Izrael je malý stát a musí hledět na vlastní zájmy, míní expertka o postoji Izraele k Rusku a Putinovi
Bezpečnostní strategie a politické cíle jsou hlavními důvody, proč je reakce Izraele na ruskou invazi na Ukrajinu pro západního pozorovatele „vlažná“. V Epicentru Blesku to uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Situace na Blízkém východě nedává židovskému státu příliš velký prostor k manévrování, z čehož vyplývá i omezená kritika Tel Avivu na adresu kremelského vůdce Vladimira Putina. Navzdory tomu je izraelským představitelům jasné, kdo je v současné situaci obětí a agresorem.
„(Izrael) od začátku tvrdí, že je to (invaze Ruska na Ukrajinu) proti mezinárodnímu právu a že je to tragédie, ke které dochází. Jediné, k čemu nedošlo, je situace, kdy by politické vedení otevřeně kritizovalo Putina,“ řekla Malhousová.
Země v tuto chvíli s velkým znepokojením sleduje, jak se od občanské války v Sýrii postupně na jejím území usidluje Írán, tedy stát, který Izrael považuje za svého strategického nepřítele, míní Kalhousová. Je to ale zároveň židovský stát, který syrské území využívá k tomu, aby proti Íránu zasahoval. Izrael proto musí koordinovat svoje kroky s postupem Moskvy. V zájmu Tel Avivu je také v neposlední řadě to, aby ruský režim nebránil tamním Židům odejít ze země.
Vakuum, které v regionu vzniká, chce Rusko zaplnit
Malhousová potvrzuje, že na předním místě je v Izraeli bezpečnostní situace. „(Izrael) se musí především starat o to, aby na jeho hranicích byl klid a nebylo ohrožováno jeho obyvatelstvo. A v tuto chvíli k tomu bohužel potřebuje Moskvu. To je ta smutná realita, která vznikla dynamikou na Blízkém východě, tedy tím, co se odehrálo v Sýrii a souvisí to také s dlouhodobým stahováním Spojených států z Blízkého východu. To vakuum, které tam vzniká, prostě někdo naplní,“ upozornila.
Za komplikovaným vztahem izraelského vedení k Moskvě stojí podle ředitelky centra převážně geopolitické souvislosti. „Izrael je malý stát na Blízkém východě, který musí hledět na vlastní zájmy a z toho ta opatrná pozice vyplývá,“ uvedla Kalhousová. Tamní veřejnost je podle ní při náhledu na situaci třeba oddělit od pozice izraelského premiéra. Obyvatelé stojí jednoznačně na straně ukrajinské veřejnosti a pociťují k obětem invaze sympatie.
Opatrný Bennett potřebuje k Moskvě otevřené dveře
Odchod Ruska z tamního regionu, který nastal po Studené válce, je podle expertky passé a Putin se snaží obnovit i tuto mimoevropskou sféru vlivu. „Rusko se stává důležitým aktérem, ke kterému si Izrael nechce a nemůže zavřít dveře,“ shrnula a dodala, že Izrael rozhodně nelze považovat za neutrální stát.
„Mnozí politici a diplomaté se otevřeně hlásí k té proukrajinské pozici. Kdo je opravdu opatrný, je předseda vlády Naftali Bennett, který se zatím proti Rusku radikálně nevyjádřil. Proč tak učinil, víme – Izrael si potřebuje nechat otevřené dveře k Moskvě, protože těch důvodů je celá řada. Ten hlavní je skutečnost, že Rusko je velmi aktivním hráčem na Blízkém východě a to především v Sýrii, což je sousední stát státu Izrael,“ vysvětlila politická analytička.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajina by podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla s podporou EU a NATO dobýt zpátky veškeré území, které ztratila kvůli ruské invazi, a možná by mohla jít i dál. Trump to uvedl na své sociální síti Truth Social po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN. Je to výrazný posun oproti dřívějším výzvám Trumpa k tomu, aby Kyjev učinil územní ústupky Rusku výměnou za mír, píše agentura AP.
Píšeš Rusové, tak proč se tím řídí Ukrajinci, cítí se být Rusy?