Ruské osnovy, nebo výpověď a vězení! Ukrajinci musí změnit výuku dějepisu i jazyků
Ruské úřady vyzvaly učitele v Ruskem okupovaných částech jihovýchodní Ukrajiny, aby během několika týdnů podepsali dokument, v němž potvrdí svou ochotu přejít na výuku podle ruských školních osnov. Pokud tak neučiní, mohou přijít o práci a riskovat další odvetná opatření. Ukrajinští pedagogové to pod podmínkou anonymity řekli britskému listu The Guardian.
Tento krok staví mnohé učitele do obtížné situace. Pokud dokument podepíší, hrozí jim obvinění ze strany ukrajinských úřadů. Ty považují výuku podle ruských osnov za formu kolaborace s nepřítelem.
Nově jmenované úřady v částech východní Ukrajiny sdělily zhruba v polovině června místním učitelům, že do 21. července musí podepsat dokument potvrzující jejich připravenost řídit se ruskými školními osnovami. Pokud tak neučiní, mají podat výpověď, uvedlo několik pedagogů. Mnozí z nich údajně čelili i výhrůžkám vystěhováním z domovů.
Změny v dějepisu, fyzika zůstane stejná
Ruský ministr školství Sergej Kravcov dříve oznámil, že od září, kdy začne nový školní rok, budou všechny školy na územích Ukrajiny, které „získala“ Moskva, pracovat podle ruských osnov. Rusko se chystá do ovládnutých míst na Ukrajině vyslat své učitele, napsal také nedávno ruský server Lenta.ru.
„V současné době byli k podpisu dokumentu vyzváni pouze učitelé dějepisu, zeměpisu, jazyků a základních škol,“ řekl jeden z učitelů žijících ve vesnici v okupované Charkovské oblasti. „Učební osnovy matematiky, fyziky, biologie a chemie v Rusku nejsou nosiči propagandy, takže zůstávají, alespoň prozatím, v klidu,“ dodal.
Ve výuce literatury pravděpodobně zmizí díla většiny ukrajinských spisovatelů. Učební osnovy ruského dějepisu se v posledních letech zpolitizovaly, zejména pokud jde o ruské vyprávění o sovětském vítězství ve druhé světové válce, a nezbylo mnoho prostoru pro kritické uvažování o represích v sovětském období nebo o imperiální minulosti Ruska, poznamenal The Guardian.
Ukrajinské ministerstvo školství ale považuje výuku podle ruských norem za druh kolaborace a ukrajinský trestní zákoník byl nedávno novelizován paragrafem, který stanoví trest až tří let vězení za „propagandu ve vzdělávacích institucích s cílem napomáhat ruské armádě“.
Mnozí se však domnívají, že by státní zástupci měli být v některých případech shovívaví, napsal britský list.
„Musíme velmi jasně rozlišovat, zda byl dotyčný k práci donucen pod nátlakem nebo dokonce v ohrožení života, nebo zda spolupracoval dobrovolně, nebo to byla dokonce jeho iniciativa,“ řekl ukrajinský ombudsman pro vzdělávání Serhij Horbačov.
Učitelům hrozí vystěhování i zatčení
Učitelé, kteří odmítnou podepsat, se kromě ztráty zaměstnání mohou stát také terčem ruské odvety.
„Máme velké množství žádostí od učitelů z okupovaných území,“ řekl Horbačov. „Hrozí jim vystěhování z domovů, zatčení a pronásledování. Dnes jsem se například dozvěděl, že Rusové shromažďují údaje o lidech, zda spolupracují, nebo nespolupracují s okupanty, pokud ne, mohou přijít o ubytování a mohou být nuceni odejít,“ dodal.
Cedos - nezávislý ukrajinský think-tank, který monitoruje vzdělávání na okupovaných územích na základě osobních kontaktů, oficiálních zdrojů a sociálních médií - uvedl, že „pedagogové na okupovaných územích jsou kvůli své profesní činnosti pod značným tlakem a hrozbou“. Jako příklad uvedl případ školy v Záporožské oblasti, kde se vedoucí odboru školství dohodl na spolupráci s okupanty a donutil učitele, aby obnovili výuku podle ruských osnov.
„Někteří pedagogové rezignovali, aby se vyhnuli spolupráci s okupanty,“ uvádí se ve zprávě Cedosu. „Vedoucí odboru školství je však vydírá a vyhrožuje jim, že pokud se nedohodnou sami, budou odvedeni na velitelství, což může ohrozit jejich životy,“ uvádí think-tank.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
