Kolik atomovek má Rusko a odpálí je? Odborníci uklidňují: Jaderná válka nedává smysl
Prezident Vladimir Putin před několik dny nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, podle expertů ze Západu ale riziko jaderného konfliktu nijak výrazně nevzrostlo. Velká Británie bedlivě sleduje jakékoli změny na satelitních snímcích, které by naznačovaly přípravy jaderných hlavic, k žádným takovým změnám dosud ovšem nedošlo. Experti se shodují na tom, že se Putin svými výroky snaží jen zastrašit Severoatlantickou alianci (NATO) a popřípadě donutit Západ ke snížení sankcí. To, že se ostatní země s jadernou silou rozhodly na ruské výhrůžky nijak nereagovat, byl podle odborníků velmi dobrý krok kupředu.
Jaderné zbraně nejsou žádnou novinkou, přeci jen do válečného arsenálu některých států patří již 80 let, vědcům se ale mezitím podařilo hlavice znatelně vylepšit a vytvořit z nich jednoho z nejmocnějších globálních strašáků. Je tedy na místě se Putinových výhrůžek bát?
Na světě je momentálně devět zemí s jadernou silou, na seznam patří Rusko, Spojené státy, Čína, Francie, Indie, Izrael, Severní Korea, Pákistán a Velká Británie. Vlády k ní ale přistupují spíš jako k bezpečnostní záruce, kterou mohou případně použít jako nástroj k odstrašování okolních zemí od invaze nebo jiného útoku. Jaderná válka by v moderní době měla tak extrémní globální dopad, že by se nikomu nevyplatila, uklidňují odborníci.
Kdo má kolik raket a kdy se jich zbaví?
Podle Federace amerických vědců si na svém území nashromáždilo nejvíc jaderných hlavic právě Rusko – v tuto chvíli se může pyšnit 5 977 zbraněmi schopnými vyvolat objemné nukleární exploze. Je třeba ale brát na vědomí fakt, že asi 1 500 z nich je odstavených a připravených k demontáži. Z těch zbývajících tvoří většinu strategické jaderné zbraně dlouhého doletu, balistické střely a rakety, před kterými by se neskryla ani opačná polovina zeměkoule. Malou část zbraní představují méně destruktivní krátkodoletové rakety určené převážně k útokům na přímo určená bojiště na pevnině nebo na moři.
Ovšem něco jiného je takové zbraně na svém území mít a být připraven na jaderný útok. Podle expertů má Rusko v tuto chvíli na svých základnách a ponorkách „jen“ kolem 1 500 hlavic připravených k odpalu.
Hned za Ruskem stojí na žebříčku Spojené státy se svými 5 428 jadernými hlavicemi, následuje Čína s 350 zbraněmi, Francie s 290, Británie s 225, Pákistán se 165, Indie se 160, Izrael s 90 a Severní Korea s dvaceti hlavicemi. Pět ze zmíněných států – Čína, Rusko, Francie, USA a Británie – svůj nukleární arzenál každoročně zmenšuje v rámci mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Ta je teoreticky zavazuje k postupné likvidaci veškeré své jaderné síly, o kterou na světě usiluje 191 zemí. Počty hlavic se od 70. až 80. let minulého století podařilo významně snížit, informoval server BBC.
Svět se semknul a Putin se vzteká: Vyšle jaderné zbraně ze zoufalosti?
Podle odborníků se Putin svou odvážnou rétorikou snaží jen světu připomenout sílu Ruské federace. Invaze na Ukrajinu od začátku neprobíhá tak, jak si autoritářský vůdce představoval, Evropská unie a NATO navíc drží víc pospolu než kdy dřív. Rusko odstřihly stovky nadnárodních společností a nejen díky tomu se Putina podařilo znatelně izolovat od okolního světa. „To může být důvod, proč ruský prezident cítil potřebu poukázat na sílu jaderných zbraní své země,“ řekl pro německý server DW expert z Ženevského centra pro bezpečnostní politiku Marc Finaud.
„Putin to pravděpodobně dělá, aby vyděsil Západ, aby udělal ústupky,“ souhlasí ředitel jaderného informačního projektu Federace amerických vědců Hans Kristensen.
„Kdyby skutečně plánoval jaderný útok, pravděpodobně bychom viděli, jak se mobilní rakety přesunou na pevninu a všechny ponorky budou vyslány na moře. Také by byla modernizována válečná letadla a aktivovaly by se nestrategické jaderné síly,“ pokračoval Kristensen. „Takový útok je vysoce nepravděpodobný, pokud Rusko a NATO nejsou v přímé vojenské konfrontaci, ve které je Rusko podřadné.“
Ředitel tím odkázal na jediné čtyři scénáře, ve kterých by Rusko mohlo k odpalu jaderných hlavic vážně přistoupit. Sám Putin v roce 2020 potvrdil, že k použití nukleární síly by svolil jedině v případě, že by na Ruskou federaci nebo její spojence nějaká země vypálila balistické střely, použila na jejím území jaderné zbraně, zaútočila na ruskou výrobnu takových zbraní, nebo ohrozila samotnou existenci ruského státu. K tomu ale dosud během ukrajinsko-ruského konfliktu nedošlo a pravděpodobně ani nedojde.
Stejně nepravděpodobný je podle expertů i jaderný útok na samotnou Ukrajinu, zemi bez nukleární síly, která navíc není členem ani EU ani NATO. „To by nedávalo vůbec žádný smysl,“ konstatoval Finaud. „Pokud je cílem dobýt Ukrajinu, Rusko nechce obsadit hromadu radioaktivního odpadu.“ I tak je ale podle německé ministryně obrany Christine Lambrechtové radno zůstat na pozoru. Putinovo prohlášení o bojové pohotovosti označila za výhružné gesto. „Ale přesto jsme viděli, jak je Putin nepředvídatelný, a proto musíme být nyní velmi ostražití,“ upozornila.
Ani český premidér Petr Fiala (ODS) si nemyslí, že Putin jaderné zbraně použije. Ruský prezident jen chce rozdělit demokratické země. „Ta pravděpodobnost, že by to někdo použil, ta je minimální. I Vladimir Putin ví, že by to byl konec pro Rusko,“ uvedl Fiala.
Finaud v rozhovoru pochválil Západ a především Spojené státy za to, že na ruské výhrůžky samy nereagovaly vyhlášením stejné jaderné pohotovosti. „Vcelku umírněná“ reakce je podle něj tou správnou cestou k zabránění další eskalace.
Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných. U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení "již desáté vlny" rozsáhlého náletu ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.
