Facebook ve vybraných zemích povolí výzvy k zabití Putina: Psát to můžou i Slováci
Společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook či Instagram, umožní v některých zemích zveřejňovat výzvy k zabití ruského prezidenta Vladimira Putina či k páchání násilí proti ruským vojákům. Uvedla to ve čtvrtek agentura Reuters s odkazem na vnitřní dokumenty společnosti, se kterými se seznámila. Tyto výroky by obvykle porušovaly pravidla fungování sociálních sítí a uživatelům by za ně hrozil postih. Výjimku, kterou potvrdil mluvčí společnosti, bude Meta uplatňovat v případě uživatelů registrovaných v Rusku, na Ukrajině a některých dalších zemích.
„V důsledku ruské invaze proti Ukrajině jsme dočasně umožnili vyjádření politických postojů, které by obvykle porušovaly naše pravidla například o nenávistném vyjadřování,“ uvedl mluvčí. Jedná se třeba o výroky jako „smrt ruským okupantům“ či obdobná přání smrti ruskému prezidentovi Putinovi a běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Zakázány nadále zůstanou výzvy k násilí proti ruským civilistům. Výroky nebudou správci trestat, pokud bude jasné, že se vztahují k ruské invazi.
Společnost na svých sociálních sítí umožní za určitých podmínek i chválu praporu Azov, a to pokud se bude jednat o výroky v souvislosti s obranou Ukrajiny.
Výjimku budou mít uživatelé jen v některých zemích. Provolávat smrt Putinovi a Lukašenkovi budou smět uživatelé v Rusku, Polsku a na Ukrajině. Vyzývat k násilí proti ruské armádě budou smět také uživatelé na Slovensku, v Rumunsku či v pobaltských zemích.
Společnost neuvedla, na jak dlouho výjimky zavádí.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
