Rusko se chystá odpojit od internetu? Poskytovatelé připojení dostali zvláštní nařízení
Celosvětový internet dost možná brzy nebude v Rusku dostupný. Mediální kanál Nexta zveřejnil údajný dokument ruského ministerstva pro digitální rozvoj, ve kterém stojí, že poskytovatelé internetu musí v Rusku počínaje 11. březnem přesunout všechen obsah do ruské zóny. Zároveň musí zrušit zahraniční hosting webových stránek. Není jisté, zda jde o důsledek sankcí, které Západ na Rusko uvalil.
Informace se objevila poté, co ruský cenzurní úřad Roskomnadzor v pátek zablokoval přístup k sociální síti facebook a omezovat začal i přístup k síti twitter.
Facebook tento týden uvedl, že omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii. Dodal, že také celosvětově odstraňuje obsah z facebookových stránek ruských státem kontrolovaných společností a účtů na síti instagram, stejně jako příspěvky obsahující odkazy na tyto informace na facebooku. To samé udělal twitter a v neděli i TikTok.
#Russia began active preparations for disconnection from the global Internet
— NEXTA (@nexta_tv) March 6, 2022
No later than March 11, all servers and domains must be transferred to the #Russian zone. In addition, detailed data on the network infrastructure of the sites is being collected. pic.twitter.com/wOCdRqOJej
Ruské úřady od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února zesílily tlak na poslední nezávislá média a na velké sociální sítě. Ruští poslanci představili zákon, který počítá s vysokými tresty pro ty, kdo šíří nepravdivé informace o armádě.
Konec západního internetu v celém Rusku je ale úplně jiná úroveň. Ukrajina přitom něco podobného požadovala, ovšem naopak - organizaci ICANN, která dohlíží na světový internet, ukrajinský vládní politik Andrij Nabok žádal, ať zruší domény .ru a .su a vypne primární DNS servery v Rusku. Tím by přestala existovat „ruská část“ internetu. Zveřejněný dokument naznačuje, že se stane opačná varianta - v Rusku zůstane fungovat jen tato ruská část.
Testy proběhly už loni
Rusko už něco podobného testovalo loni v červnu a červenci, uvedla agentura Reuters s odkazem na deník RBC daily. Celé zemi se skutečně podařilo odpojit od globálního internetu, mělo to mít za účel zlepšení internetové bezpečnosti Ruska.
„Účelem testů je určit schopnost ‚Runetu‘ (pracovní název pro ruský internet, pozn. red.) fungovat v případě vnějších napadení, blokací a jiných hrozeb,“ uvedl tehdy zdroj deníku.
V Rusku také od roku 2019 platí zákon o „svrchovaném internetu“ umožňující větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Na základě opatření může vláda uživatele odstřihnout od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musí mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu.
Úřadům legislativa umožňuje zablokovat připojení v případě „krize“, přičemž o tom, jaká událost představuje hrozbu, stejně jako o následných krocích rozhoduje vláda. Země tehdy také plánovala začátkem roku 2021 spustit domácí systém webových domén (DNS), který by řídil provoz na ruském internetu.
Ministr vnitra v demisi Vít Rakušan (STAN) dnes odeslal Evropské komisi žádost o osvobození České republiky od příspěvku do společného rozpočtu na řešení nelegální migrace. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Komise v úterý zveřejnila zprávu, ze které vyplývá, že ČR kvůli velkému počtu uprchlíků z Ukrajiny spadá do kategorie zemí zažívajících významnou migrační situaci. Může si proto požádat o vynětí z mechanismu solidarity. „Já jsem dnes odeslal komisi dopis, kde přesně v souladu s pravidly žádám o to, aby Česko bylo zcela zproštěno povinnosti - protože bylo označeno za zemi, která je kriticky postižena migrační vlnou - se podílet na placení čehokoli do solidárního evropského mechanismu,“ řekl Rakušan. Projekt potravinových balíčků, psychosociální podpora lidem zasaženým válkou a Vánoční balíček pro děti ze sociálně slabých rodin zůstávají třemi pilíři pomoci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Ukrajině. Do projektů je zapojeno v zemi zasažené válkou několik set lidí, jen ve Vánočním balíčku čeští dárci podpořili letos 467 dětí. Sedm stěžejních míst, kde ACHO pomoc nabízí, navštívil v uplynulých dnech olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Cesta byla utajena kvůli bezpečnosti. „I když jsme hned první noc zažili poplach a létající rakety, překvapovalo mě, že život se tam nezastavil,“ řekl dnes novinářům Nuzík. Arcibiskup se zástupci ACHO navštívil města jako Lopatyn, Ternopil, Berežany, Bortnyky nebo Kolomyju. „Naším cílem je pokračovat ve třech momentálně našich hlavních projektech. Prvním je letošní projekt Naplň talíř, jehož cílem je podporovat rodiny v nouzi, zapojeno je do něj 17 rodin z Lopatynu, kterým poskytujeme potravinové balíčky. Dalším projektem je Vánoční balíček, který děláme 17 let, vidíme v tom velké propojení českého dárce s ukrajinskými dětmi. Jde o přímou pomoc,“ řekla ČTK koordinátorka projektů ACHO na Ukrajině Khrystyna Novodvorska. Ruské dronové útoky si dnes na Ukrajině vyžádaly nejméně jednu oběť a několik zraněných, uvedly podle agentury DPA ukrajinské úřady. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské jednotky se stáhly z jedné vesnice nedaleko obléhaného města Pokrovsk. Tuto zprávu se ale podle agentury Reuters nepodařilo nezávisle ověřit. Kyjev naopak ohlásil ukrajinský útok na jeden z ruských závodů podílejících se na výrobě dronů. Sedmačtyřicetiletý muž dnes zemřel po ruském dronovém náletu v okrese Synelnykove v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko na sociální síti facebook. Podle něj ruské útoky poškodily také místní infrastrukturu.
