Naprosto správné rozhodnutí, hodnotí Putin invazi Ukrajiny. A varuje před bezletovou zónou
Za naprosto správné považuje ruský prezident Vladimir Putin rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Tvrdí, že ruské jednotky už zničily skoro všechnu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, protivzdušnou obranu prý prakticky zlikvidovaly. Šéf Kremlu to podle agentur řekl na setkání s ruskými stevardkami z největší ruské letecké společnosti Aeroflot, kterou tvrdě postihly západní sankce. Uvedl také, že Rusko by vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu.
Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.
BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.
Šéf Kremlu varoval před zřízením bezletové zóny nad Ukrajinou, které požaduje Kyjev. „Jakýkoliv krok tímto směrem budeme považovat za účast na ozbrojeném konfliktu té země, z jejíhož území bude přicházet nebezpečí pro naše vojáky,“ řekl. Dodal, že nebude hrát roli, k jaké vojenské organizaci tato země patří. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pátek řekl, že aliance nevyhlásí nad Ukrajinou bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice.
Putin invazi na Ukrajinu, o níž mluví jako o speciální vojenské operaci, obhajuje potřebou chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východě Ukrajiny i vlastní zájmy Ruska. Jejím cílem je prý Ukrajinu demilitarizovat a denacifikovat.
Západ ruský útok na Ukrajinu považuje za porušení mezinárodního práva a porušení ukrajinské suverenity. Kvůli tomu na Moskvu uvalil sérii tvrdých sankcí. Podle Putina je tento krok podobný vyhlášení války.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
