Vzpomínky rodiny uprchlíků z Mariupolu: Domy hořely jako papíry a lidé padali i z oken!
Ukrajinec Maxim Kudrjašov dříve pracoval v obřích průmyslových závodech v Mariupolu. Z toho se mu společně s nemocnou manželkou Ljudmilou, sedmiletou dcerou Lisou a králíkem Kroshikem nakonec podařilo uniknout do obce Rovno na západě země. Ve městě, které je jedním z nejvíce bombardovaných, rodina strávila měsíc. Děsivé vzpomínky na Mariupol však asi nikdy z mysli nevymažou.
Válka na Ukrajině trvá již několik měsíců. Desítky měst a oblastí jsou stále pod palbou ruských okupačních vojsk, která do země násilně vnikla na konci února. Jedním z míst, kde se i nadále bojuje, je přístavní město Mariupol. V tom přes měsíc i po začátku války přežíval i Ukrajinec Maxim Kudrjašov se svou rodinou.
„K prvnímu raketovému útoku na náš dům došlo 3. března. Naše dcera byla velmi vyděšená. Poté ty údery trvaly 24 hodin, 7 dní v týdnu,“ popsala pro Ukrainian voanews Maximova manželka Ljudmila. Bombardování kazetovými bombami bylo prý na denním pořádku. „Všechno bylo tak děsivé. Dceři hodně pomohl náš králíček Kroshik. Lisa se hodně bála, tak jsme jí nasadili bluetooth sluchátka, aby neslyšela ty výbuchy a ona se s králíkem schovala do kouta a přikryla se dekou,“ vyprávěla matka. Kvůli její nemoci nemohla Ljudmila s manželem a dcerou utéct z města hned. Po měsíci se jim to ale povedlo.
Rusové nám stříleli do auta, i když jsme vezli dítě
Až do posledních chvil se ovšem rodina bála, že únik z města nepřežije. „Když jsme utíkali, tak v protějším domě už seděla ruská armáda. Naše auto mělo bílé stuhy a velkými písmeny bylo napsáno 'Děti'. Bylo vidět, že vezu dítě, ale stejně po mně stříleli. Bylo to děsivé,“ popsala hrůzy matka rodiny.
Členové rodiny popsali, že si chvílemi připadali jak ve válečném filmu. „Ulicemi to šlo jedině na vlastní nebezpečí. Museli jsme se de facto plazit po zemi,“ sdělil Maxim. Když rodina z Mariupolu utíkala, byla většina obytných domů v jejich čtvrti zničena. „Bylo to naprosto šílené. Jedna z výškových budov začala hořet rychle jako pochodeň. V tom domě ale byli lidé, kteří nestačili uniknout, tak jejich těla padala z osmých a devátých pater. Šíleně křičeli. Bylo to hrozné,“ vzpomínala zničená Ljudmila.
Na Mariupol zůstanou jen vzpomínky
Ve městě Rovno se Maxim s příbuznými poměrně rychle sžil. Dcera Lisa sní o tom, že se jednoho dne vrátí do školy a bude nadále provozovat svůj Youtube kanál, který založila před válkou. Matka Ljudmila před válkou pracovala jako překladatelka z angličtiny a momentálně si v novém bydlišti shání práci.
Maxim je přesvědčen, že to nejhorší má rodina za sebou. S těžkým srdcem ale přiznává, že návrat do rodného města asi nenastane. „Zničili nám Mariupol a na město nám zbudou jen vzpomínky,“ doplnil smutně Ukrajinec.