Rusko se chystá odpojit od internetu? Poskytovatelé připojení dostali zvláštní nařízení
Celosvětový internet dost možná brzy nebude v Rusku dostupný. Mediální kanál Nexta zveřejnil údajný dokument ruského ministerstva pro digitální rozvoj, ve kterém stojí, že poskytovatelé internetu musí v Rusku počínaje 11. březnem přesunout všechen obsah do ruské zóny. Zároveň musí zrušit zahraniční hosting webových stránek. Není jisté, zda jde o důsledek sankcí, které Západ na Rusko uvalil.
Informace se objevila poté, co ruský cenzurní úřad Roskomnadzor v pátek zablokoval přístup k sociální síti facebook a omezovat začal i přístup k síti twitter.
Facebook tento týden uvedl, že omezil přístup ke kanálu RT a k portálu Sputnik v celé Evropské unii. Dodal, že také celosvětově odstraňuje obsah z facebookových stránek ruských státem kontrolovaných společností a účtů na síti instagram, stejně jako příspěvky obsahující odkazy na tyto informace na facebooku. To samé udělal twitter a v neděli i TikTok.
#Russia began active preparations for disconnection from the global Internet
— NEXTA (@nexta_tv) March 6, 2022
No later than March 11, all servers and domains must be transferred to the #Russian zone. In addition, detailed data on the network infrastructure of the sites is being collected. pic.twitter.com/wOCdRqOJej
Ruské úřady od začátku invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února zesílily tlak na poslední nezávislá média a na velké sociální sítě. Ruští poslanci představili zákon, který počítá s vysokými tresty pro ty, kdo šíří nepravdivé informace o armádě.
Konec západního internetu v celém Rusku je ale úplně jiná úroveň. Ukrajina přitom něco podobného požadovala, ovšem naopak - organizaci ICANN, která dohlíží na světový internet, ukrajinský vládní politik Andrij Nabok žádal, ať zruší domény .ru a .su a vypne primární DNS servery v Rusku. Tím by přestala existovat „ruská část“ internetu. Zveřejněný dokument naznačuje, že se stane opačná varianta - v Rusku zůstane fungovat jen tato ruská část.
Testy proběhly už loni
Rusko už něco podobného testovalo loni v červnu a červenci, uvedla agentura Reuters s odkazem na deník RBC daily. Celé zemi se skutečně podařilo odpojit od globálního internetu, mělo to mít za účel zlepšení internetové bezpečnosti Ruska.
„Účelem testů je určit schopnost ‚Runetu‘ (pracovní název pro ruský internet, pozn. red.) fungovat v případě vnějších napadení, blokací a jiných hrozeb,“ uvedl tehdy zdroj deníku.
V Rusku také od roku 2019 platí zákon o „svrchovaném internetu“ umožňující větší kontrolu úřadů nad děním na síti. Na základě opatření může vláda uživatele odstřihnout od globální počítačové sítě, poskytovatelé připojení musí mít ve svých systémech nástroj pro sledování a omezování síťového provozu.
Úřadům legislativa umožňuje zablokovat připojení v případě „krize“, přičemž o tom, jaká událost představuje hrozbu, stejně jako o následných krocích rozhoduje vláda. Země tehdy také plánovala začátkem roku 2021 spustit domácí systém webových domén (DNS), který by řídil provoz na ruském internetu.
„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba . „Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení. V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních. „Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko . „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“ Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku . Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice. Vládní politici odsoudili ruský útok na Ukrajinu. Lipavský chce pokračovat v muniční iniciativě, Farský a Válek varovali před zvolením zastánců Ruska. Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa,“ napsal Zelenskyj.
