Izrael je malý stát a musí hledět na vlastní zájmy, míní expertka o postoji Izraele k Rusku a Putinovi
Bezpečnostní strategie a politické cíle jsou hlavními důvody, proč je reakce Izraele na ruskou invazi na Ukrajinu pro západního pozorovatele „vlažná“. V Epicentru Blesku to uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Situace na Blízkém východě nedává židovskému státu příliš velký prostor k manévrování, z čehož vyplývá i omezená kritika Tel Avivu na adresu kremelského vůdce Vladimira Putina. Navzdory tomu je izraelským představitelům jasné, kdo je v současné situaci obětí a agresorem.
„(Izrael) od začátku tvrdí, že je to (invaze Ruska na Ukrajinu) proti mezinárodnímu právu a že je to tragédie, ke které dochází. Jediné, k čemu nedošlo, je situace, kdy by politické vedení otevřeně kritizovalo Putina,“ řekla Malhousová.
Země v tuto chvíli s velkým znepokojením sleduje, jak se od občanské války v Sýrii postupně na jejím území usidluje Írán, tedy stát, který Izrael považuje za svého strategického nepřítele, míní Kalhousová. Je to ale zároveň židovský stát, který syrské území využívá k tomu, aby proti Íránu zasahoval. Izrael proto musí koordinovat svoje kroky s postupem Moskvy. V zájmu Tel Avivu je také v neposlední řadě to, aby ruský režim nebránil tamním Židům odejít ze země.
Vakuum, které v regionu vzniká, chce Rusko zaplnit
Malhousová potvrzuje, že na předním místě je v Izraeli bezpečnostní situace. „(Izrael) se musí především starat o to, aby na jeho hranicích byl klid a nebylo ohrožováno jeho obyvatelstvo. A v tuto chvíli k tomu bohužel potřebuje Moskvu. To je ta smutná realita, která vznikla dynamikou na Blízkém východě, tedy tím, co se odehrálo v Sýrii a souvisí to také s dlouhodobým stahováním Spojených států z Blízkého východu. To vakuum, které tam vzniká, prostě někdo naplní,“ upozornila.
Za komplikovaným vztahem izraelského vedení k Moskvě stojí podle ředitelky centra převážně geopolitické souvislosti. „Izrael je malý stát na Blízkém východě, který musí hledět na vlastní zájmy a z toho ta opatrná pozice vyplývá,“ uvedla Kalhousová. Tamní veřejnost je podle ní při náhledu na situaci třeba oddělit od pozice izraelského premiéra. Obyvatelé stojí jednoznačně na straně ukrajinské veřejnosti a pociťují k obětem invaze sympatie.
Opatrný Bennett potřebuje k Moskvě otevřené dveře
Odchod Ruska z tamního regionu, který nastal po Studené válce, je podle expertky passé a Putin se snaží obnovit i tuto mimoevropskou sféru vlivu. „Rusko se stává důležitým aktérem, ke kterému si Izrael nechce a nemůže zavřít dveře,“ shrnula a dodala, že Izrael rozhodně nelze považovat za neutrální stát.
„Mnozí politici a diplomaté se otevřeně hlásí k té proukrajinské pozici. Kdo je opravdu opatrný, je předseda vlády Naftali Bennett, který se zatím proti Rusku radikálně nevyjádřil. Proč tak učinil, víme – Izrael si potřebuje nechat otevřené dveře k Moskvě, protože těch důvodů je celá řada. Ten hlavní je skutečnost, že Rusko je velmi aktivním hráčem na Blízkém východě a to především v Sýrii, což je sousední stát státu Izrael,“ vysvětlila politická analytička.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Píšeš Rusové, tak proč se tím řídí Ukrajinci, cítí se být Rusy?