Ženy v ukrajinské armádě: Oksana se vzdala postu na Akademii věd a šla bránit vlast
Nejen Ukrajinci, ale i Ukrajinky brání svou zem před ruskou armádou. Vyměnily práci a kariéru v kanceláři za uniformu a službu v ukrajinské armádě. Jednou z takových je i Oksana Čorná.
Vystudovaná ekonomka pracovala v Ekonomickém a prognostickém ústavu Akademie věd. Jelikož její manžel je voják, rozhodla se v roce 2014 také vstoupit do armády. Nejdříve pracovala jako řidička u záchranářů, než byla po anexi Krymu mobilizována. Na frontě sloužila až do roku 2017, řekla serveru life.nv.ua.
Oksaninou hlavní motivací vstupu do armády bylo obsazení Krymu a hluboký pocit nespravedlnosti. „Nechápala jsem, jak je to možné. V 21. století je v Evropě válka, a nikdo na ni nereaguje,“ říká žena, která po vypuknutí konfliktu neváhala ani minutu a začala jednat. Zažádala o dovolenou a ihned se s manželem přidala k bývalému vojenskému pluku.
Od přátel sehnala zhruba tři čtvrtě milionu korun, za které pořídila potřebné vybavení. Kromě léků to byly například i termokamery. Později se Oksaně podařilo sehnat další zdroje k zaplacení sanitek. Přestože se jedná o drahou techniku, na frontě nemá dlouhou životnost. „Neustále jste pod palbou: ať se jedná o náboje či miny,“ popisuje.
Odvážná a schopná žena některá vozidla sama předělává k záchranným účelům. „Od přátele jsem nyní dostala džíp, ale bude potřeba vyměnit startér,“ vysvětluje a dále dodává, že hlavním problémem jsou i zničené silnice. Urazit osmdesátikilometrovou vzdálenost může trvat až tři hodiny.
Většina bojových mediků nejsou lékaři z povolání. Pouze prošli zaškolovacím kurzem, což ve většině případů nestačí. „Nedokážu správně diagnostikovat zranění, přestože mám již mnoho zkušeností,“ říká Oksana, která si ve většině případů musí poradit s jednoduchými postupy a pomůckami.
Oksana je po několika měsících války na hraně vyčerpání. Přiznává, že se situace po anexi Krymu se současností nedá srovnat. „Musíme udělat, co je v našich silách: věřit, že vyhrajeme, a i když je to složitá situace, ale bojovat,“ dodává kuráž všem Ukrajincům, kteří musí žít v krutých válečných podmínkách.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
