vyvrcholilo na konci března, když šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija na sociální sítí telegram napsal, že Ukrajina navrhla osobní setkání prezidentů obou zemí. Rusko ho odmítlo s tím, že je nejprve potřeba vypracovat koherentnější návrh budoucí dohody. „Budeme doufat, že se prezidenti zemí setkají příště. Zároveň trváme na tom, aby se takové setkání nekonalo v Rusku nebo Bělorusku,“ napsal Arachamija.
Zelenskyj tehdy dosavadní průběh mírových rozhovorů vyhodnotil jako „pouhá slova, ale nic konkrétního“.
Rusko předalo Ukrajině dokument s jasným zněním, míč je na straně Kyjeva, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že Rusko čeká na odpověď Ukrajiny.. Poznamenal, že ukrajinská strana se neustále odklání od svých dříve daných dohod, svých slov, neustále je mění. Z hlediska efektivity jednání to „má velmi špatné důsledky“, dodal.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
