Izrael je malý stát a musí hledět na vlastní zájmy, míní expertka o postoji Izraele k Rusku a Putinovi
Bezpečnostní strategie a politické cíle jsou hlavními důvody, proč je reakce Izraele na ruskou invazi na Ukrajinu pro západního pozorovatele „vlažná“. V Epicentru Blesku to uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Situace na Blízkém východě nedává židovskému státu příliš velký prostor k manévrování, z čehož vyplývá i omezená kritika Tel Avivu na adresu kremelského vůdce Vladimira Putina. Navzdory tomu je izraelským představitelům jasné, kdo je v současné situaci obětí a agresorem.
„(Izrael) od začátku tvrdí, že je to (invaze Ruska na Ukrajinu) proti mezinárodnímu právu a že je to tragédie, ke které dochází. Jediné, k čemu nedošlo, je situace, kdy by politické vedení otevřeně kritizovalo Putina,“ řekla Malhousová.
Země v tuto chvíli s velkým znepokojením sleduje, jak se od občanské války v Sýrii postupně na jejím území usidluje Írán, tedy stát, který Izrael považuje za svého strategického nepřítele, míní Kalhousová. Je to ale zároveň židovský stát, který syrské území využívá k tomu, aby proti Íránu zasahoval. Izrael proto musí koordinovat svoje kroky s postupem Moskvy. V zájmu Tel Avivu je také v neposlední řadě to, aby ruský režim nebránil tamním Židům odejít ze země.
Vakuum, které v regionu vzniká, chce Rusko zaplnit
Malhousová potvrzuje, že na předním místě je v Izraeli bezpečnostní situace. „(Izrael) se musí především starat o to, aby na jeho hranicích byl klid a nebylo ohrožováno jeho obyvatelstvo. A v tuto chvíli k tomu bohužel potřebuje Moskvu. To je ta smutná realita, která vznikla dynamikou na Blízkém východě, tedy tím, co se odehrálo v Sýrii a souvisí to také s dlouhodobým stahováním Spojených států z Blízkého východu. To vakuum, které tam vzniká, prostě někdo naplní,“ upozornila.
Za komplikovaným vztahem izraelského vedení k Moskvě stojí podle ředitelky centra převážně geopolitické souvislosti. „Izrael je malý stát na Blízkém východě, který musí hledět na vlastní zájmy a z toho ta opatrná pozice vyplývá,“ uvedla Kalhousová. Tamní veřejnost je podle ní při náhledu na situaci třeba oddělit od pozice izraelského premiéra. Obyvatelé stojí jednoznačně na straně ukrajinské veřejnosti a pociťují k obětem invaze sympatie.
Opatrný Bennett potřebuje k Moskvě otevřené dveře
Odchod Ruska z tamního regionu, který nastal po Studené válce, je podle expertky passé a Putin se snaží obnovit i tuto mimoevropskou sféru vlivu. „Rusko se stává důležitým aktérem, ke kterému si Izrael nechce a nemůže zavřít dveře,“ shrnula a dodala, že Izrael rozhodně nelze považovat za neutrální stát.
„Mnozí politici a diplomaté se otevřeně hlásí k té proukrajinské pozici. Kdo je opravdu opatrný, je předseda vlády Naftali Bennett, který se zatím proti Rusku radikálně nevyjádřil. Proč tak učinil, víme – Izrael si potřebuje nechat otevřené dveře k Moskvě, protože těch důvodů je celá řada. Ten hlavní je skutečnost, že Rusko je velmi aktivním hráčem na Blízkém východě a to především v Sýrii, což je sousední stát státu Izrael,“ vysvětlila politická analytička.
Poradce Kremlu Jurij Ušakov potvrdil, že schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějška Donalda Trumpa se uskuteční 15. srpna na Aljašce, píše agentura TASS.
Rusko a Spojené státy jsou podle Ušakova „blízkými sousedy, a tak je zcela logické, že se summit uskuteční na Aljašce“. Uvedl, že Putin s Trumpem během něho budou jednat o možnostech dosažení dlouhodobého urovnání krize na Ukrajině.
Ohledně budoucnosti ukrajinských území, na nichž se válčí, Donald Trump řekl, že se o ně bojuje tři a půl roku a zemřelo tam mnoho Rusů i Ukrajinců. „Chceme získat nějaké zpátky, chceme nějakou výměnu,“ uvedl. Bude to podle něho výměna ku prospěchu obou stran. „Je to složité, není to jednoduché,“ připustil šéf Bílého domu, který před lednovým nástupem do prezidentské funkce tvrdil, že konflikt na Ukrajině ukončí během 24 hodin.
„Měli jsme online rozhovor s poradci pro národní bezpečnost ze Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie, Finska a zástupci NATO,“ hlásí šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Zaměřili jsme se na koordinaci postojů s cílem co nejdříve dosáhnout udržitelného a spravedlivého míru pro Ukrajinu. Jsme připraveni pracovat co nejproduktivněji, abychom zachránili životy a zastavili boje.“
„Poděkoval jsem všem partnerům za jejich podporu a konstruktivní spolupráci. Dohodli jsme se, že v blízké budoucnosti budeme v naší spolupráci pokračovat,“ dodal Jermak, blízký a dlouholetý spolupracovník Volodymyra Zelenského.
Píšeš Rusové, tak proč se tím řídí Ukrajinci, cítí se být Rusy?