Úterý 3. října 2023
Svátek slaví Bohumil, zítra František
Polojasno, déšť 26°C

Inspiruje se čínský prezident u svého kamaráda Putina? Invaze Tchaj-wanu je reálná hrozba

Autor: Markéta Mikešová - 
5. března 2022
05:00

Ruská invaze na Ukrajinu vyděsila celý svět, možná nejvíc ale ostrovní Tchaj-wan. S napadeným východoevropským státem ho pojí mnoho paralel, také jde o krajinu se západními hodnotami, na kterou si neustále brousí zuby silný totalitní soused. A přibývají obavy, že čínský prezident Si Ťin-pching vyčkává, jak dopadne snaha ruského prezidenta Vladimira Putina a podle toho se rozhodne, zda by se vyplatilo jemu podniknout vpád na Tchaj-wan. Nejde ani o vojenskou sílu, tu má Čína dostatečnou, ale jaké sankce by následovaly.

Jestli něco současná situace ukázala, tak že běsnění autoritářských režimů zdaleka neodzvonilo. Ačkoliv to dlouho vypadalo, že ano. Naopak na mnoha místech světa diktátoři nebo autoritářští politici v posledních měsících utužovali svou moc, stačí se podívat do Maďarska, Turecka, Brazílie nebo Myanmaru, kde došlo rovnou k vojenskému převratu a demokraticky smýšlející vůdkyně skončila za mřížemi.

Rusko do pokusů obnovit zaniklé sovětské impérium vešlo naplno. Západ to rázně odsoudil, ale Čína nikoliv. Naopak Rusku slíbila podporu, že od něj bude nakupovat zboží, když Evropská unie a USA přestanou. Si Ťin-pching a Putin jsou spřízněné duše a sám čínský prezident v posledních letech podnikatel kroky, které byly vnímány jako agresivní. Jeho vztahy s USA se zhoršily, do Jihočínského moře neustále posílá válečné lodě a jakmile se Hongkong nebo Tchaj-wan začnou projevovat demokraticky, hned zvedá výhrůžný prst.

Zvlášť u Tchaj-wanu se Si Ťin-Pching nedokáže smířit s představou, že by se země zcela osamostatnila a byla čistě prozápadní, podobně jako se s tím Putin nedokáže smířit u Ukrajiny. O Tchaj-wanu Čína uvádí, že je „okupován nelegitimní vládou“ a jeho získání zpět považuje za jádro své zahraniční politiky, uvádí server The Atlantic.

Jsou to necelé dva měsíce, co Tchaj-wan ohlásil masivní narušení své vzdušné obrany ze strany Čína, do blízkosti ostrova se podle tamního ministerstva obrany vydalo 39 čínských letounů. Země reagovala tím, že jako varování do vzduchu vyslala stíhačky a nasadila systémy raketové obrany.

Nejhorší scénář

Napětí je zřejmé, stejně jako bylo zřejmé na Ukrajině. Chystá se Si Ťin Pching také na invazi? Žádné bezprostřední důkazy pro to nejsou, vojáky u hranic neshromažďuje, ale Putinovy snahy mohou posloužit čínskému prezidentovi jako příklad toho, co se stane – hlavně jak zareaguje Západ, což byla dlouho velká neznámá.

„Pokud se mě někdo zeptá, jaký je nejhorší scénář, tak riziko, že si Si Ťin Pching pomyslí ‚jestli se soudruhovi Putinovi podařilo získat Ukrajinu, tak já možná zkusím získat Tchaj-wan',“ uvedl pro televizi BBC profesor evropských studií a historik z Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash na dotaz, jak vidí současnou válku na východě Evropy.

Sama Čína se brání. „Tchaj-wan není Ukrajina (…) je to nezcizitelná část čínského teritoria,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing, čímž opět zamítl nárok ostrova na samostatnost. Také osočila Tchaj-wan z toho, že „Ukrajinu moc řeší“. Ostrov tento týden poslal na Ukrajinu 27 tun lékařské pomoci a vyjádřil solidaritu.

