Konec instagramu v Rusku: Blogerka se v slzách hroutí, je to můj život
Rusko na žádost státního cenzurního úřadu od pondělí vypne sociální síť instagram s odůvodněním, že se na síti šíří výzvy k násilí proti ruským občanům. Je možné, že mnohem větší obavy má Rusko ze šíření záběrů a informací z Ukrajiny. Tak či onak, ruští influenceři začali propadat panice. Nikoli z války, ale z toho, že přijdou o kšeft. Ilustruje to video naříkající blogerky, jež začalo kolovat po sítích.
„Myslíte si, že být instagramová blogerk je pro mě jen zdroj příjmů. Ale pro mě je to smysl života, má duše, něco, s čím se budím a usínám, už zas*aných pět let v kuse,“ naříká přes slzy trhaně dívka v obýváku, který se nijak nepodobá rozbombardovaným troskám domovů Ukrajinců, na které před více než dvěma týdny začaly padat bomby, více než 16 dnů… v kuse…
Blogerka přiznává, že tomu nemůže uvěřit, že je ve fázi popírání. Zakázaného instagramu? Mnozí její krajané díky naplno rozběhnuté propagandě nevěří tomu, že u jejich sousedů zuří válka, kterou Ukrajina nevyprovokovala, že umírají tisíce lidí a miliony prchají s kufrem na osobu a dětmi v náručí či po boku ve snaze zachránit si holý život.
Omezení instagramu začne platit od půlnoci 14. března (13. března ve 22:00 SEČ). Cenzoři z Roskomnadzoru v prohlášení uvedli, že chtějí dát uživatelům sociální sítě čas přesunout své fotografie a videa na jiné platformy a upozornit své kontakty a sledující.
Platformy s omezeným přístupem se v Rusku obvykle stávají z velké části nedostupnými. Instagram je velmi populární mezi ruskou mládeží, pro mnoho ruských malých a středních podniků i umělců či řemeslníků se navíc stal klíčovým nástrojem pro internetový prodej, napsala agentura AFP.
Ruská prokuratura k omezení přístupu na instagram vyzvala po zprávě agentury Reuters, podle které společnost Meta umožní uživatelům v některých zemích vyzývat k násilí proti ruským vojákům v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Prokuratura také požádala soud, aby označil firmu Meta za extremistickou organizaci.
Roskomnadzor už minulý týden zablokoval přístup k sociální síti facebook, kterou rovněž provozuje Meta. Opatření zdůvodnil tím, že tato síť diskriminuje ruská média. Omezovat začal také přístup k síti twitter.
Agentura Reuters ve čtvrtek s odvoláním na interní dokumenty podniku uvedla, že Meta umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Mluvčí společnosti Meta podle Reuters potvrdil, že firma dočasně uvolnila pravidla pro vyjadřování politických postojů.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocnosti v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
