Putinovi informace ze strachu tají, Zelenskyj překvapil sám sebe, míní vojenský psycholog
Ruský prezident Vladimir Putin (69) jako pragmatik zvyklý na kontrolu emocí, který ale právě naprosto ztrácí půdu pod nohama, na druhé straně jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj (44), který svou kuráží nejspíš překvapil nejen celý svět, ale i sám sebe. Tak se dívá na oba soupeře válečného konfliktu vojenský psycholog Daniel Štrobl.
Výhrůžky nepřátelům jadernými zbraněmi, užití brutálních termobarických raket, malí ruští školáci na policejní stanici… Vladimir Putin se neštítí ničeho a mnoho lidí zřejmě napadlo, že musel zešílet.
Na vině i covid
Vojenský psycholog Daniel Štrobl to ale vidí jinak. „Putin nebude šílený, to bych si vůbec nemyslel. Je to člověk, který v minulosti prodělal výcvik v tajných službách, takže je mu vlastní pragmatismus a velká kontrola emocí, nicméně to, že ty emoce momentálně ztrácí, je dáno spoustou věcí a evidentně se na všem podepsal i jeho velký strach z covid-19,“ vysvětluje pro Blesk.cz odborník.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.

Americký prezident Donald Trump přijel jako poslední z očekávaných hostů na slavnostní večeři, kterou na úvod summitu NATO v Haagu dnes večer pořádá nizozemský královský pár, král Willem-Alexander a královna Máxima. Večeře se koná v královském paláci Huis ten Bosch, který je jednou ze tří oficiálních rezidencí nizozemského panovníka. Po červeném koberci do královského paláce vystoupal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj či český prezident Petr Pavel.
Na slavnostní akci přijížděli státníci postupně v automobilech, mezi posledními byli turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho francouzský kolega Emmanuel Macron s manželkami. Společně s královským párem všechny příchozí uvnitř paláce vítala i princezna Amalia.
Štrobl s ohledem na Putinovo chování také zmiňuje teorii amerického psychiatra Roberta Jaye Liftona popisujícího změny osobnosti vůdců, kteří jsou v čele velké země a zároveň jsou ve funkci velmi dlouho.
„Tento dlouhodobě trvající stav způsobí, že člověk začne propadat dojmu své nepostradatelnosti, dojmu, že je na něm, aby zachránil svět, ale zároveň propadá ztrátě sebereflexe. Ten člověk je potom už obětí svých vlastních iluzí o sobě, což se projevovalo v minulosti a projevuje se to nejspíš i tady,“ vysvětluje vojenský psycholog. Takový člověk pak má problém zpracovat informace, které jsou v nějakém rozporu s tím, jak on sám vidí svět.
Štrobl navíc upozorňuje na další důležitý zákulisní fakt, který má na Putinovo počínání zřejmě také vliv. „Mám osobně podezření, že nemá informace, které by mu pomohly se racionálně rozhodovat, prostě proto, že část lidí se mu je bojí říct a druhá část, která by se mu je nebála říct, se k němu vůbec nedostane,“ soudí Štrobl. Dle jeho slov pro Blesk.cz tak ruský prezident sice může dělat v zásadě logická rozhodnutí, ale na základě velmi špatných informací. „A to je ostatně obrázek toho, co momentálně vidíme,“ soudí.
Divadlo pro Rusy i svět
Jak tedy chápat Putinovy vyhrůžky jadernými zbraněmi? Podle Štrobla je velmi dobré vždy rozlišovat a zvažovat, do jaké míry jsou jeho prohlášení určená domácímu publiku a do jaké míry jsou určena ostatnímu světu. „V obou případech ale může jít o jakési divadlo. Hrozbu jadernými zbraněmi mohl přehnat záměrně, protože se mohl domnívat, že nám tím nažene strach, což se mu částečně u některých lidí povedlo,“ vysvětluje psycholog.
V krizi se pozná osobnost
Skutečný divadelní svět je bytostně blízký Putinovu protějšku- ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému (44). Podle Štrobla prezident ztělesňuje osvědčenou pravdu, že odpověď na otázku, kdo je a není hrdina, opravdu poznáme až v momentě krizové situace.
„Potvrzuje mi to jednu věc, že vás někdy člověk, do kterého byste to v životě neřekli, velice překvapí. A jestli prezident byl herec a komik, v tuto chvíli nehraje tak velkou roli, protože on v sobě měl a má nějaký přirozený morální kredit a nepochybně velkou míru osobní odvahy a kuráže,“ vysvětluje Štrobl, který je přesvědčen, že Zelenskij svým vystupováním nejspíš trochu překvapil i sám sebe. „Už proto, že je v situaci, kterou si spíše nedokázal představit, ve které je poprvé v životě a tady se skutečně ukáže charakter,“ má jasno Štrobl.
Historie podle něho zná velmi mnoho příkladů, kdy se lidé, do kterých bychom to dříve nikdy neřekli, v krizových situacích projevili nesmírně čestně. „A jestli mu to herectví v něčem pomáhá, tak v tom, že má opravdu velmi autentické výstupy, které mají očividně silný emocionální dopad nejenom na vlastní lidi, ale zejména na západní svět. Tam možná toho herce trochu využije, jako ho v minulosti využil třeba americký prezident Roland Reagan, který před vstupem do politiky také pracoval jako herec,“ uzavírá Daniel Štrobl.