„Peking si jistě vezme ponaučení, které může využít ve své strategii vůči Tchaj-wanu,“ řekla pro server DW Bonnie Glaserová, ředitelka Asijského programu v Německém Marshallově fondu Spojených států. „Čína bude pozorovat soudržnost NATO a dalších aliancí USA a jejich ochotu uvalit sankce na Rusko. Bude pozorně monitorovat, jak Rusko vede hybridní válku a to, jak kombinuje dezinformace s kybernetickými útoky, aby ovlivnilo situaci a utvářelo postoje ke konfliktu,“ dodala.

Kdo si počká, ten se dočká?

Tchaj-wan má nicméně výhodu, že ho od zbytku světa dělí moře – vojáci tam nemůžou jen tak napochodovat. To vyzdvihla prezidentka země Cchaj Jing-wen. „Chci zdůraznit, že situace na Ukrajině je zásadně odlišná od situace v Tchajwanském průlivu,“ uvedla v prohlášení z 25. února.

„Tchajwanský průliv poskytuje přirozenou bariéru a Tchaj-wan má svůj vlastní jedinečný geostrategický význam. Naše armáda je odhodlána bránit naši vlast a pokračuje ve zlepšování své schopnosti v tom, naši globální partneři přispívají k obraně našeho regionu, tím máme silnou důvěru v bezpečnost Tchaj-wanu,“ pokračovala Cchaj Jing-wen.

Rozdílný terén zmiňuje i profesor politických věd Čchen Fang-Jü ze Soochow University v Tchaj-wanu. „Čína posoudí, kde jsou příležitosti a co si může vzít z ukrajinské krize,“ míní.

Jak se situace vyvine, ukáže až čas, Čína nemusí nikam spěchat. Má největší armádu na světě, ekonomicky se jí daří. Světoví politici ale upozorňují, že i kvůli Ukrajině je čas na přípravy. Například japonský expremiér Šinzó Abe podle Japantimes navrhl, aby Japonsko zvážilo povolit USA rozmístění jaderných zbraní na svém území a aby Amerika dala Čína jasně najevo, že pokud podnikne invazi na Tchaj-wan, bude ho bránit.

Válka Rusko vs. Ukrajina
15:20
Dnes

V ruské armádě existují trestné oddíly, které velitelé nasazují na nejhorší úseky fronty. Tato uskupení přezdívaná jako Štorm Z (Bouře Z) tvoří částečně vězni a částečně vojáci, kteří se dopustili disciplinárních prohřešků. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na výpovědi 13 lidí obeznámených s existencí těchto oddílů.

„Bojovníci z oddílů Štorm slouží jenom jako maso,“ řekl Reuters jeden z vojáků pravidelné armády nasazený u Bachmutu. Popsal, že šesti z nich přímo v terénu poskytoval zdravotnickou pomoc. Velitel mu přitom nařídil, aby je nechal napospas osudu, protože ruští důstojníci mají za to, že členové trestných oddílů mají menší cenu než obyčejní vojáci. Podle tohoto vojáka, který sdílel s Reuters svoji zkušenost, se člověk může v řadách trestného oddílu ocitnout například kvůli konzumaci alkoholu.

14:40
Dnes

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová oznámila přípravu nového balíčku vojenské pomoci Ukrajině. Celkem Finsko podle Valtonenové přidělilo Ukrajině dvě miliardy eur.

14:07
Dnes

Japonská vláda dnes kritizovala osobní iniciativu japonského proruského senátora Munea Suzukiho, který v pondělí jednal v Moskvě s ruským diplomatem Andrejem Ruděnkem. Senátorova cesta do Ruska byla první japonskou návštěvou Moskvy na podobné úrovni od doby, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura AFP.

Video  Ruská agrese se stupňuje! Masakr v Charkově. A konvoj rusů u Kyjeva  - Bára Horáková, Lukáš Červený, Reuters
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa
Články odjinud