Zelenskyj poprvé oznámil ztráty svých vojáků: Ty ruské jsou prý desetinásobně vyšší
Ukrajinci ve válce s Ruskem přišli už o 1300 vojáků, oproti Rusku je to ale několikanásobně méně. Podle Zelenského ztratila ruská armáda už 12 tisíc lidí. Vyjednávací týmy obou zemí si podle něj přestaly vyměňovat ultimáta a teď řeší konkrétní témata.
V boji proti ruským invazním silám padlo už 1300 ukrajinských vojáků, řekl na sobotním brífinku prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve uvedl, že ztráty na ruské straně jsou „kolosální“. Ukrajinské a ruské vyjednávací týmy si podle Zelenského přestaly vyměňovat ultimáta a začaly jednat o konkrétních tématech.
Prezident poděkoval izraelskému premiérovi Naftalimu Bennettovi za jeho zprostředkovatelské úsilí a řekl, že rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou by se mohly konat v Jeruzalémě. Informovala o tom agentura Reuters.
„Máme 1300 mrtvých vojáků. Ale Rusko více než 12 000. Jeden ku deseti. Nemám radost z toho, že mají 12 000 mrtvých,“ citovala agentura Unian z prohlášení Zelenského pro zahraniční média. Prezident poznamenal, že většina ruských vojáků o situaci na Ukrajině „celkově nic neví“, pouze je vystavená ruské propagandě o ukrajinském „fašismu“.
V dřívějším videoposelství Zelenskyj uvedl, že ruská armáda má na Ukrajině největší ztráty za poslední desetiletí. Podle údajů ukrajinského generálního štábu, které nelze nezávisle ověřit, přišli Rusové na Ukrajině k dnešnímu dni o 58 letadel, 83 vrtulníků, 362 tanků, 1205 bojových vozidel pěchoty a 135 děl.
Ohledně diplomatických snah o ukončení války na Ukrajině Zelenskyj řekl, že není konstruktivní setkávat se v Bělorusku, kde se dosud bez velkého úspěchu konala tři kola rozhovorů. „Nemluvím o technických setkáních, ale o setkáních lídrů. Myslím si, že Izrael může být takovou zemí,“ řekl podle agentury Interfax-Ukrajina ukrajinský prezident. Konkrétně by se podle něj rozhovory mohly uskutečnit v Jeruzalémě.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
