Elektrošoky a rány do břicha: Ukrajinci si ve filtračních táborech procházejí peklem
Ruští vojáci v okupovaných městech prověřují civilisty a hledají mezi nimi pojítka s ukrajinskou armádou, policií nebo vládními představiteli, v rámci filtračních stanic je po jednom vyslýchají a „přeučují“, fyzicky napadají muže i ženy. Na tělech občanů hledají modřiny naznačující boj nebo manipulování se zbraněmi, svlékají je na veřejnosti a vnucují jim proruské názory, hlásí svědci. Mnohé vyslýchané čeká deportace do Ruska.
Okupanti se při „filtraci“ zaměřují převážně na muže v produktivním věku, kontrolují jim telefony, počítače i příspěvky na sociálních sítích a během výslechů se ptají na politické názory. „Nejvyšší velitel mě čtyřikrát praštil do obličeje,“ vzpomíná 34letý učitel Dmytro. „Zdálo se to jako součást procedury.“
Muže se kromě názorů na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ptali i na události z roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. „Říkali mi, že Rusko v tom zapojeno nebylo, a ptali se mě, jestli souhlasím s tím, že to byla ukrajinská občanská válka,“ řekl Dmytro pro server BBC.
Do podobné situace se dostal i Andrij z Mariupolu, který na sociálních sítích sdílel protiruské příspěvky a proslovy Zelenského. Ve filtračním stanu, kde se konaly výslechy, se na něj zaměřili přímo agenti ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). „Praštili mě do krku a začali mě mlátit,“ popisoval Andrij. „Začali mě mlátit silněji a všude.“ Utržil mimo jiné silnou ránu do břicha, načež téměř omdlel. „Říkal jsem si, co je lepší. Jestli ztratit vědomí a spadnout na zem nebo tolerovat další bolest.“
Ke stanu mezitím přišla Andrijova matka, kterou vojáci urychleně poslali pryč se slovy: „Jeho přeučování už začalo.“ Násilný výslech trval necelé tři hodiny, během kterých Andrije donutili, aby natočil video, na kterém říká: „Sláva ruské armádě!“ Nakonec se ho agenti zeptali, zda „pochopil své chyby“, a poslali ho pryč. Na řadu po něm přišel další muž, kterého začali okamžitě bít. „Ani s ním nemluvili,“ vzpomínal Andrij.
Je to naprostý teror
Svlékání civilistů do naha se rovněž stalo novým normálem. Vojáci kontrolují modřiny a ranky na těle, které by naznačovaly nedávné použití útočných zbraní, lidí se zároveň ptají, zda nepatří k ukrajinskému pravicovému pluku Azov. Šéfka kyjevského Centra pro občanské svobody Oleksandra Matvijčuková označila ruské praktiky za nehumánní. „Tohle není vojensky potřeba. Snaží se okupovat zemi s pomocí nástroje, kterému říkám ‚nesmírná bolest civilistů‘,“ uvedla Matvijčuková.
Civilisté napojení na vládu nebo jiné státní složky si prochází ještě větším utrpením. „Používali na mě elektrický proud,“ svěřil se serveru 43letý Vadym, který pracoval pro státní podnik v Mariupolu. „Skoro jsem zemřel. Spadl jsem a přidusil jsem se na plombách, které mi vypadly ze zubů.“ Vadym se následně pozvracel a omdlel, což okupanty ještě více popudilo. „Byli vytočení. Když jsem se vzpamatoval, řekli mi, ať všechno uklidím, a pak do mě dál pouštěli elektřinu.“
Podobným mučením si prošlo i nespočet žen s mladými dcerami.
Z Ukrajiny bylo dosud násilím deportováno do Ruska přes 1,2 milionu civilistů, tisíce z nich pobývaly právě v Mariupolu. Vadymovi se podařilo utéct na západ do Evropy, konkrétní zemi však nejmenoval. „Už se cítím lépe, ale už dlouho chodím na rehabilitace,“ konstatoval. „Oddělují tam rodiny. Lidé tam mizí. Je to naprostý teror.“
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v ukrajinské záporožské jaderné elektrárně v noci na dnešek slyšeli v okolí elektrárny stovky výstřelů z ručních zbraní. Podle MAAE taková vojenská aktivita může ohrozit jadernou bezpečnost, uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi. Už v sobotu upozornil, že agentura byla informována o nepotvrzeném dronovém útoku na radnici ve městě Enerhodar, kde žije většina zaměstnanců záporožské elektrárny. Areál záporožské jaderné elektrárny i město Enerhodar jsou od března 2022 okupovány ruskou armádou.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise, jehož text má ČTK k dispozici, uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací. Fiala na dotaz ČTK potvrdil, že Fica v sobotu dopisem oslovil.
Ministři Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy podpořili po druhém ministerském zasedání v Chorvatsku vstup Ukrajiny do NATO. Společné prohlášení ze summitu zveřejnila 12. července tisková služba kanceláře ukrajinského prezidenta a chorvatské vlády.
