Jaderné zbraně i stíhačky ve formaci Z: Rusko nacvičovalo bujaré oslavy Dne vítězství
Oslavy konce druhé světové války neboli Den vítězství jsou v Rusku tradičně bujaré. Poslední dva roky je administrativa Vladimira Putina musela kvůli covidu omezit, o to větší je plánuje letos. Souvisí s tím i válka na Ukrajině, federace se podle televize CNN bude snažit invazi ukončit právě do 9. května. Rusko již přehlídku začalo nacvičovat, k vidění byly tisíce vojáků, zbraně schopné odpalovat jaderné hlavice i stíhačky, které létaly ve formaci Z.
Podle politologa Bena Soodovara z King’s College London se ruská armáda ocitá pod velkým tlakem, aby na Den vítězství byla schopna prezentovat alespoň dílčí úspěch na Ukrajině. Putin totiž před lidem přednese velkou řeč, ve které se bude chtít postavit do role zachránce, který zvládl zemi ubránit před agresory, podobně jako Rusko v roce 1945 zvítězilo nad nacismem.
Rusko se tak i kvůli ztrátám na většině území Ukrajiny rozhodlo zaměřit na Donbas, což je jediná oblast, kterou v tuto chvíli zřejmě dokáže ovládnout. „Bude to znamenat více bombardování,“ nastínil Soodovar pro NBCNews, co Ukrajinu v následujících dnech čeká. Okupanti se podle něj zaměří především na Charkov a Mariupol. Nebudou to ale mít jednoduché, Ukrajina do těchto míst poslala své nejlepší obránce.
Dříve chtěl dorazit i Zeman
Ať už boj o Donbas dopadne jakkoliv, Rusko vojenskou přehlídku na Den vítězství začalo nacvičovat. Udělalo tak během Velikonoc na polygonu Alabino nedaleko Moskvy a nácviku se účastnilo více než 11 tisíc vojáků a 200 kusů techniky a letadel. Část mužů byli absolventi akademie ruského ministerstva obrany.
Nebem při akci proletělo cvičně 62 letounů a 15 bojových vrtulníků. Nechybělo ani 8 stíhaček MIG-29, které vytvořily ve vzduchu formaci ve tvaru Z. Právě toto písmeno Rusko používá na Ukrajině jako symbol války. Rusové rovněž ukázali letadlo Iljušin II-80, přezdívané „doomsday plane“, protože jej lze použít pro řízení jaderné války, a strategické bombardéry Tupolev Tu-160.
V souvislosti s jadernými zbraněmi byla při ruském nácviku vojenské přehlídky k vidění také mezikontinentální balistická raketa Jars RS-24. Ta může na vzdálenost kolem 12 tisíc kilometrů dopravit až deset jaderných hlavic.
Ohledně technických novinek, které Rusko na přehlídce tradičně představuje, je ale ticho po pěšině. Také není jisté, zda pozvánku na akci dostali některé zahraniční osobnosti, alespoň ze zemí, které válku na Ukrajině přímo neodsoudily.
V roce 2020 se na oslavy Dne vítězství chystal do Moskvy i prezident Miloš Zeman, nakonec se však neúčastnil kvůli epidemiologickým opatřením. To bylo ještě před tím, než se Česko ocitlo na ruském seznamu „nikoliv přátelských zemí“. Loni nicméně na přehlídku dorazil český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
