Putinovi slibovali úspěch: Generálové teď čelí čistce a šéf kontrarozvědky je v domácím vězení
Šéf oddělení pro diplomacii spadajícího pod ruskou Federální službu bezpečnosti (FSB) byl na příkaz prezidenta Vladimira Putina odsouzen k domácímu vězení. Stejný trest si nyní odpykává i jeho náměstek. FSB Putinovi před začátkem invaze slibovala minimální odpor Ukrajiny, k dispozici přitom měla nemálo interních informací, které za poslední roky získali vycvičení agenturní špioni. Organizace tak podle investigativce a experta na ruské bezpečnostní služby Andreje Soldatova ukrajinskou vojenskou sílu ve skutečnosti odhadla správně, Putinovi ovšem zřejmě řekla to, co chtěl slyšet.
Hlava diplomacie kontrarozvědky FSB Sergej Beseda a jeho náměstek Anatolij Boljuk skončili v poutech potom, co Putinovi dlouhodobě podávali přikrášlené informace nejen o stavu ukrajinské armády. Informoval o tom Soldatov s odkazem na kontakty uvnitř organizace.
Beseda a Boljuk přesvědčovali prezidenta mimo jiné o tom, že se sama Ukrajina chce zbavit svého vedení. Uváděli, že země je slabá, prorostlá neonacisty a vzdá se během pár dní. Jejich nepravdivá tvrzení zřejmě z velké části stojí za nepřipraveností ruské armády a zvolením neúspěšné strategie.
Ukrajinci se navzdory původnímu očekávání Ruska i po více než dvou týdnech teroru stále drží na nohou, odhodlaným vojákům navíc v ulicích okupovaných měst pomáhají i civilisté. Ti denně demonstrují, zastavují konvoje a sabotují ruskou vojenskou techniku. A ačkoli Putinova armáda zabíjí nevinné po stovkách a posílá rakety na hustě obydlené oblasti, na účet si dosud připsala jen minimální výhry.
Lhaní ze strachu
Novodobý přežitek sovětské KGB vedl sám Putin předtím, než se stal prezidentem, teď v něm ovšem podle Soldatova státní agentura vyvolává pouze vztek. Špionům se na Ukrajině za posledních několik let podařilo nastřádat velké množství kvalitních dat a interních informací, o to podivuhodnější pak je jejich „selhání“.
Expert je přesvědčen o tom, že FSB dobře věděla, že ruská invaze nebude ani zdaleka tak úspěšná, jak si Putin představoval. Prezidentovi se ale rozhodli jít na ruku a místo pravdy mu podstrčit optimistické odhady toho, jak bude „speciální operace“ probíhat. Agenti FSB se podle Soldatova Putina báli. Jejich rozhodnutí ale Rusku způsobilo mnohem větší škody, než se kterými země předem počítala.
Počty ruských obětí je těžké odhadnout přesně. Podle Ukrajiny na jejím území zemřelo za dva týdny bezmála 12 tisíc nepřátelských vojáků, Západ ale vydal výrazně umírněnější statistiky. Evropské inteligenční agentury odhadují šest až devět tisíc mrtvých, Spojené státy tři tisíce, píše server DailyMail.
Vyhazov pro generály
Ruský prezident zahájil čistku také mezi armádními generály a dalšími členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Potvrdil i zatýkání v rámci FSB.
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů.
Putin své armádě nevěří
Ukrajinská tajná služba SBU na sociální síti Telegram s odkazem na muže, kterého označuje za zajatého ruského vojáka, uvedla, že Putin „nevěří vlastní armádě a uchyluje se ke stalinským represím“. V řadách ruských vojáků se začaly vyskytovat nepokoje, tvrdí ukrajinská kontrarozvědka.
Podle zajatého Rusa prý velení ruské armády obnovilo praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, kteří chtějí dezertovat. SBU píše, že podle výpovědi zajatce si ruští vojáci s hlubším postupem na Ukrajinu začínají uvědomovat, že „nejsou na mírové misi“.
„Byli jsme ale upozorněni, že se nevrátíme, protože nás sledují a zabíjejí dezertéry, kteří se snaží vrátit domů,“ tvrdí podle SBU zajatec. U Oděsy na jihu Ukrajiny se vzbouřilo 600 příslušníků námořní pěchoty a odmítlo se vylodit, protože „pochopili, co se děje,“ uvádí se dále ve zprávě SBU, podle níž je ruská armáda demoralizovaná.
Pouze Spojené státy a prezident Donald Trump mají dostatečnou sílu k zastavení války na Ukrajině, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. „Nejdůležitější pro zastavení krveprolití a dosažení trvalého míru je, abychom pracovali s našimi partnery a aby americké vůdcovství zůstalo efektivní a silné,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu. Pro Ukrajinu je podle něj také důležité, aby bylo Turecko připraveno poskytnout „potřebnou platformou“ pro vyjednávání s Ruskem. Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků. Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska. Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan. Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
