Jaderné zbraně i stíhačky ve formaci Z: Rusko nacvičovalo bujaré oslavy Dne vítězství
Oslavy konce druhé světové války neboli Den vítězství jsou v Rusku tradičně bujaré. Poslední dva roky je administrativa Vladimira Putina musela kvůli covidu omezit, o to větší je plánuje letos. Souvisí s tím i válka na Ukrajině, federace se podle televize CNN bude snažit invazi ukončit právě do 9. května. Rusko již přehlídku začalo nacvičovat, k vidění byly tisíce vojáků, zbraně schopné odpalovat jaderné hlavice i stíhačky, které létaly ve formaci Z.
Podle politologa Bena Soodovara z King’s College London se ruská armáda ocitá pod velkým tlakem, aby na Den vítězství byla schopna prezentovat alespoň dílčí úspěch na Ukrajině. Putin totiž před lidem přednese velkou řeč, ve které se bude chtít postavit do role zachránce, který zvládl zemi ubránit před agresory, podobně jako Rusko v roce 1945 zvítězilo nad nacismem.
Rusko se tak i kvůli ztrátám na většině území Ukrajiny rozhodlo zaměřit na Donbas, což je jediná oblast, kterou v tuto chvíli zřejmě dokáže ovládnout. „Bude to znamenat více bombardování,“ nastínil Soodovar pro NBCNews, co Ukrajinu v následujících dnech čeká. Okupanti se podle něj zaměří především na Charkov a Mariupol. Nebudou to ale mít jednoduché, Ukrajina do těchto míst poslala své nejlepší obránce.
Dříve chtěl dorazit i Zeman
Ať už boj o Donbas dopadne jakkoliv, Rusko vojenskou přehlídku na Den vítězství začalo nacvičovat. Udělalo tak během Velikonoc na polygonu Alabino nedaleko Moskvy a nácviku se účastnilo více než 11 tisíc vojáků a 200 kusů techniky a letadel. Část mužů byli absolventi akademie ruského ministerstva obrany.
Nebem při akci proletělo cvičně 62 letounů a 15 bojových vrtulníků. Nechybělo ani 8 stíhaček MIG-29, které vytvořily ve vzduchu formaci ve tvaru Z. Právě toto písmeno Rusko používá na Ukrajině jako symbol války. Rusové rovněž ukázali letadlo Iljušin II-80, přezdívané „doomsday plane“, protože jej lze použít pro řízení jaderné války, a strategické bombardéry Tupolev Tu-160.
V souvislosti s jadernými zbraněmi byla při ruském nácviku vojenské přehlídky k vidění také mezikontinentální balistická raketa Jars RS-24. Ta může na vzdálenost kolem 12 tisíc kilometrů dopravit až deset jaderných hlavic.
Ohledně technických novinek, které Rusko na přehlídce tradičně představuje, je ale ticho po pěšině. Také není jisté, zda pozvánku na akci dostali některé zahraniční osobnosti, alespoň ze zemí, které válku na Ukrajině přímo neodsoudily.
V roce 2020 se na oslavy Dne vítězství chystal do Moskvy i prezident Miloš Zeman, nakonec se však neúčastnil kvůli epidemiologickým opatřením. To bylo ještě před tím, než se Česko ocitlo na ruském seznamu „nikoliv přátelských zemí“. Loni nicméně na přehlídku dorazil český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom dnes agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Ruská armáda v noci na dnešek a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC.
Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
