Doženou Putina ukrajinské úspěchy a ruský nezdar k užití jaderných zbraní? Rostou obavy, že ano
Jaderné zbraně, to je oblíbená hrozba v rukou ruského prezidenta Vladimira Putina či jeho blízkých spolupracovníků, jako je ministr zahraničí Sergej Lavrov. Krátce poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, Putin uvedl jaderné zbraně do vysokého stupně bojové pohotovosti. Nyní rostou obavy, v NATO i mezi Rusy, že by se ruský lídr mohl uchýlit k užití této síly, a to hlavně kvůli ukrajinským úspěchům v okupovaném Chersonu, uvedl list Daily Mail.
Bývalý plukovník britské armády Hamish de Bretton-Gordon rovněž upozornil, že vzhledem k ukrajinskému postupu v Rusy okupované Chersonské oblasti, jejíž dobytí patří zřejmě mezi největší úspěchy napadajícího Ruska, by mohl Putin sáhnout po taktické jaderné střele. „Putinova speciální operace, jak válce říká, je na cestě k totálnímu rozkladu,“ domnívá se de Bretton-Gordon.
„Je klíčové, aby Británie a Spojené státy Kremlu jasně ukázaly, že použití jaderné zbraně je krok přes čáru,“ doplnil. Ukrajina postupuje v protiútoku v Chersonské oblasti, kde se jí daří. Vojáci zničili několik mostů a řada ruských jednotek zůstala odříznutá od zbytku.
Ruská doktrína diktuje užití jaderné zbraně při porážce
Ruská vojenská doktrína říká, že k použití jaderných zbraní má dojít ve chvíli, kdy armáda čelí porážce. Situace na Ukrajině nasvědčuje tomu, že stav porážky se může blížit, proto rostou obavy z toho, že Putin sáhne po jaderných zbraních. „Nelze pochybovat o tom, že tato možnost vzbuzuje strach ve všech metropolích členských států NATO,“ reagoval de Bretton-Gordon, který je předním odborníkem na chemické zbraně.
Připomněl, že taktická jaderná zbraň je schopná zabíjet v okruhu téměř 2,5 kilometru, nicméně šoková vlna a elektromagnetické impulzy dosáhnou mnohem dál. Západní tajné služby důkladně monitorují všechny přesuny zbraní k hranicím Ukrajiny, které by mohly signalizovat, že se schyluje k nejhoršímu.
Mluví se o obrovských ztrátách ruské armády, ukrajinské úřady zmiňují počty kolem 40 tisíc, nicméně podle jedné z amerických bilancí by mohlo jít o 60 až 75 tisíc vojáků či víc. V posledních dnech bylo možné pozorovat útlum ve frekvenci ruského ostřelování, a to skoro o polovinu.
„Ukrajina je připravena zapojit se do projektu ‚Zeď dronů‘,“ napsal na sociálních sítích ministr obrany Denys Šmyhal.
Šmyhal se zúčastnil schůzky o vytvoření „zdi dronů“ spolu s ministry obrany Dánska, Finska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Bulharska a také se zástupci NATO. Schůzce předsedal evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Opakované narušování našeho vzdušného prostoru je nepřijatelné. Vzkaz je jasný: Rusko testuje EU a NATO. A naše reakce musí být jasná, jednotná a okamžitá,“ řekl Kubilius na schůzce (citováno AFP).
Evropští úředníci uvádějí, že prvním cílem bude vytvoření senzorové sítě pro zlepšení schopnosti zachycovat vnikající objekty. EU hodlá dokončit první fázi projektu do roka.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.
„Prohlášení o tom, že je třeba sestřelovat ruské letouny, jsou přinejmenším neuvážená, nezodpovědná a samozřejmě nebezpečná svými důsledky,“ řekl dnes mluvčí Kremlu reportérovi státní televize Pavlu Zarubinovi. Peskov podle TASS připomněl obvinění Ruska z nedávného vniknutí do vzdušného prostoru Estonska, které Moskva popírá a označuje za neopodstatněná. „Je to další velmi významný stupeň eskalace napětí v blízkosti našich hranic,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta. Moskva už dříve narušení vzdušného prostoru Estonska popřela.
Dron zasáhl obchod s nábytkem v Kyjevském okrese Charkova, napsal na Telegramu Oleg Sinegubov, šéf regionální vojenské správy. Podle něj byli zraněni čtyři lidé.
Starosta Charkova Igor Terechov dodal, že útok poškodil městský autobus s cestujícími. Podle předběžných informací nedošlo k žádným obětem.
Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.
