Naprosto správné rozhodnutí, hodnotí Putin invazi Ukrajiny. A varuje před bezletovou zónou
Za naprosto správné považuje ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Tvrdí, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na setkání s ruskými stevardkami z největší ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou tvrdě postihly západní sankce. Uvedl také, že Rusko by vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu.
Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.
BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.
Šéf Kremlu varoval před zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou, které požaduje Kyjev. „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky,“ řekl. Dodal, že nebude hrát roli, k jaké vojenské organizaci tato země patří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že aliance nevyhlásí nad Ukrajinou bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.
Putin invazi na Ukrajinu, o níž mluví jako o speciální vojenské operaci, obhajuje potřebou chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny i vlastní zájmy Ruska. Jejím cílem je prý Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.
Západ ruský útok na Ukrajinu považuje za porušení mezinárodního práva a porušení ukrajinské suverenity. Kvůli tomu na Moskvu uvalil sérii tvrdých sankcí. Podle Putina je tento krok podobný vyhlášení války.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Ukrajinský soud uložil vůbec první doživotní trest ruskému vojákovi za zabití ukrajinského válečného zajatce, oznámila ukrajinská tajná služba SBU.
